Sama doma

Záznam chatu z pondělí 21. září 2009

Lenka: „Dobrý den, mám problém s komunikací s mým partnerem?Před svými přáteli si mě vůbec nevšímá?Mám to brát jakože se za mě stydí.Jsem i dost nekomunikativní.Existují nějaké poradny nebo psychoterapie pro oba?“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, píšete, že jste dost nekomunikativní, a tak mi nedá, abych se nezeptala, zda jste partnerovi řekla, že se Vám nelíbí, že si Vás před přáteli nevšímá. Pokud ne, tak mu to povězte. Jestliže budete mít s partnerem problém si tento problém vykomunikovat, můžete navštívit některou z manželských poraden, kde najdete odborníky (psychology), kteří se zabývají partnerskou komunikací a mohou Vám pomoci Vaší komunikaci zlepšit.“

M.: „dobry den..mam takovy dotaz ohledne rodicu.. oba dva pracuji,myslim si ze matka ma vice narocnou praci-fizyckou..a je u nich pravidlem ze jakmile dojdou ze zamestnani dom,atec si lehne a necha se obskakovat z duvodu ze je stasne unaveny z prace.. nechape ze i matka je unavena, a to nepocitam to ze mu musi samozrejme uvarit, vyzehlit,vyprat, uklidit domacnost atd.. nevim jak tohle to resit,uz me to docela stve.. matka je hodne unavena,a taky by si potrebovala odpocinout..dekuji“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, chápu, že Vás situace v domácnosti rodičů štve, ale věřte, že jednoduchý recept na změnu nemám. Tento model mají Vaši rodiče už několik let zaběhnutý, a proto ho změnit je velmi těžké. Nicméně bych doporučila zkusit unavenou maminku vzít na pár dní na dovolenou, aby se otec o sebe musel chvíli postarat sám a alespoň poznal, co každodenní péče obnáší. Když se to povede, bude fajn a když otec neprohlédne ani na chvíli, maminka si alespoň na chvíli odpočine.“

paní M.: „Dobrý den,jsem na MD se skoro dvouletým synem.Manžel pracuje systémem krátký-dlouhý týden,takže vždy jeden den v týdnu mi umožní chodit do práce a je doma se synem.Tím já ale podle něj ztrácím veškerý čas,který bych mohla mít pro sebe(cvičení,pokec s kamarádkou,kadeřník),protože manžel už druhý den odmítá hlídat.Babička hlídá jen v nutných případech.Jak s tím naložit?“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, upřímněmusím přiznat, že pracovní systém krátký-dlouhý týden patří k těm složitějším variantám, jak sladit časové nároky členů rodiny. Předpokládám, že Vaše pracovní nasazení také přináší rodině nějaké finance, a proto si myslím, že byste neměla vzdávat pokusit se manželovi vysvětlit, že ten den, o kterém se mluví, je skutečně pracovní, a že je třeba najít ještě trochu času i pro Vaše osobní volno (kadeřník, kamarádky, cvičení apod.). Nepíšete, jak nakládáte s večery, možná, že i tam by se trocha prostoru našla. Nenechte se odradit a neházejte flintu do žita, navíc o čase a rozdělení rolí v rodině se komunikuje celý rodinný život, protože i potřeby jejích jednotlivých členů se v průběhu času mění.“

Zdenka: „Dobry den, pani doktorko, jen Vam chci rict, ze asi mam jako jedina "divneho" manzela. :o) On doma pomaha a celkem hodne. Napr. cistota v koupelne, na zachode a umyvani nadobi je jeho prace. Dokonce se mi s tim sam nabidl, ze bude pomahat. Nedavno tu byla jeho maminka na navsteve a kdyz zjistila, ze "jeji" Peta myje zachod a nadobi, malem omdlela a rekla mi: "A co delas Ty?" a od te doby nase komunikace s tchyni i tchanem vazne.“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, potěšilo mě, že jsem zase "poznala" další domácnost, ve které jsou její členové se dohodnout. A současně mě trochu mrzí, že se opět ukázalo, že většinou bývá "něco za něco" - ve Vašem případě je to nevstřícnost a nepochopení ze strany tchýně a tchána. Ale doufám, že i to se časem zlepší.“

