Sama doma

Záznam chatu z pondělí 14. března 2011

Lenka: „Dobrý den, myslím, že tento problém se týká především těch maminek, které žijí v tzv.chudých regionech, protože nemají na to,(nebo navíc bydlí na vesnicích, kde je příležitostí minimum), aby řešily izolaci tím, že budou navštěvovat různé akce. Pokud nastoupí do práce - v těchto krajích za minimální plat-tak sice nebudou izolované od společnosti, ale určitě ne šťastnější, protože za minimum platu, ze kterého musí zaplatit školku, jízdné a vše ostatní spojené s nástupem do zaměstnání, si zábavy moc nedopřejí...Myslím, že žít ve velkoměstě je v tomto směru lehčí, příliš se neřeší, zda-li žena do práce chce, nebo musí -bohužel i za podmínek, které postrádají smysl konání.Je pak lépe být s dětmi doma a "užírat "se izolací, nebo se nervovat v neuspokojivé práci,když lepší prostě nenajdete?Když zůstane žena s dětmi v domácnosti a je i tak spokojená, tak na ni společnost nahlíží jako na línou, takže jak z tohoto ven...Děkuji a přeji hezký den, Lenka.“

PhDr. Marcela Škábová: „Dobrý den paní Lenko, situace maminek, které zůstávají s dětmi doma po zvážení všech pro a proti - jak z hlediska potřeb dětí, možností bydliště,zaměstnání, z hlediska ekonomického, její profese,potřeby seberealizace, z hlediska partnersklého vztahu a je se svým rozhodnutím v souladu, je to její rozhodnutí a nic proti němu. Po návratu do zaměstnání budou nové situace, které pak budete jistě zvládat dobře. Myslím, že je třeba, abyste byli s partnerem v souladu a pak pro Vás nemusí být důležitá reakce Vašeho okolí. Vyspělé společnosti si váží žen, které se věnují svým dětem, podporují vícedětná manželtví. Zdravím“

ŠÁRKA ZEMANOVÁ: „DOBRÝ DEN,CHTĚLA BYCH SE ZEPTAT ZDA MŮŽE MÁ DCERA KTERÉ BUDOU V LISTOPADU 3 RKY NAVŠTĚVOVAT MATEŘSKOU ŠKOLU JIŽ OD ZAŘÍ NA CELÝ DEN,POKUD RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK NA NÍ BUDU MÍT UKONČENÝ V ČERVENCI A ZAROVEŇ BUDU NASTUPOVAT PPM, NA DALŠÍ DÍTĚ?DĚKUJI ZA ODPOVĚĎ A HEZKÝ DEN ZEMANOVÁ“

PhDr. Marcela Škábová: „Dobrý den, bude nejlépe, pokud se obrátíte v místě svého trvalého bydliště na oddělení dávek v mateřství, kde Vám odpoví přesně. Navíc v případě dávek budete žádat na tomto oddělení a bude dobré, když s nimi navážete kontakt co nejdříve. Zdravím“

Markéta Veselá: „Dobrý den, prosím Vás, jsem studentka, tento rok v květnu končím školu a v červnu bych měla rodit. trvalé bydliště mám nahlášeno u babičky. Chci se zeptat, o co všechno můžu zažádat na úřadě, resp. na jakou finanční pomoc mám nárok a taky bych se chtěla zeptat, zda se dá nějak obejít to, abych nemusela na 4letou variantu MD, ale pouze na 3letou, pokud by se do toho mohl založit otec a pomoci mi. Otec je v pracovním poměru. Moc děkuji za odpověď.“

PhDr. Marcela Škábová: „Dobrý den, na Váš dotaz nejlépe odpoví dávkový specialista. Můžete se obrátit na oddělení dávek v místě svého bydliště, kde Vám určitě poskytnou vyčerpávající odpověď na Vaše otázky a určitě Vám i pomohou při vyřizování Zdravím“

Katka: „Dobrý den chci se zeptat jsem na rodičovské dovolené,malému je 10měsiců.Bydlíme v malé obci cca.160obyvatel a chtěla jsem si otevřít obchůdek a můj dotaz je zda mohu při rod.dovolené podnikat?A co je k tomu potřeba díky moc za odpoleď Katka“

