Sama doma

Záznam chatu ze středy 16. září 2009

Jana Plzeň: „Paní doktorko, mám syna v 1 třídě.Paní učitelka ho posadila samotného přestože je ve třídě sudý počet žáků. Syn tuto situaci snáší poměrně špatně, ve škole se cítí odstrčený ( jedná se o živější ,ale citlivé dítě, které vyhledává kolektiv). Doma má 1/2 roku starého sourozence a nedávno si prožil v rodině pomyslné sesazení z trůnu. Poraďte mi prosím, jak máme postupovat. Děkuji za radu“

PhDr. Hana Košťálová: „Očekávala bych, že s paní učitelkou v první třídě bude možné se domluvit, paní učitelky bývají moc hodné a citlivé, zvlášť vůči prvňáčkům. Být Vámi, zašla bych za ní a popsala bych, jak vnímáte situaci svého syna (tak jak jste to udělala zde), svěřila bych se učitelce se svou starostí a požádala bych ji o pomoc s řešením této situace. Znamená to, že i další dítě musí sědet samo - možná, že samo sedět chce, a proto na Vašeho syna vyšlo to, že sedí sám. Věřím tomu, že paní učitelka společně v Vámi najde řešení.“

Karla z Pardubic: „mám 3-letého syna.slyšela jsem že v poslední době maminky posílají děti do školy už od 5-ti let,ne od šesti...jak toje??“

PhDr. Hana Košťálová: „Neslyšela jsem o tom,že by masově rodiče posílali děti do školyuž od pěti. Naopak se dosti silně prosazoval trend posílat děti do školy s tzv. odkladem (ročním). Existuje několik málo škol, které umožňují společné vzdělávání předškoláků se školáky, a pak předškoláci mohou některou část dne trávit společně se školáky - podle toho, na co předškolní dítě stačí. Zrání dětí je nerovnoměrné, každé dítě se vyvíjí jinak a navíc různě rychle v různých oblastech. Pokud dítě je dostatečně zralé na to, aby navštěvovalo školu dřív, než dovrší zákonem stanovený věk, mohou se rodiče poradit s odborníky a se školou a uvažovat o tom, že by takové dítě dali do školy dříve. Spíše to ale nedoporučuji, dost často děti nejsou dostatečně zralé sociálně, i když jim třeba "jde matematika" nebo plynně čtou apod. Pochopitelně vše ale záleží na konkrétní situaci konkrétního dítěte a podmínek, které by mu škola mohla nabídnout.“

Alena: „Moje šestiletá dcera chce chodit do třídy se svou sestrou(dvojčetem).každá ale chodí do jiné třídy(A,B)dcera vůbec do školy chodit nechce,jedině se sestrou.Jak bych měla jednat?“

PhDr. Hana Košťálová: „Co brání tomu, aby sestry chodily spolu? Asi jste měli nějaký důvod pro to děvčata oddělit. Pokud ale jedna ze sester reaguje tímto způsobem, myslím, že je na místě uvažovat o tom, jak jinak dosáhnout toho, čeho jste chtěli dosáhnout jejich oddělenou školní docházkou. Pěkný den, Hana Košťálová“

Petra, Mimoň: „dobrý den, chtela jsem Vám moc poděkovat za podporu učitelů, kterou jste projevila před chvílí, sama jsem učitelkou chečmie a biologie na gymnáziu, zároveň na mat. dovolené. Každým rokem se potýkám v 1.ročnících s problémem znalostí názvosloví, na nižším gymnáziu učíme chemii o 1 rok více než na ZŠ. Nedovedu si v současmé sizuaci představit (když si učitel může učit učivo"téměř dle svých zájmů"), jak budu studenty v 1. ročnících učit.Nezlobte se, že se na nic neptám, ale problém mne trápí.“

PhDr. Hana Košťálová: „Nebojte se, potýká se s tím hodně učitelů a myslím, že postupně nalézáme cesty, jak to zvládnout. Problém je v tom, že učit podle nových RVP G (Vašeho ŠVP) vyžaduje zvládnout celý komplex nových dovedností, a není v silách učitele to zvládnout naráz - chce to čas a chce to hodně podpory. Tu bohužel učitelé dostávají jen ve velmi omezené míře. Třeba se to zlepší - ale závisí to především na politické vůli dostat do školství dostatek peněz. Pěkný den, Hana Košťálová“