Jana: „Dobrý den, mám malou potíž s manželem, který tvrdí, že jemu nepořádek nevadí (např. použité ponožky nacházím různě po bytě, většinou na zemi), takže on si svoje věci uklízet nemusí, ale já si připadám trošku jako uklízečka, která chodí a "sbírá jeho ponožky". Nevím, jak s ním mám promluvit, aby přijal určitý řád, např. že použité ponožky patří do koše na prádlo. Párkrát zkoušel dávat použité prádlo do koše, ale nevydržel to dlouho dělat. Musím poznamenat, že můj muž je velmi inteligentní. Nyní máme malou dcerku, která kde se svlékne, nechá oblečení. Připadá mi, že to musím začít vážně řešit. Děkuji za odpověď.“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, zkuste manželovi navrhnout "zkušební hru", co by řekl tomu, že by oblečení Vaší dcery uklízel celý měsíc on sám. Jen by to pro něho byla taková drobná exkurze do "Vašeho světa". opravdu by Vašemu muži nevadilo, kdyby Vy jste neuklízela a byla v tomhle stejná jako on? Chtěl by mít takovou ženu? Otázka je to skutečně vážná, protože zatím se ukazuje, že dcera kopíruje manželovo chování - a co když jí to zůstane? Bude pak volnomyšlenkářkou, která nikoho nikam netlací, nenapomíná a nebuzeruje, ale spadne do skupiny psychology nedoporučovaných partnerů - žena nepořádná. Tím se její šance na spokojený partnerský život mohou snížit. Většina mužů přece jen preferuje ženu pořádnou. :-)“

anežka: „dobry den mam dotaz spíše ohledně dětí od kolika let bych po nich mohla chtít pomahat v domacnosti.mam 2 dcery 7 a 5 let.a jake asi prace jsou vhodné aby to dělaly pravidelně nebo je mam nechat spíše hrat a nechat to na později zatm za ně dělam uplně vše mame velky dum a jsem na ně sama partnera a tatinka nemame.“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, Vaše dcery můžete již zapojit do práce doma úměrně jejich věku.U té pětileté už dohlížejte, aby si udržovala sama pořádek v hračkách a může např. prostírat k jídlu nebo po jídle sklízet nadobí, některé drobné práce při vaření, ustlat si postýlku apod. A stejěn tak už i ta starší, které přidáte činnost o fous náročnější.“

Lída: „Dobrý den. Mám přítele a začínáme spolu žít. Pro mě je problém, že i když on by mi pomáhal,udělal by cokoliv, já mám tendenci ho pořád opravovat a mám pocit,že on to nikdy neuklidí(nevypere,neumyje...) tak dobře jako já...a tak ho radši nechávám..“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, a to neděláte dobře. Budete-li tak pokračovat, pak si po letech nezkoušejte stěžovat, že jste na všechno sama. Psychologové tvrdí, že existuje např. 40 způsobů, jak umývat nádobí ..... Zkrátka každý může mít své vlastní postupy.“

Jitka Petříčková: „Dobrý den, partner mi vcelku dost s domácností pomáhal dokud jsem chodila do zaměstnání. Těď jsem na MD a manžel nechal domácnost, starost o dítě a ostatní zařizování na mě. Když se s ním snažím o tom mluvit, argumentuje tím, že on nosí domů peníze, což ho stojí mnoho sil, zatímco já jsem doma. Neuznává můj nárok na odpočinek, odmítá něšeho syna hlídat a má pocit, že já si vlastně doma užívám, zatímco on musí "makat". Prosím o radu, jak ho přesvědčit, že i já mám právo na normální život! Děkuji“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, nemámjinou radu než se s mužemdomluvit, aby se např. jeden prodloužený víkend postaral kompletně o rodinu a domácnost. Poznaná zkušenost mluví mnohdy za vše.“

Alena, Ostrava: „Dobrý den, mám s partnerem malé miminko ovšem nejsme svoji, ale chtěla jsem se zeptat. Jak mám zlepšit naší komunikaci, vubec nejsme schopni spolu mluvit o ničem jen o tom jak se měl v práci a jak já doma. Tím končí naše debata a nemáme si co říct. Jsme spolu 3 roky tak sem si myslela, že je to tím,protože se říká že 3 rok je krizový. Je to v nás? Nebo jak mám pomovi aby se to zlepšilo? Děkuji za odpověď“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, vzhledem k tomu, že jste s partnerem i rodiči, a Vy jste nespokojená s kvalitou komunikace, navrhuji Vám zvážit možnost návštěvy v manželské nebo rodinné poradně. Toto doporučení dávám proto, že slovu "komunikace" je třeba dát konkrétní obsah a ujasnit si, jakou o ní vlastně Vy sama máte představu. A to je na delší povídání, pro které je prostor poradny ideální.“

Karolína: „Dobrý den paní doktorko, patřím k těm ženám, které mají za muže "pohazovače ponožek a spol." ...nevím dospělého asi "předělat" už moc nepůjde...co, ale s ním, když sám nepořádek vytváří a po dětech (samozřejmě i po mě) požaduje, aby si uklízely všechno, jedly striktně jen u stolu - ač on sám tak nejedná a pod. Zkoušela jsem už všechno možné, včetně rady kamarádky, která svému muži neprala do té doby než pochopil - bohužel u nás to nezabralo...děkuji za radu a přeji hezký den:)“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý denm nemám žádnou zaručenou radu, jestliže jste už vyzkoušela všechno ...:-) Možná to zkuste otočit a za každou uklizenou ponožku nabídněte něco, co muže potěší - tzv. pozitivní podmiňování. U některých jedinců zabírá lépe než princip trestu.“