Sama doma

Záznam chatu z pondělí 5. března 2012

Hanča: „Dobrý den, dcera je v 8 tř. ZŠ. Je pravda, že děti v tomto věku jsou zváni k psychologovi kvůli výběru budoucí školy a povolání? Jak takové vyšetření, či pohovor probíhá??Kdo nás k návštěvě u psychologa vyzve, škola??Praktický lékař??Děkuji“

Leona Němcová: „Co se týče výběru budoucí školy- tvz. profesionální orientaci, tato vyšetření dělají v pedagogicko- psychologických poradnách. Rodiče by si měli takové vyšetření domluvit sami, může je i doporučit škola.Délka vyšetření trvá zpravidla 1,5 hod. a dítě při něm vyplní dotazníky, udělá různé zkoušky, týkající se jeho schopností.L.Němcová“

slain: „Jak rozšířená a etablovaná a kvalitní je česká dětská psychologie?“

Leona Němcová: „Česká psychologie je již historicky na velmi vysoké úrovni ve srovnání se světem, zejména systém péče o děti je velmi propracovaný. Jména jako prof.Matějček nebo Dr.Krejčířová nám mohou ve světě závidět.“

Eva Skřivánková: „Dobrý den, můj čtyřletý syn začíná být vůči mě (k ost.členům rodiny ne) agresivní - když se naštve, tak mě třeba pěstí bouchne do břicha. Uvažuji, že vyhledám psychologa, ale nevím, jak mu říct, proč tam jde: říct, že tam jdu kvůli tomu, že mě bije, to asi ne...“

Leona Němcová: „Pokud Vás to trápí a potřebovala byste poradit, tak se určitě na psychologa obraťte. Synovi zatím nemusíte říkat nic, bude vhodné, když nejdříve promluvíte s psychologem sama.Může to být jen vývojové období a může stačit jen změnit způsob reagování na syna.“

slain: „Je to nějak věkově omezeno - od kolika - lze jít s dítětem k psychologovi?“

Leona Němcová: „S dítětem je možné jít k psychologovi již od 5 měsíců- pokud jsou k tomu vážné důvody, v běžných případech chodí rodiče na poradenství zhruba kolem 2-3 roku života, není to nijak věkově omezeno.“

slavkov: „Co je největší problém pro dítě, když jde k psychologovi?“

Leona Němcová: „Pokud máte na mysli otázku ve smyslu, co je pro dítě těžké , když jde k psychologovi, tak velmi závisí na tom, co mu řeknou rodiče před návštěvou psychologa- může to být velká legrace a příjemné, může to být těžké, pokud má dítě dojem, že jde za trest nebo jej k tomu někdo nutí.“

Martina K: „Dobrý den, mému synovi je 8 let a stále se 2 - 4 krát měsíčně v noci pomočuje. Léky bereme, ale důvod bohužel nevíme. Pomohla by nám návštěva u psychologa? My se obrátili asi před týdnem na psychologickou poradnu a čekáme na termín schůzky. Je to dobrá volba nebo máme radši vyhledat jinou pomoc? Předem děkuji za odpověď.“

Leona Němcová: „Určitě se na psychologa obraťte- dětské pomočování většinou řeší klinický psycholog a je to jedno z běžných témat se kterými děti přicházejí.“

slain: „KDysi zaznělo v humoristickém TV pořadu Televarieté -" Za stara vrazil táta ratolesti facku, dneska aby se šel nejdřív poradit s psychologem!" - Je to pravda podle Vás?“

Leona Němcová: „To záleží na lokalitě a osobních zkušenostech rodičů, nemůžu na to tak obecně odpovědět.“

Jana: „Dobry den, nevim si rady s temer petiletou dcerou, na vse reaguje negativne, napr. nachystam snidani a ona rekne ze nechce rohlik se syrem, ale s marmeladou. Reknu ze pujdeme ven a ona zase ne, ze chce byt doma. Mam pocit, ze kdybych rekla ze budeme doma, bude chtit jit ven.. Nejhorsi je, ze to po ni opakuje druha temer dvouleta dcera. Take ta starsi obcas reaguje prehnane, napr. ji za neco peskuji a ona krici ze se odstehuje. Pripada mi jako by byla v puberte, ale spis si myslim, ze pouze zarli na mladsi sestru. Jestli opodstatnene, nevim. Pomohla by navsteva psychologa?“

Leona Němcová: „Uvažujete velmi správným směrem, myslím tím to, že zmiňujete možné žárlení na mladší dvouletou dceru. Nemusí jít o žádný závažný problém, pomohlo by ,kdybyste za pomocí psychologa více probrala způsoby komunikace a věnování pozornosti starší dceři- např. jak trávíte čas jen s ní samotnou atp.K psychologovi stačí, když půjdete sama nebo s manželem, bez dcery.“

