Sama doma

Záznam chatu z úterý 16. listopadu 2010

Janouskova Monika: „dobry den chtela jsem se poptat zdali bych mohla pomoci hrackami,oblecenim.“

Terezie Hradilková a Martina Péčová: „Dobrý den, jste moc hodná, ale my provozujeme terénní službu. To znamená, že jezdíme za rodiči a dětmi s postižením domů...na hračky ani oblečení nemáme prostory...“

Jana Pjajčíková, Brno: „Dobrý den, jmenuji se Jana Pjajčíková, je mi 24 let, jsem vdaná téměř 3 roky a s manželem máme osmiměsíčního syna. Doma je všechno v naprostém porádku, jsem štastná, manžel je vzorový táta. Syn je spokojené, veselé, dobře prospívající a velice zvídavé miminko. Jen si s manželem nevíme moc rady kdy začít s výchovou a jak na to. Příjde nám, že je jestě malinký na to, aby pochopil co může a nemůže. Zatím jej necháváme zkoumat téměř vše co jej zajímá, ale nevím jestli mu můžu teď svěřit věci, které mu později budu chtít zakázat (např. telefon, ovladač od televize apod.). Mám je zakazovat hned od počátku? Máme ho placnout třeba po ručičce, aby věděl, že to nemůže? Nechceme nic zanedbat, ale ani pokazit. Také bych ráda věděla, zda-li se mám malému pořád věnovat, nebo jej nechat chvilku hrát si samotného. Sám si vydrží hrát docela dlouho, pokud jsem v místnosti. Děkujeme za radu.“

Terezie Hradilková a Martina Péčová: „To je hezké, jak popisujete svoji rodinu..dejte na svůj instinkt a všímejte si, co Váš syn má rád, na co reaguje vesele a na co ne...pokud chcete, aby něco nebral do ruky, co by pro něj mohlo být nebezpečné, tak to raději nechte až po druhém roce, kdy se dá již dítěti ledacos vysvětlit. teď si s ním užívejte hraní, mazlení, mluvte na něj a zpívejte mu...Určitě ho nechte si pohrát samotného a čas, kdy si hraje sám prodlužujte- je to nejen vhodné pro rozvoj samostatnosti a fantazie vašeho syna, ale důležité i pro Vás, abyste si na sebe našla chvíli, kdy si odpočinout nebo dělat něco, co baví Vás...“

Karel: „Dobrý den, spolupracujete také se zahraniční ranou péčí, pokud tato služba vůbec někde existuje? Děkuji.“

Terezie Hradilková a Martina Péčová: „Dobrý den, ano, jistě, raná péče existuje ve všech evropských zemích. I když je různě pojímaná, organizovaná i financovaná. Za Společnost pro ranou péči spolupracujeme nejvíc s ranou péčí v Holandsku a v Rakousku, které jsou organizovány podobně jako v ČR. Na www.tydenranepece.cz se můžete například podívat na logo a webové stránky střediska rané péče Lvíček ve Lvově na Ukrajině a na fotky z jejich práce. Zdravíme“

Michal Metlička, Starý Plzenec, K Lesu 1306, 33202: „Dobrý den, prosím Vás, mohly byste mi poradit, jakým způsobem naučit dítě kousat? Dcera má ve 4 letech stále mixovanou stravu, nekouše:-( Moc děkuji za odpověď“

Terezie Hradilková a Martina Péčová: „Dobrý den, to si přes internet netroufneme, protože vaši dcerku neznáme a neznáme ani důvod. Máte ale pravdu, že je nejvyšší čas se tomu věnovat. Doporučujeme se obrátit na dětskou lékařku. Zdravíme a přejeme ať to zvládnete.“

Veronika: „Dobrý den, kde všude jezdíte? Mám známou, která má nevidomého chlapečka, ale bydlí až ve Šluknovském výběžku“

Terezie Hradilková a Martina Péčová: „Dobrý den, jezdíme po celé republice, i do Šluknovského výběžku. Podívejte se na stránky www.ranapece.cz a najděte si nejbližší středisko, kam zavolejte. Hodně štěstí!“

