Sama doma

Záznam chatu ze středy 9. února 2011

Klára: „Dobrý den co si myslíte o tom, že na levném kuřeti z chovu v hale je na etiketě namalované pšeničné pole? není to klamání?“

Hana Večerková: „Z pohledu zákazníka ano, ale z pohledu legislativy ne. Žádný předpis neuručuje co smí být vyobrazeno na obale. říká sice, že nemá obal vzbuzovat dojem něčeho jiného, než čím ve skutečnosti je. Tady zřejmě vyvolává dojem, že kuře pochází z nějakého ekologického chovu. Rozhodnout by o tom musel zřejmě soud. Jisté je, že právě tady jde vynalézavost hodně daleko.“

Zuzka: „Dobrý den, je pravda, že tmavé rohlíky jsou obarvené karamelem? Nebo jen barvivem? Tmavý rohlík za 4 kč- nemyslím, že by byl z žitné mouky. Sleduji obsah u balených chlebů, ale o složení rohlíků jsem si nikde ještě přečíst nemohla. A ještě mohla byste mi připomenout kolik minimálně procent žitné složky musí mít směs mouky, aby mohli výrobci na obale uvést: žitno-pšeničná. Děkuji.“

Hana Večerková: „ano, některé tmavé pečivo je skutečně přibarveno, aby vyvolávalo dojem pečiva ze žitné mouky, které je dzravější. Aby se chléb nebo pečivo mohlo nazývat žitno-pšeničné, musí mít víc než 50 procent žitné mouky. Jednoduchá pomůcka - co je na začátku označení, toho je ve výrobku víc. Pšenično-žitný chléb bude s velkou pravděpodobností 80 % pšenice, 20 % žita.“

Pavel Novák: „Je označení medu - směs medů ze zemí EU a mimo země EU - klamavé? Je často používané a rozhodně nic neříkající. Děkuji“

Hana Večerková: „bohužel není, i když je to největší nesmysl, jaký u potravin může být. O původu medu neřekne vůbec nic.“

Pavlína: „dobrý den, neskutečně mě štve, že nemám šanci zjistit z obalu zemi původu. Nepoznám to ani z čárového kódu. Nevíte, jestli ministerstvo zemědělství (nebo jiné ministerstvo) již podniklo nějaké kroky k nápravě nebo se to zase hodí do kouta? Je zajímavé, že EU strká nos do všeho možného (tvarůžky, atd atd) ale Zemi původu neřeší????“

Hana Večerková: „máte pravdu, je to k naštvání. Zákazník chce vědět, odkud výrobek pochází. Potravinářská komora podala v Bruselu nábvrh na změnu tohoto pravidla. Jsem skeptická, že se ji podaří prosadit. A pokud ano, nebude to hned.“

Honza: „V televizi teď běží velka kampaň na bohemia chips. Zarazilo mě tvrzení, že bramburky smaží na slunečnicovém oleji, ale přitom na obalu je napsán rostlinný olej a slunečnicový má cca 16%. Nejedná se o klamavou reklamu??“

Hana Večerková: „To je zajímavé. A podle mého názoru je to klamání spotřebitele. Zkuste podat snížnost na Radu pro reklamu.“

Pavlína: „Na stole máte kaši Expres, kterou každý den snídám, je na ní něco závadného? Díky“

Hana Večerková: „Není, určitě ne. o tom jsme nemluvili. Závadný výrobek je něco jiného než klamání spotřebitele.“

Jitka: „Nikdy jsem nepochopila rozdíl mezi minimální trvanlivostí a spotřebujte do... Prosím vysvětlíte mi to? Děkuji.“

Hana Večerková: „Minimální trvanlivost je jen doporučená doba, dokdy se může výrobek jíst. Bývá na potravinách, které se tak rychle nekazí - mouka, cukr, pivo, nápoje, čaj... Po této době se s mí ještě dál prodávat, pokud je oddělen od ostatních a označen, že má prošlou dobu trvanlivosti. Spotřebujte do... bývá u potravin rychle podléhajícíh zkáze, jako jsou sýry, mléko, jogurty, salámy... Musí být u něho uvedeny i podmínky skladování, většinou jsou to nízké teploty do 6 oC. Po uplynutí doby spotřeby se nesmí prodávat, musí bbyt vyřazeny z prodeje.“

Ivana Palenčárová: „mám malé,ročné dieťa...preto dosť sledujem výrobky s názvom detský,detské...a často ma zarazí,že prave tieto výrobky majú zloženie,ktoré si myslím nie je vhodné ani pre dospelé ho a nie pre dieťa!...množstvo tzv.E-čok,konzervantov a umelych farbiv...čo si o tom myslite?“