Barbora: „Dobrý den,má tříletá dcera nechce chodit na stolici na nočník. Zřejmě se bojí bolesti, v mladším věku trpěla delší dobu zácpou. Jsem zoufalá, musíme pořád používat plínky, nemůže tím pádem do školky a trápíme se obě. Dětská lékařka mi radila trpělivost a neuroložka větší přísnost - ani jedno nepomáhá. Existuje na to nějaká účinná rada nebo by pomohla návštěva psychologa?Děkuji“

Leona Němcová: „Účinná jednoduchá rada v tomto případě je nevytvářet tlak na dítě, nespěchat, na problém zbytečně neupozorňovat, nedělat z toho v rodině téma, zatím používat dál plíny a více sledovat čas, kdy dcera na stolici chodí, pak jí nabízet sezení na nočníku, ovšem bez nátlaku na kakání. Když se to náhodou podaří, tak projevit velkou radost, neúspěchy nekomentovat.Samozřejmě, zácpa situace zhoršuje, tam by měla pomoci rada lékaře, ohledně psychické složky se poraďte s klinickým psychologem.“

Tereza: „Dobrý den,chtěla bych se zeptat,mám dva syny,staršímu bylo teď 5 let a máme s nim problém,při každé maličkosti když mu něco řeknem ať něco udělá nebo přinese,začne bezdůvodně kňourat a vztekat se že to dělat nebude a je pořád ukňouraný,chodí do školky a tam to prý neděla,nevim v čem je problém,děkuji za odpověd.“

Leona Němcová: „Dobrý den, Terezo, děkuji za dotaz - odpověď je hodně podobná jeko jsem psala paní před Vámi- může jít o chování, které je reakcí na narození sourozence,ale také může jít o něco jiného.Konzultací s psychologem nic nepokazíte.“

Lágnerová: „Dobrý den paní doktorko, právě za 14 dní jdu se synem 3a půl roku poprvé k psychologovi, mám z toho strach a vím, že chyba v jeho chování je v mé příliš milující výchově. Od malička jsem mu nechávala prostor, aby byl samostatný, nic jsem mu nezakazovala a myslela jsem si, že vše dělám dobře. Asi před rokem se ta volná výchova začala obracet proti mě a syn je dnes téměř nezvaldatelný, strašně zlobí, dělá jen samé naschvály, neustále nadává mě a všemu, jak není po jeho, tak je konec. Začalo si toho všímat i okolí že je nezvladatelný, co s tím? Myslíte si prosím Vás, že mi psycholog s mým synem pomůže a je nutné ho k psychologovi brát také, nebo je to jen na mě? Už jsem z něj moc unavená a smutná, někdy ani nemám už chuť s ním být!Moc děkuji za odpověď Lágnerová.“

Leona Němcová: „Paní Lágnerová, sama tušíte, podle toho co píšete jak problém vznikl.V takto útlém věku je však situace dobře ovlivnitelná, pokud přístup změníte, myslím si že byste měla s psychologem mluvit nejprve bez syna, ale na tom se raději domluvte předem, než tam půjdete.“

Alena: „Dobrý den , můj bratr má čtyřletou dceru, v péči jí má matka, vždy když k nám přijede neteř je vidět, že jí matka proti nám navádí, nechce se snámi moc bavit, hlavně s bratrem ale pak se srovná a bratr by si chtěl zažádat o neteř do své péče. Tak jsem se chtěla zeptat když půjdou k psychologovi (matka jí určitě předtím navede co má říkat a neříkat) jestli to ten psycholog pozná ke komu má blíže z rodičů a koho má radši. Když odsud neteř odjíždí tak brečí , že nechce. Říká nám , že jí máma ubližuje a že je na ní zlá. Děkuji za odpověd“

Leona Němcová: „Pokud neteř půjde k psychologovi, pravděpodobně by šlo o soudního znalce- psycholog by provedl psychologické vyšetření, které dokáže poměrně dobře odlišit co má dítě naučené a co ne.Už ale samotná otázka pro čtřleté dítě "koho má radši" je velmi nebezpečná.Čtyřleté dítě má rádo oba rodiče, pokud mu jeden z nich opravdu závažně neubližuje a nemělo být podobným otázkám vystavováno. Čtyřleté dítě také zpravidla říká, co chcete slyšet, je zcela běžné, že u rozvádějích se rodičů při odchodu od jednoho i druhého projevuje podobně jak popisujete. Rodiče by mohli např. navštívit madiaci, která by mohla situaci zlepšit.“

petramos: „Dobrý den paní doktorko, chci se zeptat, mám 6letou dceru, která má poslední měsíc problém se spaním, budí se v noci, hystericky pláče a utiší ji jenom, když jí vezmeme do ložnice. Říká, že se bojí, ale nevím, jestli si to nevymýšlí, mám ještě 11měsíční dceru, ale doteď nebyl u starší problém se spaním. Nevím, jak na to reagovat, slibovala jsem, vyhrožovala, ale nic nepomáhá. Jak mám reagovat, co dělat?? Nechat to být? Moc děkuji za odpověď Petra“

