Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 4. února 2010

Ivana: „Potřebovala bych do Bolešin budku. Mohu se obrátit na ?“

RNDr. Jaroslav Škopek: „Prosím,upřesněte polohu Bolešin.“

Hanka: „Dobrý den, zdravím, Je stále ještě výstava v botanické zahradě?“

RNDr. Jaroslav Škopek: „Výstava byla otevřena 23. ledna, bude ukončena 31.března. Vstup na tuto výstavu je volný - jako na celou venkovní expozici touto roční dobou.“

Jaromír Virt: „Poznáímka: Bolešiny bývalý okres Klatovy, nm cca 450m“

RNDr. Jaroslav Škopek: „Děkuji, nyní už si to uvědomuji.“

Jaromír Virt: „a) minimální vzdálenosti jednotlivých budek ? b) světová strana vletového otvoru? Mohou se při více budkách na menší ploše od sebe lišit?“

RNDr. Jaroslav Škopek: „Vzdálenost je různá, je dána typem budky, kde je rozhodujícím parametrem velikost vletového otvoru. Zjednodušeně lze odpovědět, že vzdálenost by neměla být menší než 1O metrů; záleží to však i na typu porostu a úživnosti. Pokud byste např. nadměrně používal "chemii", není dobré lákat na dané území ptáky - oni by to ostatně poznali.“

Málková Nikol: „Dobrý den,chtěla bych se zeptat zda mohu dát do krmítka chléb.Děkuji za odpověd“

RNDr. Jaroslav Škopek: „Chléb raději ne; lepší je nesolená houska a rohlík.“

Eva Rodlingová: „Dobrý den, pane doktore, manžel byl v Botanické na přednášce a vyrobil budky. Na lodžii nám chodí "místní" kos. Čím bych mu udělala největší radost? Můžu třeba mleté hovězí maso? Děkuji za odpověď.“

RNDr. Jaroslav Škopek: „Mleté hovězí maso můžete; jinak pro kosa je vhodná směs rozemletých vlašských ořechů, rozdrcené slunečnice a strouhanky, rovněž možno přidat ovesné vločky, přípdně vše propojit" např. tukem "HERA", čímž vznikne pasta.“

Zdeňka Benešová: „Do namíchaného musli se mi dostali moli, mohu ho použít jako krmivo pro ptáky?“

RNDr. Jaroslav Škopek: „Ano, moli ptákům nevadí - naopak.“

Eva: „Dobrý den, bydlíme na okraji Liberce a máme kryté krmítko pro ptáky, bohužel si tam chodí pro jídlo pouze straky, sojky a kosí samečci. Nemůže to způsobit nějakou nerovnováhu v neprospěch menšího ptactva? Strak a sojek je v okolí poměrně hodně, drobných ptáčků málo. Děkuji za odpověď, Eva“

RNDr. Jaroslav Škopek: „Milá Evo, je možné, že ptáci jsou krmeni na několika dalších místech v okolí, kde se mohou např. cítit i bezpečněji. Kromě strak a sojek je mohou rušit i kočky.Nedostatek ptáků u krmítek může být přechodným jevem - musíme si uvědomovat, že v zimě nekrmíme jen "naše" ptáky, ale i jedince, pro něž je naše území zimovištěm, případně místem průtahu či zimního "kočování". Problematika současného zvýšeného početního výskytu sojek a strak v blízkosti lidských sídel (včetně těch největších) je problematikou složitější a není zatím nijak řešena...“

Ondřej Vlk: „Rád bych se zeptal, jestli je ptákům do krmítka podávat na zobání ječné kroupy. Děkuji“

RNDr. Jaroslav Škopek: „Ano, ale pokud byste je předkládal povařené, tak v neosolené vodě.“

Martina Hanáková: „Dobrý den, mohu hnízdní budku vyčistit i teď v únoru?“

RNDr. Jaroslav Škopek: „Ano.Ještě není pozdě, ale příště dříve, neboť ptáci budky používají i k nocování - i větší počet ptáků stejného druhu. Z obyvatelů dutin začnou nejdříve hnízdit sýkory; o budky se tak "vážněji" začnou zajímat již od konce března a pak hlavně v dubnu, kdy začínají hnízdit.“

Hanka: „Dobrý den, vím, že pro každého je vždy nejlepší čerstvá strava, ale pokud jako nepříliš dobrá hospodyně najdu doma nějaký zapomenutý starší mák, sezam, oříšky apod., kde se obávám žluknutí a nechci tím už krmit rodinu, mohu to ještě nasypat do krmítka? Nerada bych tomu (už tolik vzácnému) zpěvnému ptactvu nějak ublížila...“

RNDr. Jaroslav Škopek: „Žluklé ořechy a jiná semena ptákům nedáváme, ani ne přeschlé plody jako např. mák. Rovněž nekrmit zbytky potravin připravené na přepáleném tuku.“

Andrea: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat zda otvory v budkách, které jsou vyrobeny z PETlahví nejsou pro práčky ostré či nebezpečné? Děkuji za odpověď!“

RNDr. Jaroslav Škopek: „Budky z PET lahví rozhodně nevyrábíme; možná máte na mysli krmítko vyrobené z těchto lahví. S tím se často setkáváme, neb jeho výroba je jednoduchá. My ornitologové však taková krmítka nedoporučujeme, byť by ostré hrany byly ošetřeny např. kouskem kůže či rozříznutou a připevněnou hadičkou.“

Radka: „Kde najdu nějaký návod na to, jak vyrobit správně budku?b Děkuji“

RNDr. Jaroslav Škopek: „Výborná a "čerstvá" příručka je tato: Eberhard Gabler: Ptačí budky a krmítka. Grada Publishing. Jsou tam vhodné návody i s rozměry atp.“

Loucká Michaela: „Na zahrádce na stromě máme lůj pro ptáčky ale oni na něj nechodí nevíte čím to je?Děkuji za odpověd“

RNDr. Jaroslav Škopek: „Zřejmě lůj dosud neobjevili, případně je tam opakovaně někdo vyrušoval. Např. kočky. Další příčinou může být oblíbené a bezpečné krmítko někde v okolí.V neposlední řadě může jít prostě o to, že ve Vašem okolí ptáci právě touto dobou prostě nejsou. Mohou se však objevit, neb řada ptačích druhů se během zimy posunuje v prostoru širšího zimoviště a "kočuje". Příkladem ptáků s tímto typem chování jsou např. sýkory, strakapoudi, šoupálci...“

Sedlář: „a co ležaté budky s otvorem na boku?“

RNDr. Jaroslav Škopek: „Netuším, jak velký otvor máte na mysli a jak by byl umístěn. Důležité je, aby nebyl dostupný pro predátory, hlavně pro kočky a kuny skalní.“