PhDr. Marcela Škábová: „Dobrý den Katko, nejlépe bude, pokud se obrátíte na živnostenský odbor v místě svého bydliště a také se můžete informovat u dávkového specialisty, který Vám sdělí, jaké máte možnosti při rodičovské dovolené si přivydělat. Zdravím“

Alena: „Dobrý den, jsem doma s 3měs dítětem, denně sama, manžel v práci dost cestuje. Jsme přestěhovaní, rodiny jsou daleko, v městě kde žijeme žádní kamarádi. Moje snaha se seznámit s nějakou mamčou pokaždé ztroskotala. Jsem velice komunikativní, aktivní, sportovní, VŠ, dost zvláštního zaměření, na malém městě se mi těžko hledá "spřízněná duše". Moje práce mi byla velkým koníčkem, ale s dítětem jí dělat nemůžu. Jsem čím dál víc zasmušilá, na muže často protivná, mockrát jsem obrečela svoji samotu. Život je vážně vzůru nohama. Co mi poradíte? Já vím, že zkusit se s někým seznámit, ale jak? nějaké mateřské centrum, ale "kroužky" s takhle malými dětmi :( nesmysl a ani mě to neláká. Zatím to řeším tak, že všude chodím s dítětem - do cukrárny, do knihovny, do obchodů, abych se dostala mezi lidi, ale výběr je omezený a pořád sama. Hlídání nemám. Určitě jsou takové holky jako já, ráda bych se s nějakou setkala..“

PhDr. Marcela Škábová: „Dobrý den, situace, kterou jste popsala, je velmi svízelná a pro Vás jistě tíživá. I v malých městech a městečkách žijí maminky na rodičovské dovolé, které možná prožívají podobně. Také se trápí nedostatkem možnosti sdílet své radosti a starosti. Některé mamiky to řeší podobně, jako Vy, chodí ven, s miminke v kočárku absolvují veškeré vyřizování. Jiné hledají mateřská centra, plavání pro miminka, nácvik znakové řeči pro miminka atd. Jiné to řeší tím, že komunikují na sociálních sítílch, jiné hledají v místě svého bydliště maminky, které jsou v blízkém okolí. Někdy je dobrým zdrojem ordinace pediatra, kam s miminkem chodíte na pravidlené kontroly a tam je možné na nástěnku vyvěsit výzvu pro navázání kontaktu s jinými maminkami. Jiné maminky jsou uzavřeny ve svém domově, komunikují pouze se svými nejbližšími - někdy se tím trápí, jindy jim to vyhovuje. Vždy je třeba posuzovat tento problém individuálně. Je dobré, pokud o svých pocitech můžete mluvit. V poradnách pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy je také možné tyto problémy diskutovat, sdílet své obavy, zmatky. Můžete si vyhledat kontakty i na internetu. Píšete, že jsou Vašemi miminku teprve 3 měsíce, pocity izolace se s věkem budou proměńovat a budete mít menší pocit izolace. Je třeba hledat své vlastní zdroje i zdroje v nejbližším i širším okolím. Zdravím“

Draha: „Dobrý den. Čekáme třetí miminko. Chci mít více času na děti, což mi nynější zaměstnání neumožní. Uvažuji o rekvalifikaci. Ale nejdříve tak v roce třetího děťátka. Je možnost v době na rodičovské dovolené žádat úřad práce?? Děkuji a přeji krásný den.“

PhDr. Marcela Škábová: „Vaše otázka je specifická, bude lépe, pokud se obtátíte s dotazem přímo na úřd práce ve svém bydlišti. Děkuji“

Veronika Petrášová: „Dobrý den, já si myslím že ta sociální izolace maminek na rodičovské dovolené není nic zas až tak hrozného, pokud je shcopná s dětmi jít ven, potká se s ostatními lidni. Nejhorší je pokud matka s dětmi sedí doma a nudí se. Většinou děti i matka. Přijde mi škoda jak se pořád mluví o tom že matky jsoud oma chudinky, hloupnou a tak, proč se spíš neapeluje na to ať jdou ven, komunikují s ostatními maminkami a jinými lidmi. Osobně jsem na třetí mateřské a nestěžuji si. Jsem šťastná.“

