Sama doma

Záznam chatu z pondělí 19. dubna 2010

Dana: „Proč muži špatně snášejí, že žena je ekonomicky soběstačná?“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý dne, jediná odpověď,která mne na Vaší otázku napadá, je: Jak kteří muži a jak které ženy. Znám páry, kde i ekonomicky soběstačné ženy žijí se svýmimuži v harmonických vztazích. Ale pokud byste na Vaší otázce trvala, pak mne napadá, že problém nemusí být v ekonomické soběstatečnosti, ale spíše v rozhodnosti a snad i ve schopnosti jít si za svým a dělat si spoustu věcí podle sebe.“

M.: „Dobrý den, jsem s manželem 10 let bez problémů, ale někdy se mi zdá o mém bývalém partnerovi (rozešla jsem se sním ve zlém), i sexuálně. Už sem ho 15 let neviděla. Proč? Díky“

PhDr. Marta Boučková: „Sny se nám zdají i o tom, co jsme prožili v minulosti a co považuje za dávno uzavřené. Odpověď na to, proč se Vám zdá o bývalém partnerovi není vůbec jednoduchá a troufám si odhadnout, že ani nebude jednoznačná. Pokud jí ale chcete získat, pak Vám mohu doporučit obrátit se na zkušeného psychoanalyticky orientovaného psychoterapeuta.“

Simona: „Dobrý den,paní doktorko. Přesně toto téma je o nás. Manžel začal před asi 3 lety podnikat a jak říkáte, práce je stále kolem nás,všude,už jen ty blbý telefony,když chci doma něco probírat,řešit.....když jsem chodila do práce,tak to docel šlo,ale co jsem na MD nemůžu si na to zvyknou,třeba,že nevím kdy pojede pryč i třeba na týden.....vím,že musí,ale stejně si nemůžu pomoct a vždycky,když mi oznámí,že se zdrží,nebo,že odjíždí jsem naštvaná. Poradíte mi,jak nebýt,jak to překousnout? Když odjede,tak už to neřeším a přispůsobím se,snažím se sebe a malou zabavit,ale moje prvotní reakce je na pěst,vím to,alle nevím co s tím? Omlovám se za dlouhý dotaz a předem děkuji za radu,zda-li je mi pomoci:-). Simona“

PhDr. Marta Boučková: „Váš rozum rozumí tomu, že muž musí být flexibilní a jeho časový plán je velmi proměnlivý. Sama si dokážete poradit, když on není k dispozici. Nicméně pocitově se Vám to nelíbí a nechcete to přijímat. Zkuste se zamyslet nad tím, co Vám vlastně na tom nejvíce vadí nebo čeho se bojíte, že se v důsledku mužova podnikání může stát. Podle toho, co si odpovíte, pak zvažte, zda o tom s mužem nepromluvit.“

Magda D.: „Už se mi rozpadá 2. manželství z toho důvodu, že jsem "hodně" soběstačná". Oba manželé nakonec vždy dospěli k názoru, že není třeba se namáhat, já zvládnu vše (děti, domácnost i práci). To ale nebylo mým záměrem - dělat vše a hroutit se z toho. Naopak bych byla ráda, kdybych si mohla chvíli odpočinout a odpovědnost za domácnost by převzal partner. Netušíte, kde dělám chybu. S čím vstoupit do případného dalšího vztahu?“

PhDr. Marta Boučková: „Možná, že si při své soběstačnosti zapomínáte říkat o pomoc či spolupráci. Neříkáte si o ní proto, že sama spoustu věcí zvládáte a když si ale řeknete tak to už ve chvíli, kdy jí opravdu nutně potřebujete.... Ale věřte, že i pomáhat se lidé musí učit a hlavně si i zvykají na fakt, že nikdo nezvládne všechno sám. Takže se někdy vyplatí říci si o pomoc "cvičně", aby i okolí pochopilo, že na Vás nemusí být ve všem stoprocentní spoleh. :-)“

Milena Krásová: „Dobrý den,můj manžel podniká již 15let a nikdy mi nebyl ochoten sdělit výši svých příjmů a dokonce ani výši závazků, které s podnikáním má? myslíte, že má smysl s ním dál žít? mám stálé obavy zda není firma zadlužená.“

PhDr. Marta Boučková: „Máte-li obavu o případné dluhy firmy, které by měly vliv na celé rodinné finance, pak je třeba žádat radu spíše u právníka než psychologa.“

divačka Jana: „Dobrý den, měla byste nějakou alespoň trochu efektivní radu, jak se psychicky nastavit na ranní režim podnikaní? Pracuji doma výhradně u počítače. Dopoledne mi spíše vyhovují práce týkající se domácnosti. Bohužel mívám nejvíc energie večer, ale to je v době, kdy se partner vrací z práce a mě rozptylují činnosti které se týkají nás obou, což je samozřejmě příjemnější než práce. Práci pak odsouvám na další dny a pak se většinou stává, že nakonec vše musím udělat po nocích na jeden zátah, po čemž jsem vyčerpaná. Děkuji divačka Jana.“