Hana Večerková: „Je to jeden ze způsobů, jak přimět zákazníky, aby si koupili právě tento výrobek. takové výrobky velmi často nemají žádný přínos pro děti. Opět platí spíš sledovat složení než název nebo obal.“

Stáňa: „Dobrý den, je předepsaná nějaká minimální velikost písma pro údaje o složení výrobku?“

Hana Večerková: „Bohužel není. ale připravuje se v Evropě předpis, který bude požadovat minimálně 3 milimetry.“

ANNA: „DOBRY DEN,ZASMIALA SOM SA PRI MAJONEZE,PODLA BABICKINEJ RECEPTURY,BABICKA TOLKO E-CKA NEPOUZIVALA. ALEBO ANO?“

Hana Večerková: „To je přesně ono. Babička připravila majonézu k okamžitému použití, nepotřebivala ji skladovat půl roku, nemusela tedy používat konzervanty, ani barviva, aby přibarvila žloutky.“

Dana: „Hezký den paní Večerková, koupila jsem rozinky Senza a na obalu bylo uvedeno složení:rozinky,rostlinný olej,antioxidant E 220,přitom je to konzervant oxid siřičitý.Antioxidanty mam spojený spíše s něčím zdravým než s konzervanty.Je to možné,že výrobce toto může na obalu udat?Děkuji za odpověď.“

Hana Večerková: „Může to tak působit. Antioxidanty používané v potravinářství jsou de facto konzervační látky, zabraňují oxidaci, a tém prodlužují jejich trvanlivost. Některé antioxidanty působí proti změnám barvy, například ve výrobcích z ovoce, nebo z masa. jsou to většinou kyseliny - askorbová (E300) nebo citronová (E330)“

Marika Sýkorová: „dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda když je na obalu uvedeno bez konzervantů a bez chemických látek, zda tomu můžeme věřit, protože čím jiným se prodlouží trvanlivost potraviny, když né konzervativními látkami? Děkuji za odpověď. S pozdravem Marika Sýkorová“

Hana Večerková: „Myslím že ano. Výrobce by se to nedovolil tvrdit, kdyby to nebyla pravda. Postihy by byly tvrdé. Ale nikdy neřekne celou pravdu. například že je výrobek sice bez konzervantů, ale zase s vysokým podílem cukru...“

Dana K.: „Dobrý den, při nákupu džusu vybírám džusy s ovocným podílem ve výši 100%. Teď jsem se na obale dočetla, že je vyroben z jablečného koncentátu. Nevím co to znamená. Je tam vůbec jablko zastoupeno 100% nebo jsou přidávány i jiné složky např. cukr? Děkuji za odpověď a přeji hezký den.“

Hana Večerková: „je to v pořádku. princip je jednoduchý: z ovoce se vylisuje šťáva, tak se pak odpaří, uchová určitou dobu a pak se před balením znovu doplní vodou. Té musí být stejné množství, jaké bylo odebráno. Pokud je pořidán cukr, musí to být na obale uvedeno.“

Yveta: „Dobrý den, mám ještě jeden dotaz. Jak si mám vyložit následující upozornění: výrobek může obsahovat stopy lepku, ořechů, sóji ... Zajímá mě to, protože mám celiakii. Děkuji.“

Hana Večerková: „znamená, že ve výrobku tyto alergeny nejsou (musely by být ve složení), ale výrobek byl třeba zporacováván v místě, kde se tyto suroviny používají (třeba na stejné lince). Je to vlastně alibismus výrobců pro případ, že by se stopové množství ve výrobku objevilo. Mají povinnost uvádět na obale všechny alergeny.“

Pavla: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli když je na výrobku napsána minimální doba trvanlivosti a po této lhůtě jej prodávájí za sníženou cenu, třeba oplatky, čokoládu. Jak dlouho po této lhůtě lze ještě tyto výrobky prodávat?“

Hana Večerková: „taková doba není určena. Do doby trvanlivosti má odpovědnost za výrobek výrobce, po uplynutí prodejce. Měly by si ověřit, že je stále zdravotně nezávadný.“

