Sama doma

Záznam chatu z pondělí 31. ledna 2011

Josef KRÁL: „Fajn magazín pro ženy - ale když to muži sledují - tak postrádají něco obdobného pro nás. Také jsme někdy doma...“

Lucie Horníková: „Pěkný den, děkujeme za pochvalu, rozhodně ji budu tlumočit všem, kdo se na pořadu Sama doma podílejí včetně Vašeho postřehu podobného pořadu pro muže, kteří jsou doma :-). Nicméně jistě i v tomto pořadu nějaké téma pro Vás najdete, vždyť i Vy jste rodič. Ale fajn nápad :-). Pěkné dny Lucie H.“

divačka: „Dobrý den, podle mého názoru jsou selhání a sebelítost způsobeny nízkým sebevědomím. Je nějaký návod jak si zvednout sebevědomí bez návštěvy psychologa? Existují nějaké web stránky, kde mě "naučí" zvednout si sebevědomí? Děkuji a přeji pěkný slunný den“

Lucie Horníková: „Pěkný den, máte pravdu, sebelítost bývá velmi často podmíněna i nízkým sebevědomím, ale nejen tím. Návštěva psychologa, psychoterapeuta jistě může v mnohém napomoci, vidět vše s jistým odstupem, ale ani ta není všemocná, vždy musíme začínat sami od sebe a umět si pomoci hlavně sami sobě. Pokud se začneme mít rádi, uvidíme na sobě ty pozitivní, kladné stránky, které je nutné si připomínat a upevňovat je, jsme na nejlepší cestě ke zvýšení svého sebevědomí a s tím spojených dalších kroků na sobě samém :-). Přeji krásné, slunné dny i Vám, Lucie H.“

Marta: „Dobrý den, prosím Vás, jak motivovat dceru (4.tř.),aby se učila? Slova, že se učí sama pro sebe nepomáhají. A jak ji naučit učit? Zatím se učím s ní, ale chci, aby se učila sama. Učivo si přečte, vyzkouším jí, ale neumí to, musím se prostě učit s ní. Moc předem děkuji za odpovědi.“

Lucie Horníková: „Pěkný den, najít tu správnou motivaci a způsob, jak se učit je u každého zcela jiný. Dcerka ve 4.třídě by jistě měla mít již základní návyky, týkající se přípravy do školy, ale stále vyžadujei Vaši pozornost. Tato by měla být směřována na osamostanění, nestačí si jen přečíst látku, ale je nutné jí i porozumnět, zapamatovat si, alespoň v určité míře, což jistě mohou pomoci např.interaktivní metody, výpisky toho podstatného apod. V každém případě se dcerka dostává do období, kdy ve škole přijde více učení a proto čím dříve se toto naučí, tím to bude pro Vás obě snažší. V každém případě hodně štěstí a trpělivosti, Lucie H.“

Jana: „Jak mám odměnit pořádně děti když přinsou samé jedničky?Napřed děkujii.;)“

Lucie Horníková: „Pěkný den, děti jistě odměňuje už samotný fakt takto krásného vysvědčení, případně porovnání. Každý máme nastavenu formu odměňování jinak, nicméně ve většině hmotné dárky předčí náš zájem, radost a společný zážitek - co třeba tentokrát zkusit "vyměnit" materiální odměnu např.za fajn výlet s cílem, který si určí děti, apod.? :-). Lucie H.“

Marie Kršková: „dobrý den chtěla bych se zeptat co říct dítěti za samé čtverky a přitom mu jen nenadávat ale přezto mu dát najevo že se nám to nelíbí a nemá to tak být. chlapec je teprve ve 3. třídě“

Lucie Horníková: „Pěkný den, u samotné otázky je velmi důležité, co samým čtyřkám ve třetí třídě ve škole předchází. Zda dítě není schopno zvládnout učivo, nebo je za tím jeho nezájem a třeba i jakýsi protest - odmítání školy, pedagoga. V každém případě křik či tresty nic nezmění, je nutné se dopátrat příčiny, proč tomu tak je. Hodně štěstí, Lucie H.“

Markéta M.: „Dobrý den, existuje nějaký návod, jak vychovávat malého synka, aby byl zdravě sebevědomý, aby ve škole netrucival, "nevyváděl", popř. nebyl nerozmazlený?“