PhDr. Marta Boučková: „Takové "přehození režimu" není nic snadného. Je to hodně o tréninku sebedisciplíny a potlačení vlasntí přirozenosti. Proto bych zkusila rozdělit týden na dny, kdy se budete více "trénovat" a uděláte hodně práce dopoledne a práci v domácnosti si rozdělíte s mužem a pak na dny, kdy si dopřejete Váš přirozený režim. Důležité je, aby Váš partner viděl, že mu chcete vyhovět a že pro to něco děláte a stejně tak i na druhé straně se nebát chtít žádat i pomoc.“

alena: „dobrý den paní doktorko,manžel již 15 let podniká, a i teď v ekonomické krizi není bez zakázek. Přesto mi dává do domácnosti málo peněz a tvrdí že nemá žádné peníze. jak mám situaci řešit“

PhDr. Marta Boučková: „V této situaci je velmi těžké být soudcem. Proto Vám doporučím návštěvu manželské nebo rodinné poradny, kde byste se mohli s manželem domluvit na částce, která bude pravidelně proudit do domácnosti. Ze zkušenosti vím, že návštěvu v poradně mnohdy přivítají i muži, protože očekávají, dohodu, která pomůže vyřešit neustálé spory o provozní peníze.“

Jana: „Dobrý den, jsem na mateřské dovolené s 1,5 roční dcderou. Můj přítel asi před třemi lety založil internetový obchod, postupně jsme zřídili prodejnu a firmu jsem napsala na sebe.Vzala jsem si na starosti objednávky, kontakt se zákazníky, postupně i účetnictví, můj přítel se stará o stránky a o sortiment na e-schopu. Bohužel s tím jak sem začala pracovat, a zvládat toho víc a víc, on přestává vyvíjet tolik úsilí jako na začátku, není potřeba aby byl denně činný, jako já, jelikož zákazník nepočká, stránky ano. Mám na starosti dceru, starší dceru(13), domácnost, a naprostou většinu chodu firmy. Konflikty jsou u nás na denním pořádku, já nestíhám a jemu vyčítám, že nic nedělá.Bohužel se jenom zlobí, že ho pořád kritizuji, že on založil obchod a já si přivlastňuji zásluhy, ale bohužel nezastoupil mě ani při pobytu v porodnici, a tyto věci, kdy se potřebuji spolehnout na partnera jako takového ať v partnerství nebo ve firmě mě velice ubíjí. Nechce nic řešit , ba naopak mi dělá jakoby naschvál najevo, že když pořád vyčítám, on rezignuje. Když mu nechám čas stejně se nic neděje. Já nemůžu ani na den vypnout, a on toho velice zneužívá.“

PhDr. Marta Boučková: „Řešíte situaci, která není nikterak ojedinělá, ale je velmi citlivá a "každodenně výbušná " a proto doporučuji návštěvu v manželské nebo rodinné poradně.“

Míša: „Dobrý den paní doktorko. Chtěla bych se Vás zeptat: Vloni v létě jsme byli skoro půl roku v US (přítel je Američan/žil v Pze dlouho). On je velmi pracovitý (v obasti IT). Koncem roku jsme vyrazili opět do ciziny, kde vše mezi námi bylo ok. Pak ale dostal práci přes počítač a úplně se změnil charakter jeho chování celkově i vůči mně. nechápala jsem jeho chování a párkrát jsme si o tom promluvili, nic se nezměnilo. Nyní jsem v ČR (skoro rok nepracuji) a jsme i minimálně v kontaktu. Píše jednou za týden, beze zájmu o mne a s tím, že jen pracuje. Nechápu o co jde, dával mi vždy najevo, že se o přísun peněz postará sám. Jsme spolu 5 let. Mám se obávat o rozchod na dálku? nevím jak s ním komunikovat.. je to těžké. Tedy také nepíšu "nechávám ho vydejchat". Obecně je velmi milý a pozorný, jakmile ale příjde prac.nápor. je to jiný člověk.. plánujeme žít v cizině, ale momentálně nevím na čem jsem. S jeho počítačovou prací mu pomoci nemůžu a rozjet vlastní byznys v cizině, asi nejsem ten typ. Moc děkuji za radu. Míša“

PhDr. Marta Boučková: „Myslím, že nekomunikace nic moc nevyřeší. Ona i nekomunikace je v zásadě komunikace - tedy sdělování toho, že se nevyjadřuji a to se může číst i jako nezájem i jako dání "prostoru k práci". proto doporučuji svěřit se příteli s Vašimi obavami, abyste věděla na čem jste.“