Yveta: „Dobrý den, jako dárek jsem dostala Bio style ovocný čaj (produkt ekologického zemedělství). Překvapilo mě složení. Na obale: Pečlivý výběr obvzláště aromatických a velmi chutných plodů. Pro tento ovocný čaj byly použity pouze pečlivě vybrané plody vypěstované v souladu s pravidly ekologického zemědělství. Složení: ibišek, šípky min. 25%, jablka min. 15%, pomerančová kůra min. 8%, citrónová kůra. Hezké složení, ale ptám se, uvedené údaje tvoří 48% obsahu, co tvoří zbytek? Čaj? Jaký? Děkuji za odpověď.“

Hana Večerková: „Musela bych obal vidět. Ale všimněte si, že množství ibišku ani citronové kůry není vyčísleno. Takže je pravděpodobné, že v čaji převládá ibišek, jako koneckonců u většiny ovocných čajů. Je to levná surovina a dodává výraznou barvu i chuť.“

D.Jokelová: „Dobrý den,již mnohokrát jsem si všimla, že na původním cizojazyčném obalu výrobku,je přelepka s českým překladem,která je však psána tak malým písmem,že nejde přečíst,navíc nekvalitním tiskem a nedostačujícím obsahem,jde zejména o kosmetické výrobky,kde je třeba správný návod k použití poměrně zásadní,navíc podstatné původní informace o složení v překladu nebývají,občas pak dílo zkázy dokonají prodejci zejména velkých řetězců,kteří necitelně nalepí čárové kódy mnohdy přes tyto jediné české informace.Je to správné?děkuji.“

Hana Večerková: „Správné to není. Ale je to velmi častý jev. Mám obavy, že se tomuto problému potravinářská inspekce příliš nevěnuje. Koneckonců výrobce svou povinnost uvést informace splnil. Že je to informace k ničemu, už nikoho nezajimá. Je to dáno tím, že velikost písma na obalech není zatím určena.“

Eva: „Dobrý den, když se někdy stane, že v lednici najdu jogurt, který má prošlou dobu spotřeby třeba 2-3 dny,mám ho vyhodit, obsahuje už nějaké špatné látky, nebo ještě ho můžeme spotřebovat. Děkuji za odpověď, přeji hezký den Eva“

Hana Večerková: „Pokud byl v lednici, nemusíte se bát. S největší pravděpodobností bude v pořádku, pokud by nastaly nějaké mikrobiologické změny, nejspíš byste to poznal - změnou barvy, vůně, vzhledu... Prodávat se ale nesmí, výrobce za něj zodpovídá jen do doby, kterou uvedl na obale.“

Ludmila Hrdá: „Jak mohu věřit označení na výrobku: a-klasa? Jde skutečně o určitou kvalitu.Děkuji“

Hana Večerková: „Klasa byla původně značka pro české kvalitní potraviny. Během let se to trochu změnilo. Nejprve se udělovala i potravinám, které příliš "kvalitní" nebyly, například masné výrobky s drůbežími separáty (náhražkovými surovinam), ale byly alespoň české. Později nám EU zakázala propagovat tímto způsobem pouze národní potraviny. Dnes se znovu hledá způsob, jak označit výrobek, aby bylo na první pohled jasné, že je z tuzemska. Příliš nevěřím, že se to podaří.“

jana-nemeckova: „pokud je na obalu klamavá informace co se týče složení, je možné, pokud prodejce odmítne odpovědost obrátit se na soud? děkuji MN“

Hana Večerková: „určitě ano. Pokud zjistí, že skutečné složení je jiné než deklarované, může to řešit soudně.“

Katka: „Dobrý den,proč musí být v potravinách tolik éček?Děkuji“

Hana Večerková: „Protože obchody - ale de facto my zákazníci - chceme potraviny, které dlouho vydrží. Obchodníci si tím zjednodušují svoji práci. je jednodušší mít na skladě mléko, které vydrží půl roku, než to, které má jen 3 týdny spotřeby. I když to není ten správný příklad, protože mléko, ani to trvanlivé, éčka neobsahuje. Ale vezměme si třeba různé majonézové saláty. Když si ho děláte doma, nepotřebujete žádné konzervanty, protože ho sníte hned. Jinak je to v obchodě, tam musí takový salát vydržet alespoň několik dní. další důvod je ten, že se kvalitní suroviny nahrazují levnými náhražkovými a pak je potřeba použít další aditiva a aromata, aby výrobek měl vůbec nějakou chiť. je to samozřejmě zjednodušené. Musíme se smířit s tím, že průmyslová výroba nemá s klasickou výrobou potravin už mnoho společného.“