Marie: „Dobrý den, můžete to prosím přeposlat panu doktorovi tento můj dotaz ohledně - nádorová onemocnění tl.střeva Cchtěla bych se zeptat jestli není rizikové z hlediska budoucích nádorů dlouhodobý broblém se stolicí. Od porodu to je tři roky mám bolestivou stolici, krvácím při tom z konečníku. Snažím se hodně pít a jím vhodnou stravu. Nevím jestli to není způsobené, že po porodu mám náběh na pupeční kýlu (to mi řekli v porodnici). Měla jsem cvičit, ale s 2 dětmi to moc nešlo. Nyní mám strach, abych si tímto problémem nezadělávala do budoucna náběh na nádor tlustého střeva. Děkuji za odpověď Marie“

PhDr. Hana Košťálová: „Bohužel to přeposlat nemůžu - napište rovnou jemu. HK“

Tomáš Vysoké Mýto: „Zdravím, mám dceru v 8 ročníku ZŠ a mám pocit,že vlivem nového systému dochází k přetěžování dětí(3x odpledne v týdnu,matematika,jazyky i v odpoledním vyučování a po 2 hodinách TV vcelku-totální nesoustředěnost a únava)Nedostatek hodin informatiky na úkor nic neříkajících předmětů (výchova ke zdraví) a navíc totální libovůle vedení školy (zaměstávání kamarádů a kamarádek bez ohledu na potřeby dětí-částečné úvazky v odpoledních hodinách,takže nelze tvořit lepší rozvrh) Navíc 32 hodin týdně úplě a odpolední vyučování úplně zrušilo možnost LŠU,ktrou dcera navštěvovala také jako doplněk hudební třídy,kterou ZŠ Javornická ve vysokém Mýtě bez varování rodičů zrušila.Mám pocit,že nový systém otvírá spoustu možností pro schopné kantory,ale také spoustu možností pro všeho schopné kantory a těch je asi bohužel přesila.Navíc nové metody vzdělávání budou těžko uplatňovat staré struktury,ktré nejsou ochotny měnit přístup k novým metodám učení (interaktivní tabulje jedna na škole a prezentaci si umí připravit jen pár učitelů-neznalost PC).Kam se může rodič obrátit,když se škola vymlouvá,že vše je nesmyslý výmysl ministerstva a že oni nemohou vůbec nic dělat.Předem děkuji za odpověď“

PhDr. Hana Košťálová: „Dobrý den, ano, pro schophé učitele otevírá reforma mnohé možnosti. Bohužel, ani dobří učitelé se nedokážou mnohdy vyrovnat s celkově nepříznivou situací ve školství - např. co se týče financování, naše školství spotřebovává málo přes 4% HDP, zatímco vyspělý svět investuje do vzdělávání přes 6% HDP, a to je dlouhodobá situace. Učitelé berou ve srovnání s kolegy z jiných zemí podstatně méně a navíc nemají vytvořené ani další podmínky (např. kdy se mají naučit používat technologie a z čeho si platit potřebné kurzy?). Na druhou stranu by se učitelé v žádném případě neměli rodičům vymlouvat tak, jak popisujete. Pokud se školou není rozumná domluva, lze se obrátit v první řadě na Českou školní inspekci (ČŠI). Pěkný den, Hana Košťálová“

divačka z okolí Hradce Králové: „Dobrý den, prosím o Váš názor na tzv. dvojtřídky. Bydlíme na vesnici, je tu škola, kterou navštěvuje 6 žáků. Škola nijak neprosperuje, hodně rodičů vozí děti do škol jinam, ale je zde vůle školu zachovat a i když syn chodí teprve do školky, budeme za dva roky zvažovat, zda dát dítě sem či jinam. Je vůbec v dnešní době dobré dát dítě do tak malého kolektivu, kde je nouze o konkurenci, v jedné místnosti se učitel věnuje dvěma třídám... Děkuji za Váš názor“

PhDr. Hana Košťálová: „Málotřídky stejně jako jiné školy jsou buď dobré, některé hodně dobré a pro děti velmi prospěšné, nebo nestojí za nic. Nelze obecně napsat "málotřídky ano" nebo "málotřídky ne". Je potřeba zvážit konkrétní situaci. Tu nepopisujete příliš optimisticky, ale možná, že kdybyste se školou promluvila a vyptala se na plány, případně nabídla i nějakou pomoc, zjistila byste o škole víc a mohla byste se lépe rozhodnout, zda Vám vyhovuje nebo ne. Pěkný den, Hana Košťálová“