Leona Němcová: „Dobrý den, může to být reakce na ztrátu Vaší pozornosti. Nevím také jak probíhá usínací rituál- který by měl být výhradně pro ni a měla by to být příjemně strávená společná chvíle. Ze zkušenosti Vám doporučuji, abyste určitě chodila dceru v noci ukládat zpět do její postele,chvíli počkala než zase neusne, určitě ji nenechávejte u Vás přespávat, i kdybyste měla chodit několikrát za noc, vydržte to minimálně 3 měsíce.“

Martina H.: „Dobrý den, myslíte si, že je možné aby 10ti letý kluk již šel do puberty? Je to hodně obecný dotaz, ale tak radikální změnu chování během v podstatě 14 dnů si nijak jinak nedovedu vysvětlit. Jedná se o syna mého přítele z předchozího vztahu. vycházeli jsme spolu velice dobře, pak se stala v rodině smutná událost (umřela mu babička) a v podstatě střih ...a vše neguje (jak ode mne tak od svého otce), dosud jsme spolu vycházeli velice dobře. Děkuji Martina H.“

Leona Němcová: „Dobrý den, spíše bych uvažovala směrem k tomu úmrtí v rodině, nepíšete, jestli chlapec žije s vámi nebo se svou matkou. Takto radikální změna chování nebývá projevem puberty. Třeba dětská deprese má ve svém obraze problémové podrážděné chování. Bylo by dobré se poradit s dětským psychologem, protože příčin může být spousta.“

Lenka: „Dobrý den, tříletý syn (nar. v 35 t. těhotenství) se neustále v noci co 3 hodiny budí většinou s pláčem, a to i po odpoledním spánku. Často má záchvaty vzteku, odmítá změny a vyžaduje abychom vykonávali určité činnosti v určité posloupnosti. Pokud vyhovíme, řekne, že je to špatně a vyžaduje to třeba 10 x po sobě. Vše se zhoršilo s narozením druhého dítěte. Jak se správně zachovat (vyhovět mu v jeho požadavcích?) a je to důvod k návštěvě dětského psychologa? Děkuji za odpověď.“

Leona Němcová: „Dobrý den, určitě se objednejte k dětskému klinickému psychologovi, vzhledem k tomu,že syn byl předčasně narozený, podobné chování bych nepodceňovala.“

Kristina: „Dobry den. Chtěla bych se zeptat. Jsem rozvedena a moje dvě děti(dcera12,syn 11) jsou v péči otce protože je dá se řict zjednodušeně zmanipuloval a chtěli být snim. Po poradě s dětskou psycholožkou jsem s tim svolila jenomže už je to tři roky po rozvodu a od té doby semnou nekomunikuji,nechtěji kemně prostě mě uplně odepsali. Prosim můžete mi poradit jak se knim dostat,jak snima navázat komunikaci. Veškerou moji snahu býv.manžel sabotuje a děti se boji semnou navázat kontakt právě ze strachu z otce. Moc vam děkuji a přeji pěkný den.“

Leona Němcová: „Dobrý den Kristino, bohužel to bude chtít čas, těžko říct jak dlouhý.Nepíšete, co bylo tím hlavním důvedem, že šly děti do péče otce, jestli s tím souhlasily, jak máte stanovený oficiální kontakt. Je dobré na děti příliš netlačit, ale současně alespoň v minimálním kontaktu zůstávat. Nedá se říct,jak celá situace dopadne, měla byste prozatím celou věci konzultovat Vy sama s psychologem, ať děláte to minimum co můžete. S vyšším věkem dětí se může situace změnit, chce to velkou trpělivost, moc držím palce.“

Hana H.: „Dobrý den, můj syn (6 let - předškolák) když je nervozní, tak mrká. Sám si to ani neuvědomuje. Naše dětská paní doktorka nám řekla, že jde o tik a nic to není. Je to opravdu normální k jeho věku, nebo to máme nějak řešit vzhledem k tomu, že jde v záři do školy a vypjatějších situací zřejmě přibude? Děkuji.“

Leona Němcová: „Jde pravděpodobně tik z nějakého přetížení.Podobné problémy řeší klinický psycholog, určitě ho navštivte..“