Zdena: „Dobrý den, zajímalo by mě, jak zjistit podle čárového kódu, zda bylo zboží vyrobeno v ČR, zejména u masných produktů, tj. že nejen bylo zabaleno, ale skutečně pochází z českých chovů. Děkuji.“

Hana Večerková: „nejde. ˇčárových kodů je víc druhů, některé jsou sice rozděleny podle zemí, ale existují i jiné - třeba podle skupin výrobců. Čárový kód je pomůcka pro obchodníky, ne pro nás zákazníky“

Markéta Hulmanová: „K dotazu paní Hrdé. Znamená to tedy, že "Klasa" neznamená kvalitní český výrobek? Docela na to spoléhám a při výběru tyto výrobky upřednostňuji i bez ohledu na cenu. Dost by mě to zklamalo.“

Hana Večerková: „Ne vždycky. Na rodzíl od ostatních je alespoň prověřený. Ale jen jednou. když výrobce podává žádost o Klasu, musí prokázat, že výrobek je bezpečný, odpovídá značení... že neporušuje předpisy. My jsme v testech MF DNES již několikrát objevili výrobek s Klasou, který už neodpovídal té původní schválené receptuře. Nedá se to samozřejmě říct o všech výrobcích, to v žádném případě.“

monika: „dobrý den, viděla jsem reportž černých ovcí o krabicových kapesnících, mělo jich být v krabici 200, ale skotečnost byla jiná, pouze 150, některé řetězce bez reptaní prázdnou krabici s tmto tvrzením vyměnily za plnou, některé odmítly, zajímalo by mě, jak by se toto aplikovalo když bych přišla do obchodu na reklame se snězeným jogurtem a tvrdila, že v něm nebylo deklarovaných 20% jahod ale jen 10%, v černých ovcích to brali jako samozřejmost - poskytnout náhradu, m to přijde jako pouhé tvrzení bez důkazů, co myslíte? je zde nárok na náhradu?“

Hana Večerková: „s prázdným kelímkem nic neprokážete. Můžete ale podat podnět Státní zeměldeské a potravinářské inspekci, aby to vyšetřila. www.szpi.gov.cz“

šárka: „DOBRÝ DEN, chci se zeptat proč bývá na určitých výrobcích uvedeno POUZE - "vyrobeno" v EU" nemusí být uvedena konkrétní země?“

Hana Večerková: „Bohužel nemusí. Budeme se tomuto tématu v MF DNES v nejbližší době věnovat.“

Pavlína: „Nedávno jsem se pobavila. Koupila jsem Dětské hrušky - dětské byly v tom, že byl na dně obrázek. Má chyba, v čem také hrušky mohou být dětské, že:-) Člověk chce dopřát dětem to nejlepší a občas už opravdu "blbne"“

Hana Večerková: „Již několikrát jsme v MF DNES prokázali, že tzv. dětské potraviny nejsou o nic lepší než ty běžné. Velmi často je to jen v tom obalu.“

Iva Zápotocká: „Dobrý den, asi před půlhodinou jsem se dívala na televizi. Vzpomněla jsem si na to, že jsem před nedávnem poprvé a naposledy koupila dršťkovou polévku ve sklenici. V PENNY. Nejspíš. Pod lupou doma jsem si přečetla obsah. Byly tam 3% drštěk, 5 % vepřových žaludků, dále drůbeží kůže a ostatní si už nepamatuji, protože jsem si sice papírový obal dlouho skladovala, že to "snad někam pošlu", ale nevěděla jsem kam. Tak jsem obal zahodila. Ale zajímalo by mě, jak je možné něco nazývat dršťkovou polévkou, když tam vlastně ani žádné dršťky nejsou. Děkuji za odpověď S pozdravem Iva Zápotocká, Ústí nad Labem“

Hana Večerková: „Už jsme to vysvětlili. Může. Drštky tam jsou. Musí splnit jediné - uvést jejich množství ve složení, a to zřejmě splnil.“

Markéta: „Dobrý den, koupila jsem si "pizzu s brokolicí", nečekám samozřejmě žádný zázrak , ale že na pizze najdu 3 (!!!) mikroskopické kousíčky brokolice mě skutečně dostalo. Fakt nechápu, proč to výrobcům prochází...“

Hana Večerková: „Já bohužel také ne. Znovu musím jen zopakovat výrobce neporušuje předpis - brokolice ztam byla, že jí je tam pidikousek, je už na vás, abyste si zjistila ze složení. Bohužel výrobci pizzy od sebe "opisují" a zkouší, kam ža jim to u zákazníků projde. Zkuste se obráti na výrobcce se stížností.“