PhDr. Marcela Škábová: „Moc ráda čtu, že jste šťastná a velmi Vám to přeji. Je vidět, že jste si s tímto negativním dopadem dokázala dobře poradit Vy i Váš partner. Máte naprostou pravdu, že je to závislé na každé konkrétní mamince. Sociální izolace může mít negativní dopad na vztah - kdy maminka očekává od partnera, svého okolí určitý zájem, určité chování a ono se nedostavuje. Pak začne být nejistá a trápí se, může to pak být i důvodem pro konflikty s partnerem. Moc Vám držím palce, určitě to u Vás bude všechno velmi v pohodě. Zdravím“

Zuza: „Chtěla jsem se zeptat, jak se nejlépe vyrovnat s jakymsi pocitem "viny", ze zrovna ja nejsem ta super matka ochotna zustat s ditetem doma tri roky a premyslim o navratu do prace na dva dny v tydnu. dite ma rok a pul. kdyz okoli navic mnohdy reaguje slovy "a ty jdes jako do prace??? a proc?" apod. clovek to proste porad resi, byt si rika, ze na to kasle. ale znate to, cervicek porad hloda...:-))“

PhDr. Marcela Škábová: „Určitě sama nejlépe víte, co Vás svede k rozhodnutí chodit na 2 dny do práce. Myslím, že je to úplně v pořádku, pokud máte zváženy všechny okolnosti, které Vaše pracovní zapojení přinese. Někdy je to paradoxně důvod, že si pak maminky víc uvědomí, jak je super být se svým dítětem pak doma. Může to podobně fungovat, jako když si jdete zacvičit a přijdete domů zrelaxovaná, nabitá jinými podněty a zase připravená se starat o dítě. Jen do práce půjdete na delší dobu. Záleží i na věku dítěte a jeho reakcích. Některé děti dlouhou separaci od matky těžce nesou, jiným to nevadí tolik. Je tedy třeba posuzovat individuálně. Držím Vám palce.“

JanaB.: „dobrý den, mám úplně stejný problém jako paní Alena,ale problém izolace se věkem dítěte ještě více zvětšuje.malému je 22měs.strašně ráda bych šla do práce možnost bych i měla ,ale nemůžu si dovolit platit hlídání rodina daleko manžel na cestách ,jsem čím dál více zoufalá nevidím žádnou možnost,poradíte?děkuji“

PhDr. Marcela Škábová: „Ve Vaší situaci bych navrhovala poohlédnout se po možnostech profesionální péče (jesle, mateřské školy, profesionální hlídání). Také je možné se podívat v sousedství, zda tam není nějaká spolehlivá paní, která nemá vlastní vnoučata a byla by ráda, pokud by Vám mohla pomoci a pohlídala. Také je možné poohlédnout se po jiné mamince, která je s dětmi doma a která by byla ochotna Vám děťátko pohlídat. Pokud budete mít vlastní příjem, budete moci potom víc řešit tuto otázku. Držím Vám palce“

Radka: „Dobrý den, jsem ve stejné situaci jako paní Alena, možná ještě extrémnější - před 6 lety jsem se přestěhovala za manželem z Prahy na Slovensko a od té chvíle jsem doma. První rok jsem pracovala z domu pro českou firmu přes internet, dalších 5 let až do teď jsem na RD s dětmi 4,5 a 1,5 roku. Žijeme v malé vesnici na středním Slovensku, kde je velmi složitá ekonomická situace, takže ani zkrácení RD a nástup do zaměstnání se nejeví reálně. Manžel je velmi vytížený, začínám být dokonce přesvědčená, že je workoholik v tom pravém / chorobném slova smyslu. Sociální izolaci samozřejmě pociťuji, ale jsem docela introvert a vystačím si se sousedkami a internetem. Nicméně mám pocit, že moje izolace má neblahý vliv na náš manželský život. Manželovi už nemám co říct, kromě toho, co jsem uvařila a jestli děti zlobily nebo co se naučily. Je možné, že sociální izolace vyvolává až takové paranoidní stavy, že je vztah v krizi? Nebo naopak že opravdu může mít za důsledek krizi ve vztahu? Děkuji za odpověď a přeju pěkný den!“

