Sama doma

Záznam chatu ze středy 28. dubna 2010

svetlana: „co mam delat kdyz si chci cist a radky se mi zracaji pred ocima.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, Světlano, nepíšete, jak jste stará - možná máte unavené oči věkem, ale třeba jste mladá, a to bude z jiných příčin. Rozhodně byste měla jít nejpve k očnímu lékaři, aby bylo jisté, že vám nescházejí brýle.“

Martina: „Dobrý den, mám dvě dcery (2 a 5,5 let), mají společný pokoj. Je vhodné jim večer před spaním číst tak, že se nejprve přečte pohádka pro mladší a potom pro starší, přičemž obě poslouchají? Nebo jak jinak byste doporučil? Děkuji.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, Martino, zkuste určtě vést děti tak, aby hodně poslouchaly společně - čtení je věc společná! Ale hledejte knížky, které uspokojí obě děti. Najdou se, ale musíte je u knihkupce nebo v knihovně hledat. Klasické pohádky obvykle vystačí nadlouho, protože děti rády poslouchají i texty dobře známé, a vždy si doplňují nové, složitější významy, které jim unikaly dříve. Ale pro děti mimo chvíle před spaním můžete vymyslet spoustu činností jako dopovídání vět a pak celých pasáží příběhu, a při tom ten malý říká jen slova do věty, ten starší celé repliky, a nejstarší si berecelé kusy příběhu... Děti mohou společně taky při čtení mít v ruce loutky, nebo kostky, avytářet scénu toho děje. A ovšem si taky kreslit! Nezapomeňte taky na gesta, to. co posloucháme,můžeme "zahrát" různě rukama. Vymyslíte si sama další?“

Jitřenka Veřmiřovská: „Dobrý den, vnuk v druhé třídě čte velmi pomalu. Je celkově pomalejší typ, ale chytrý. Jak máme zrychlit jeho čtení, na které nás paní učitelka upozorňuje?Děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, myslím, že byste se měli s paní učitelkou domluvit, proč má vnouček číst rychleji - ona asi má vážný důvod, ať vám ho řekne a poradí, co s děckem dělat doma. Ale je možné, že vnouček je prostě uzavřenější povaha, která si při čtení o tom přemýšlí, nerada spěchá - a tlakem byste ho doradili. Když je chytrý, jak říkáte, asi není zaostalý, a má svůj dobrý důvod k pomalé četbě. Možná má nějterou drobnou poruchu ve čtení, ale to zneamená, že čtenářem nebude. Jediné, kdy pomalé tempo vadí v čtení, je tehdy, když dítě kvůli pomalosti slabikování zapomene, co to vlastně četlo ve větě těsně před chvilkou.“

Monika: „Dobrý den,mám 10-ti letého syna.Ve škole mají povinnou četbu,ale dostanou za úkol přečíst např. dobrodružnou knihu a výběr onkrétní knihy je na dětech.Syn si záměrně vybírá knihy s většími písmeny a kratším textem.A čtení ho nebaví musíme ho nutit.Pak o přečteném píší pouze krátké postřehy z četby.Jak ho máme motivovat k četbě knih přiměřených k jeho věku a ,aby ho to také bavilo.Moc děkuji za odpověď“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobý den, myslím, že hodně záleží právě na tom výběru knížek. Když o své četbě píše nebo mluví stručně,možná jenom není moc řečný, ale čte sdobrým prozuměním. Ale pokud nenachází nic zajímavého k četbě, pomozte mu lepší knížky hledat. Velká písmena mu dopřejte! je to věc vyzrálosti ve čtení, až je nebude potřebovat, sám si vezme knížky s menším tiskem. Hodně záleží i na tom, jak si s ním o čtení povídáte - abyste ho nekonttolovali! Možná by ocenil, kdyby slyšel, jak vy si zajímavě povídáte o nějaké vaší čebě (radši nějaké, která se vlastně taoršku podobá tomu, o zajímá jeho...)“

Lucie: „Co dělat, když starší dceři začnu číst před spaním, ta mladší (2 roky) začne řvát a čtení jí zatím nezajímá.Děkuji.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, to je vážné! Možná prostě nečtete v dobré chvilce, ale možná ona žárlí, nechce Vás sdílet se starší sestrou. Dejte jim tedy čas každé zvlášť. Nelitujte toho času a odbuďte něco jiného ve své práci doma! Děti odrostou a nebudou dětmi, a je to pak človeku líto... Zkusila jste číst té maldší před spaním, aby věděla, že te´d je to opravdu pro ni? Možná by dovo lila, aby ta starší poslouchala? A příště, za nějaký čas, zase obráceně?“