Lucie Horníková: „Pěkný den, jistě nic nezkazíte tím, když budete synka vést nejen k sebevědomí,ale i jisté pokoře a úctě - např. ke starším apod. V jeho případě samozřejmě formou odpovídající jeho věku, velmi mu to pomůže i při obyčejných hrách si s ostatními dětmi, v komunikaci se širší rodinou apod. Je nutné mu při trucování vysvětlit, že neí důvod, proč by měl trucovat a jak je to zbytečné, "ošklivé" apod. Je velmi obtížné najít opdovídající komunikaci k danému věku a sociálnímu vnímání dítěte. Hodně štěstí, Lucie H.“

Marta: „Prosím Vás, jak vysvětlit 10.leté dceři, aby svou mladší 6.letou sestru brala jako kamarádku a ne jako sokyni? Neustále s ní soutěží a někdy je na ni i zlá. Já sama jsem jedináček, tak si nevím rady. Prosím, poraďte mi.“

Lucie Horníková: „Pěkný den, vztahy mezi sourozenci patří mezi ty nejtežší a nejcitlivější, je nutné, aby starší dcerka neměla pocit, že je odstrčena, že je na ni nakládáno příliš mnoho povinností a odpovědnosti, na rozdíl od mladší dcerky. Velmi by Vám pomohlo zaměřit její pozornost na jiné "soutěžení", než se sestřičkou a to potažmo hlavně o Vaši pozornost, zkusit obrátit její pozornost na společné úsilí obou sourozenců, najít jim společný "úkol"... ale vím že je to velmi těžké, nicméně cítí-li od Vás dostatek lásky, že se nemusí své sestry obávat, jako nějaké konkurence, jistě se vše stabilizuje a bude lepší a lepší :-). Hodně trpělivosti a nápadů :-), Lucie H.“

Pavla: „Dobrý den, myslím si, že rodiče, kteří pravidelně podepisují ŽK, úkoly, chodí na třídní schůzky a zajímají se o své dítko by dobré i špatné vysvědčení nemělo překvapit. Jsem sice zaneprázdněná prací, ale o své děti se vždycky zajímám a tudíž i vím, co přinesou za vysvědčení. Doporučuji to všem rodičům.“

Lucie Horníková: „Pěkný den, děkuji za Váš příspěvek, "radu", která se objevuje ve vícero mailových kontaktech - opravdu je to velmi podstatné a funguje to :-). Lucie H.“

Radka: „Zdravím :) léčím se s maniodepresí a v poslední době mě manžel dost často "vychovává". V kolik mám jít spát, kam mám a nemám chodit, co mám doma dělat, jak se mám chovat. Někdy si myslím, jestli opravdu nejsem "blázen". Pak jsem schopna jen ležet a přemýšlet o sobě a litovat se :( Nějakou radu byste, PROSÍM, neměla? Tisíceré díky :D“

Lucie Horníková: „Pěkný den, těžko posuzovat Vaši aktuální situaci, samotná léčba s maniodepresí je velmi dlouhodobou a obtížnou záležitostí, jistou zátěží nejen na Vaši psychiku, ale i na psychiku Vašeho partnera, možná jeho chování, které Vy vnímáte jako jeho "výchovu" je pouhá obava o Vás a snaha pomoci. V každém případě by Vám oběma jistě prospělo si o všem na rovinu popovídat, co Vám vadí a následně Vás i tíží, třeba je vše jen v jiném úhlupohledu na danou věc, situaci, problém. Hodně štěstí a síly ve Vaší léčbe, Lucie H.“

Eva: „Milá paní Horníková, dcera 5.třída se letos zhoršila o jeden stupeň ve dvou předmětech. Není to z mého pohledu nic tragického, nicméně prosím o radu, jakým způsobem ji vysvětlit, aby se učila každý den chvilku, jak "potrestat" (zakázat počítač, omezit kamarádky, snížit kapesné, atd...slíbit něco), aby si nemyslela, že vždy vše přejdu v pohodě. Děkuji Eva“