PhDr. Marcela Škábová: „To, co píšete, jsou práve možné důsledky sociální izolace ženy na mateřské či rodičovské dovolené. Navíc neznám podrobně, jaká je situace na Slovensku. Chápu, že je to pro Vás velmi složité. Dokážu si představit, že se postupně odcizujete s manželem, neboť Vás stále více chybí společně sdílená témata. Co se týká dětí, dokážete se o ně postarat sama a moc pomoci od manžela ani neočekáváte. Pak on nemá moc přehled, co je potřeba. Někdy se stává, že když mu o tom chcete říci, je unaven z práce a tématem jste vzdálena jeho prioritám a tak diskuze skončí hodně rychle. Pak můžete mít pocit, že "jste na všechno sama a že se o manžela nemůžete opřít, když to potřebujete". On to může brát jako výčitku, které nerozumí - přece pracuje a snaží se pro Vás a rodinu, zajistit živobytí. Manželé se pak začnou hádat a krize se začne rozvíjet. Je dobré využít minulých dobrých zkušeností - zkusit obnovit aktivity - i s takto malými dětmi jsou určité aktivity možné. Je dobré, pokud přizvete i manžela, dohodnete se i na tom, že on si ve svém programu udělá čas, pohlídá děti, abyste si i Vy mohla jít za svými zájmy - pak je ale třeba, abyste skutečně ten čas využila a nezůstávala doma. Zkuzte využít možností i pediatra, zmapovat si situaci kolem mateřských center, jeslí a školek. Určitě to zvládnete a najdete způsob, jak vyladit svůj současný život. Zdravím“

Katka: „Už 20 rokov si "užívam rodičovskú dovolenku". Mám však zásadný problém - nevyliečiteľne chorú dcéru s mozgovým tumorom. Celý život som sa jej venovala viac-menej sama, manžel sa starostlivosti o ňu vyhýbal s odovodnením, že nás živí. Dnes má dcéra 18 rokov - jej stav je stabilizovaný. Manžel tvrdí, že žiadnu starostlivosť dcéra nepotrebuje a mňa vyhadzuje z domu i zo svojho života. Dcéra je uznaná na 80% ZŤP a vyžaduje doprovod, a má na 75% zníženú pracovnú schopnosť. Pred narodením detí som pracovala ako asistentka generálneho riaditeľa, po narodení detí som dlhodobo pracovala doma ako SVČO, manžel rovnako pracoval ako SVČO. Dlhodobá sociálna izolácia sa však na mne zásadne podpísala a mám problém komunikovať s ľuďmi a nájsť si zamestnanie. Ďakujem za radu ako ďalej.“

PhDr. Marcela Škábová: „Dobrý den, Vaše situace je hodně komplikovaná,protože je kombinováno několik problémů najednou. Vaše dlouhodobá ůpéče o ZTP postiženou dceru, půozasstavení vývoje v profesi a problém v manželství. Doporučovala bych Vám vyhleda poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, kde by Vám mohli pomoci ujasnit si svou situaci, dají spoustu informací o možnostech řešení ve Vaší blízkosti, pomohou Vám vrátit pocit vlastní kompetence a sebehodnotu. Nasměrují Vás např. na úřad práce, kde mají programy pro ženy, které se navracejí do práce po dlouhodobé rodičovské dovolené. Také mají možnosti a nabídky rekvalifikací. Manželskou sitaci s Vámi také mohou rozebrat. Je to běh na delší trati, ale určitě nějaká řešení najdete. Zdravím“