Zuzana Krátká: „Dobrý den, nejsem příliš spokojená s obsahem školních čítanek, zároveň jsem poněkud bezradná, jak mám já sama poznat kvalitní literaturu pro své dítě. Ráda synovi kupuji knihy, ale chtěla bych mu nabízet dobré čtení. Děkuji za Vaši radu.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, nedivím se vám, dobrých čítanek je poskrovnu, musejí nabízet pouhé úryvky, a to nedělá čtenáře. Musíte spíše hledat knížky. Já mám nejlepší zkušenost s knížkami z Baobabu a Meandru, ale i Albatrosu a jiných. V poezii máte dnes na pultech úžasný almanach Nebe - peklo - ráj, poezie pro děti 20. století.“

Barbora Sedláková: „Dobrý den,prosím Vás,od kdy dítěti předčítat před spaním?Mám 8.měsíční dceru,čtu s ní leporela a dětské knížky přes den,ale před spaním zatím ne,myslíte že už je dítě v tomto věku schopno vnímat,že předčítám určitý text?“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, určitě čtěte - nejde o to, zda dítě vnímá, co čtete, ale aby vědělo, že se před spaním v klidu leží-sedí a říká z knížky. Na to si zvykne, a až bude s to naslouchat pozorněji, vrátí se vám to.“

Káťa: „Dobrý den,pane doktore,jsem velice příjemně překvapena Vašimi názory. Mám skoro 16-ti letou dceru,které jsme od malinka četli a rovíjeli tím fantazii. Pka mne trošku mrzelo,že dcera dlouho sbírala a četla právě "ty holčičí" knížky,které jsem velmi špatně "rozdýchávala",ale věrně nakupovala a probírala témata s dcerou. A máte pravdu-najednou se to zlomilo,dcera začala vyžadovat přístup k naší knihovně-velmi obsáhlé a velmi "zaprášené" a nyní spolu vybíráme tituly a je pravda,že minulý víkend byla dcera absolutně "nepoužitelná" k činnosti rodiny či pro kamarády a "zhltla"knížku. Vybrala si Memento pana Johna. Pak jsme diskutovaly,co jsem čítávala já (děsně moc a ráda) a já objevila,že mi "mizí" další knížky. Nepíši Vám vlastně dotaz,ale jsem moc ráda za Váš názor a že snad "jdeme"správnou cestou k rozvíjení fantazie a obzoru.... Návštěva knihkupectví je od malinka odměna a časově i finančně náročná. :-) ,ale mám pocit,že její vrtevníci tomu už tolik nedají... Přeji Vám pěkný den!“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Děkuji, Káťo, myslím, že potvrzujte zkušenost, že v čtenářství jde halvně o jisté aktivní naladění, živý vztah k četbě, ať už čte děcko cokoliv. Ono se toho, při vaší ohleduplné pomoci, časem vybodí a sáhne po věcechméně prvoplánových. Klima v rodině je zásadní, kde anidosplěí neukazují, že číst si je "svaté", krásné, že se tomu obětují jiné zábavy, tam není divu, že děti o čebu nestojí...“

EVA: „Dobrý den má 3 roky vnuka-čtu mu pohádku a po 5min mi odvrací pozornost jak mám docílit toho aby vydržel do konce-ráda bych aby si jednou četl knihy sám,dnešní děti spíš hrají na počítač.Děkuji za radu.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, ani se nedivte, tříleté dítě udrží poornost déle jen na tom,co jeho samotného opravdu "bere". Dokud neví, že je mu četba milá, nezabere. Někdy hodně pomáhá výběr knížky: pohádka bez obrázků je pro děti jako nic - ony čtou hlavně obrázky.Dnes se tisknou krásné knihy, které nejsou pohádka, ale obrazy doprovázené kouskem textu! A k němu si čteme a povádme, ukazujeme, dokreslujeme (můžetevožit mezi stránky hezký barevný papír, na nějž dítě své malůvky učinilo, aono pak vidí, že taky "udělalo knihu...". Ptá se mně taky divačka paní Jarošová, do kolika let se má dětem číst před spaním. Rada je snadná - dokud to chtějí! A ještě potom je dobré jim to občas znovu nabídnout, když překonají nějakou fázi osamostatňování, a ocení vaši péči a citlivé předčítání. Když své dítě naučíte naslouchat, po čase Vám bude samo předčítat. Pak si budete předčítat vzájmeně, a v důchodu budete ráda, až oči sloužit nebudou, že máte předčítače...“