Lucie Horníková: „Pěkný den,zhoršní v 5.-té třídě o jedne stupeň není nic tragického a neobvyklého, na děti je kladen větší nápor a množství účení, mimo jiné i spřípravou na druhý stupeň ZŠ, kde vše nabere mnohem rychlejších obrátek. V pololetí většinou pedagog chce tímto krokem dítě motivovat k vyššímu výkonu, k větší domácí přípravě, není nutné za toto dceru kárat či trestat, pouze více motivovat na větší a kvalitnější domácí přípravu a pozornost ve škole, nicméně by mělo dítě mít od Vás přesnou informaci, že ač se nezlobíte, je nutné "přidat". Hodně štěstí a jedniček, Lucie H. :-)“

vera: „Dobrý den, přidávám se se svým názorem. Rodiče, kteří se hroutí v den vysvědčení se vlastně o prospěch ve škole půl roku nezajímali. Jinak by věděli co je čeká. Znám to ze své 40leté učitelské praxe moc dobře. Výmluvu, že jsou zaneprázdněni, neberu. Kdo chce, čas si udělá. Přeji pěkný den.“

Lucie Horníková: „Pěkný den, děkuji za příspěvek paní učitelky, který pouze potvrzuje to, co zde již padlo.Jen samé hodné žáky, klidné dny, Lucie H. :-)“

Simona: „Dobrý den. Pokud dítě samo ví , že má na lepší známku, než dostalo, jak ho motivovat abych ho tím neotrávila?Sama o motivaci přijde, pokud dostane horší známku než si myslí že měla dostat. Děkuji.“

Lucie Horníková: „Pěkný den, toto je velmi obtížně hodnotitelné, neb my jako rodiče neznáme vždy zcela objektivně situaci, zda dítě opravdu umí na lepší známku či nikoliv, zda se nejedná pouze o jeho interpretaci Hodně štěstí Lucie H.“

Pavlína: „Dobrý den, dcera ve 4.třídě, nyní po nemoci, tlačím na ní, aby si donesla sešity na dopsání, bez úspěchu. Mám jí stále připomínat nebo nechat tutu starost a v tom případě asi i nedopsané učivo na ní? Děkuji“

Lucie Horníková: „Pěkný den, dcerka je již ve věku, kdy by si na takovou povinnost měla již sama pamatovat, je dobré jí připomenout, ale nebýt tím jediným, kdo na toto myslí. Pokud si nedoplní látku, jistě ji učitelka napomene, aby toto udělala, možná ji to připomene její povinnosti, Lucie H.“

Klára: „Dobrý den. Moje dcera, která chodí do 6. třídy ZŠ. Až do téhle doby měla samé jedničky, ale tohle pololetí se zhoršila na několik dvojek (konkrétně dvě dvojky). Podle mě to sice není až tak hrozné, ale ji to trápí, jelikož chce jít příští rok na 6ti leté gymnázium. Jak jí můžu vysvětli, že toto zhoršení lze napravit a není naprosto tragické? Děkuji Klára“

Lucie Horníková: „Pěkný den, na podobný dotaz jsme již odpovídali, nicméně jisté nepatrné zhoršní může být pouze avizem pedagoga,v čem by dítě melo přidat a mohlo si tak zlepšit svůj prospěch na konci školního roku. Rozhodně není překážkou vstupu na víceleté gymnázium, hodně štěstí, Lucie H.“

David S.: „Dobrý den Lucie, v poslední době se mluví o tom, že děti u nás zaostávají za vyspělými státy a to přes to, že jsou na ně myslím kladeny celkem vysoké nároky. Není tak trochu chyba na straně našeho školství, kdy náš stát, jako v mnoha oblastech zkouší nějaké novoty (stejné státní maturitní zkoušky, různé typy učebnic a postupů atd.) Nebylo by někdy lepší nevymýšlet to, co je již dávno vymyšlené a v daných vyspělých státech používané. Nemyslím si totiž, že by se tu rodili děti nějak mozkově odlišné od jiných zemí. Děkuji“

Lucie Horníková: „Pěkný den, máte jistě pravdu, že v naší republice se nerodí děti diametrálně odlišné od dětí z vyspělých států, otázkou novot, Vámi popisovaných mi nepřísluší se zabývat, nicméně s Vámi osobně souhlasím :-). Lucie H.“