Eva Vitásková: „Dobrý den, bydlím na malé vesnici a nejsou tady nějaké zvláštní možnosti organizovaných aktivit, přesto jsem velmi spokojená. Našla jsem zde nové kamarádky s dětmi, jednu shodou náhod vlastně už v porodnici :) Někdy se navštěvujeme na společné obědy a procházky, je to příjemné. |Ale zaujal mě jiný problém, který jste zmínila, když se mi narodil syn, byla jsem nadšená a nechtěla ho skoro půjčit z rukou. Myslím, že jsem svým přístupem odradila rodiče manžela, zvlášť maminku. Zdá se mi, že ho možná i proto nechce moc často hlídat a ještě třeba nikdy nechtěli zkusit vzít si ho na noc nebo jet na delší výlet. Synovi jsou 3 roky a málo mluví a je tak trochu maminčina prdelka, ale třeba s manželem nebo se sousedkou přes počáteční protesty zůstane a nakonec je rád. Pokud máte nějaký nápad, jak více zapojit prarodiče, budu vděčná. Ještě mám malou dcerku (5 měsíců) a mamka vždy vezme jen kočárek s dcerkou a syna se zeptá jestli chce jít, on nechce a už ho nepřemlouvá. Možná je i ráda, že se s ním nemusí zlobit. Mám strach, že se vzájemně odcizí a bude jim to oběma i me líto. Rodiče bydlí ve vedlejší vesnici, byla by to škoda. Děkuji“

PhDr. Marcela Škábová: „Dobrý den, možná by pomohlo tyto záležitosti probrat s rodiči manžela. Bude ale dobré pro to vytvořit určitou atmosféru. Píšete, že máte 5 měsíční dcerku a to je výborná příležitost, jak pomoci synovi přijmout sestřičku a zapojit do péče i další osoby. Bývá dobré, pokud počíteční "seznamování" probíhá za Vaší přítomnosti, aby syn věděl, že je dost bezpečno. Možná jsme byla u syna dost úzkostná a ta pzkost se mohla přenášet i na syna. On Vás zná a reaguje na Vaše projevy, pozná Vaši náladu, úzkost. Když Vy budete přítomna, zvládne to lépe, pokud budete vyzažovat, že je to tak v pořádku, bude to z Vás cítit. Také je dobré občas hovořit o tom, že je normální, že syn půjde spollečně s babičkou a sestřičkou na procházku, uvidíé nějaký konkrétní cíl a že je to tak v pořádku. Můžete říci i Vy, že to "zvládnete bez syna,", on totiž může mít obavu , že se mu bude stýskat, ale že se bude stýskat i Vám. Postupovat po malých krůčcích se vyplácí. Pro syna je třeba, aby zvládl oddělení od Vás - půjde do školky, pak do školy a tohle by mu mohlo dělat problém. Můžete se obrátit na poradnu pro rodinu, mnaželství a mezilidské vztahy, nebo se obrátit na jiné neziskové organizace, mateřská centra atd. Zdravím“

Majka: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, co si myslíte o tom, že žena chodí do práce, která je težká, je fyzicky náročká. Neustále se totiž hovoří jen o těch ženách, které nevykonávají těžkou práci, sedí v kanceláři a nechodí domu fyzicky unavené. Navíc si myslím, že zase tak dlouhou mateřskou nemáme, říká se přece, že matka by se měla starat a věnovat se svým dětem co nejdéle a to když máte např. dvě děti, to první jde do školy, druhé je ještě malé a do toho bych měla chodit do takto náročné práce, navíc většinou ani zaměstnavatele nezajímá, že musíte děti odvést do školy nebo školky, tak to si nedokážu představit, jak bych to zvládala. Děkuji za odpověď, přeji hezký den.“