Martina Dunděrová: „Moc vám to sluší:)“

Terezie Hradilková a Martina Péčová: „díky“

Ivana Metličková: „Dobrý den, mám 4 letou dceru s opožděným vývojem. Nekouše a nechce si ani vzít jídlo do ruky (pokud jí je nabídnuto, buď odstrčí ruku a nebo zahodí), je krmena mixovanou stravou, lžičkou. Poradila byste mi prosím, jak na to, aby začala kousat? Co s ní mám dělat? Moc děkuji za odpověď, Ivana Metličková“

Terezie Hradilková a Martina Péčová: „Dobrý den, to máte pravdu, že je dobré se vaší dcerce a tomu, jak jí věnovat. Nezvládneme to po internetu. bylo by nejlepší, abyste se zeptala dětského lékaře ( nebo neurologa), kterému důvěřujete, případně se jej zeptat na další pomoc - rehabilitaci (Bobathův koncept), bazální stimulaci nebo se obraťte pro radu na nejbližší poradnu pro lidi s postižením.Zdravíme a držíme palce“

Lenka Hradecká: „Přeji krásný den paní Péčová chtěla bych Vám poděkovat za Johanku, Vaše poslání, má velký smysl a význam. Je fajn, že jste vidět v široké veřejnosti. Ranná péče Tam tam je jedna velká rodina. Hodně jste nám pomohli hlavně Johance. Velké Díky Lenka H.“

Terezie Hradilková a Martina Péčová: „Dobrý den paní Hradecká, moc děkujeme.Pokud byste chtěla své zkušenosti předat jiným rodičům, můžete napsat na stránky www.tydenranepece.cz. Těším se, že se uvidíme na Mikulášské besídce, Martina Péčová“

Anna Vraná, Svitavy: „Dobrý den, paní Hradilková, není mi jasné, jak jste říkala, že přivezete rodině hračky - v čem tedy přesně spočívá raná péče? Je to o postižení nebo práci s rodinou?“

Terezie Hradilková a Martina Péčová: „Děkuji za otázku - ve vstupu na to nebyl čas... raná péče je služba pro rodinu, pokud vozíme do rodiny hračky, tak jsou to speciální pomůcky na ukázku a pro inspiraci rodičům, kterým pomáháme jak dítě s postižením stimulovat, rozvíjet. Hračky můžeme rodičům půjčit do příští konzultace doma. jak dítě roste a mění se jeho potřeby, můžeme rodičům nabízet z půjčovny tak, aby si nemuseli všechny hračky kupovat. Máte pravdu - je to jen jedna z nabízených služeb. Rodičům, sourozencům a dítěti s postižením jinak nabízíme také psychologickou podporu, informace, nápady, kontakty na další odborníky...“

Jana, Brno: „Dobrý den, ráda bych se zeptala zda je zahraniční raná péče srovnatelná co se do kvality poskytovaných služeb, financování - dotace od státu - stejná jako u nás.Děkuji za opověď, fandím Vám!“

Terezie Hradilková a Martina Péčová: „Dobrý den, děkujeme moc, fandění potřebujeme!Raná péče v České republice je na velmi dobré úrovni, co do kvalty a financování srovnatelná s vyspělými evropskými zeměmi. Jen stále není vyřešeno, aby střediska dostávala finance podle počtu rodin, které má v péči. A to například v Německu nebo v Holandsku je. Ale například v polsku ještě sí´t terénní rané péče není rozvinuta nebo na Slovensku také ne. takže je to velmi různé...“

Anna Vraná, Svitavy: „Děkuju za odpověď, paní Hradilková. Ještě mě napadá jedna otázka - co vlastně máte jako pracovníci v rané péči za odbornost? Protože lékaři nejste, tak psychologové? nebo...?“

Terezie Hradilková a Martina Péčová: „Jsme vzděláním speciální pedagožky nebo sociální pracovnice. Psycholožky někdy v našich týmech také pracují. :-)“