Dana: „Dobrý denpaní Lucie.Můj vnuk je poslední dobou značně přecitlivělý ,ale zároveň jej chytají záchvaty zuřivosti.Nerozumí si s učitelkou,protože ta si předsevzala,že jej obrátí k obrazu svému ( učila již jeho otce,který byl velký lump).Kluk je jinak velmi chytrý,ale když jej chytí ta jeho mánie,neuznává učení a vůbec nic.Pokud mu někdo řekne že je nešika,strašně to vztahuje na sebe,nadává si do blbců atd.Minulý týden mu ve škole spolužáci vyčítali,že kvůli tomu že byl na učitelku prostořeký,nehrají fotbal.Taky že údajně tím pádem přišel o své kamarády.Pokusil se nůžkama si řezat po zápěstí.Taky už kdysi dávno prohlásil,že když za všecko může,že si něco udělá.Zítra má domluveno sezení s dětskou psycholožkou.Mimoch.jeho rodiče jsou rozvedení,i se svou mladší sestrou jsou v péči matky,k otci chodí 2x týdně y jednou za 14 dní na výkend.Klukovi je 9,5 roku.já sama si myslím,že bude mít sklon k sebepoškozování.Dcera by se chtěla odstěhovat z města,ale vymlouvám jí to .Myslím si,že obě děti tu mají své spolužáky na které jsou zvyklí a velmi špatně by se adaptovali na cizí prostředí a chápali to jako další křivdu.Rovněž kluk trpí nokturií a navštěvuje nefrol.ambulanci.Asi i toto má nějakou psychyckou souvislost.Asi jsem Vám to popsala dost chaoticky,omlouvám se za to.Prosím jak bychom měli s ním jednat,zda ustupovat,nebo být důslední.Děkuji Vám za odpověď Dana“

Lucie Horníková: „Pěkný den, podle toho, co popisujete se Váš vnuk potýká s vícero problémy, včetně rozvodu rodičů. Jako velký a avizující problém bych viděla jeho sebepoškozování se, které by bylo jistě dobré probrat s dětským klinickým psychologem, případně s psychoterapeuty. Je zapotřebí velká citlivost, vnímavost, ale i důslednost, hodně štěstí a sil, Lucie H. :-)“

Pavla: „Zdravím, slyšela jsem nyní,že nový otec by neměl nikterak kárat dítě za známky a a jiné neduhy. Co když se dobře stará, je poctivý a myslí to dobře? Co pravý otec může,když do narození dítěte psychycky ani finančně nepodpořil a nepodporuje matku od počátečního vývoje v těhotenství, od jeho narození výchově? Díky PS.“

Lucie Horníková: „Pěkný den, nebylo řečeno, že by nový partner neměl zasahovat, je vždy nutné dát vše do souvislosti, nesmíme na novém partnerovi nechat to břímě zodpovědnosti, která by měla být primárně na rodiči vlastním, je zde nutná spolupráce a dohoda obou rodičů, posouzení situace apod. Lucie H.“

Tonda, 25 let, Ostrava: „Souhlasím s panem Králem, i když je fakt že i muže může Sama doma oslovit, třeba i nepřímo. Ačkoli nejsem otcem a vysvědčení teda neřeším, tak si myslím, že jakékoliv násilí v "den vysvědčení" je marné. Pořádný rodič by měl vědět jak se dítěti ve škole daří v průběhu celého pololetí, měl by stát za ním, a případně ihned vyvíjet snahu na zlepšení své ratolesti. Myslím si, že vysvědčení hodnotí a vypovídá ledacos také o rodičích a učiteli. Je dobré se taky za všechny zůčastněné v tomto "procesu" modlit. To může přinést i fantazii v podobě hledání a nacházení třeba nových forem a motivace pro komplexní vzdělání celé rodiny. A pak bych se Vás chtěl zeptat, jestli máte děti, a zda jim občas dáte nějakou tu "výchovnou" na zadek. Děkuji za Váš čas a přeji všem pokojný den.“

Lucie Horníková: „Pěkný den, děkuji za Váš příspěvěk, ač nejste rodič :-), takzvaně "sedí", vždy je vše nutné dát do kontextu a vnímat celou situaci, nehledat selhání jen u dítěte, motivovat celou rodinu a nacházení nových forem je jistě velmi pěkné a smysluplné. Hodně štěstí a pokojných dnů Lucie H.“