PhDr. Marcela Škábová: „Dobrý den, často bývá důvodem, proč žena uvažujeo návratu do zaměstnání,ekonomická stránka věci. Většina našich rodin má postavený rodinný rozpočet na příjmu muže i ženy. Těch, kteří nemají problém ekonomický, zase tolik není. Ale i v těchto sférách pak může nastat problém. Těžká fyzická práce, práce na směny - téma, které se často objevuje v rodinách, kde oba partneři pracují na směny a musí se stát zastupitelnými v péči o děti, protože jiná možnost není, v regionu není jiná pracovní příležitost. Je to velmi náročné na vyladění a organizaci, návrat z rodičovské dovolené je další změna pro rodinu, která byla zvyklá, "že máma je pořád k dispozici". Pak se musí povinnosti prostě rozdělit - někdy je to docela náročné, protože to přináší i pro ostatní práci navíc. Po počátečních zmatcích to ale jde také zvládnout. Pokud Vás ale Vaše práce bude vělmi fyzicky vyčerpávat a pak doma nebude únavou schopná fungovat, je to na pováženou. Pak je asi vhodné hledat jiné možnosti. Zdravím“

Olga: „ještě doplnění k mému předchozímu dotazu - k ochlazení vztahu mezi mnou a tchýná došlo také díky tomu, že neustále opakovala a opakuje, že malá je celý manžel - malou jsem rodila císařským řezem (nesestupoval porod), takže jsem takové ty pocity štěstí, že mám dítě začala prožívat až po několika měsících, spíš mi to připadalo, že jsem si domů přinesla teď se omlouvám za přirovnání "další štěně". Že jsem šťastná, že ji mám prožívám až prakticky teď kolem roku a tchýniny poznámky mi to opravdu neulehčily - člověk potřebuje vědět, že je mu dítě alespoň trochu podobné, zvlášť, když neprošel přímo porodem. Myslíte, že můje potřeba mít pocit, že dítě mi je podobné je normální? Díky“

PhDr. Marcela Škábová: „Doobrý den, určitě je pro Vás důležité, abyste ve svém dítěti viděla jistou podobnost se sebou. Možná by Vás to tolik netrápilo, kdyby tomu nepředcházelo to, co popisujete. Časem možná budete objevovat další a další důkazy o podobnosti Vaší dcery jak Vám, tak manželovi. Pokud byste s tím ale měla stále problém, bylo by asi dobré obrátit se na poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, kde Vám pomohou se s tím vyrovnat. Zdravím“

Eva: „Dobrý den, jsem doma se svým prvním dítětem-osmiměsíčním synem. Přestože jsem bývala dříve velmi společenská, už od těhotenství na sobě pozoruji, že se přestávám vyhledávat kamarádky a o společenský život příliš nestojím. Stačí mi kontakt s rodinou a manželem. Na jednu stranu tuším, že by bylo společensky vhodnější vyhledávat maminky s dětmi a kamarádky a udržovat s nimi kontakt, ale na druhou stranu k tomu nemám vůbec chuť. Zajímal by mě Váš názor na věc. Moc děkuji za odpověď“

PhDr. Marcela Škábová: „Dobrý den, je to velmi individuální. Pokud se cítíte dobře v nejužší rodině, tak to tak bude. Pokud budete chtít udržovat kontakty se svými kamarádkami, i když třeba nemají děti, bude to také dle Vaší vůle. Důležité je, abyste se cítila dobře a byli jste všichni spokojení. Každý jsme jiný a i v průběhu života se i hodně spůolečenský člévěk může "stáhnout" do privátního života a neznamená to, že je na tom něco divného. Jen je dobré vědět, že vztah je třeba rozvíjet i v této době.“

Zuzana: „Dobrý den, máme 2 letého chlapečka a čekáme druhé mimiko, manžel má pocit že nezvládám domácnost (podle jeho představ) a kvůli tomu se často neshodnem. Nechápe že jsem teď častěji unavená a není mi nejlépe. S malým mi nepomáhá, stavíme domek a tak je času málo,to chápu, ale proč nedokáže ocenit moji práci a jen mi nadává že jsem nevytřela apod. Jak mu to mám vysvětlit? děkuji za odpověd Zuzka“

PhDr. Marcela Škábová: „Dobrý den, Vaše situace může souviset s tím, že jste si možná nepřeformulovali s manželem svá očekávání a představy o životě v rodině s dvěma dětmi. Mateřská dovolená, stavba rodinného domu bývají velmi zátěžovými situacemi v soužití a často bývají důvodem k rozvoji manželských krizí. Také pro Vás navrhuji, obraťte se na poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Zdravím“