Sama doma

Záznam chatu ze středy 17. června 2009

Jana: „Dobrý den, myslíte, že je dobré dát žakovi 2 z hudební výchovy, když mu díky tomu už nevýjde vyznamenání? Syna to dost mrzí, nevím co mu mám na to říct, nechci se o učiteli špatně vyjádřit před synem, ale samotnou mě to štve, co si o tom myslíte? díky“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, zkuste zvážit, jak moc je důležité to vyznamenání. Jestli je synek dobrý žák, jestli ví, že toho docela dost umí, dovede to ukázat, cítí se jistý - netrvejte na tom, že vám nějaké vysvědčení musí ty schopnosti potvrdit razítkem. To děti jenom stresuje, ale nepomáhá to být lepší. Nevím, zda syn ví, proč má 2 a co mu schází, aby jeho práce byla za 1. Jestli to ví, je to cenné a dobré. Jestli mu to učitel nedovedl říct, je to škoda, ale netrapte tím ani sebe, ani syna.“

Juráková Eva, Černého 32, 635 00 Brno: „Dobrý den. Ráda bych věděl, jak naplánovat nebo čím zabavit 15 letou dceru o prázdninách, aby neprováděla nějaké "hlouposti". V tomto věku už s námi rodiči moc času trávit nechce. Děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, kdo by v tomhle uměl dobře poradit, měl by dostat nobelovku! Totiž to záleží nejvíc na vaší rodině, jak jste ji vedli, aby se dokázala ubránit - sama sobě... i jiným. Ale ovšem ta rizika zvenčí jsou silná. Bylo by asi dobré,aby prázdniny navázaly nějak dobře na zájmy, které dcera měla během roku: pokud chodí do nějakého kroužku (hudebního, sportovního, końského atp.), možná byste měli se domluvit s ostatními rodiči a udělat jim nějakou společnou akci, pobyt, nebo najít některý tábor, který jde tím směrem. Samozřejmě, nejspokojenější bývají rodiče děti, když prázdniny pokračují ve skautu, kam chodilo dítě po celý rok, v nějakém kolektivu, který se zná. Můžete ovšem zkusit i různé nabízené letní tábory, ale jasné je, ž epokud ty lidi neznáte, je tu riziko, že tam bude nuda, nebo šikana, nebo i nějaký pohybný dospělý. Možná však přece jen zkuíste u decry zjistit, za jakých podmínek by snesla být nějaký čas s vámi? A co by se muselo dělat, abyste ji nenudili, neotrvovali, ale abyste se užívali?“

Jiřina Plzeň: „Dobrý den, můj vnuk je druhým rokem v učení, podruhé u stejného učitele propadá, učitel ho ignoruje, nebaví se s polovinou žáků, z písemky má vždy za 5 a když chce vnuk po učiteli tu písemnou práci dát někomu ohodnotit, tak učitel se mu vysměje do očí. Učitel je již v důchodu, ředitel na to říká, že za něj nemají náhradu, a kluk chce z učení odejít, nevíme co máme dělat, a jak se zachovat. Je to složité, cítíme ze strany učitele šikanu, kluk si ani o prázdninách zase neodpočine. Hlavně nám tvrdí, že je to již zbytečné, že ho to nenechá udělat i kdyby uměl za 1. Děkuji za odpověď.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, neznám dost ty okolnosti, a tak mohou jen dát tip, který třeba selže. Dalo by se přece jen mlivit s p. řesitelem a žádat ho, aby uskutečnil schůzku s rodiči a učitelim i vnikem najednou, kde se probere, proč a čím vnuk nesplňuje požadavky. Před ředitelem nemůže asi učitel vás tolik odbýt, a ředitel může pomoci najít schůdné řešení - aby ještě další roky mohl vnuk v učení vydržet!“

Iva: „Dobrý den, pane doktore, jak staré dítě, podle Vás, by mohlo zůstat samo doma - bez dozoru (kratší dobu)? Děkuji za odpověď.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Na to vám asi nedá odpověď nikdo: záleží moc na vás, na děcku, na podmínkách doma... A musí to být?“

Daniela: „Dorý den,od kdy by si měli děti opakovat učení na nadcházející školní rok?“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, Danielo, a proč si myslíte, že by si měly opakovat? Školní učení je věcí školy - uvést děti zase v pracovní náladu apořádek ostatně bude škola září muset tak jako tak, všechny to dělají, protože děti jsou jistě jak z diokých vajec. A na to jsou ty prázdniny, aby se děti vyřádily, relaxovaly a nabyly síly na celý další školní rok! Určitě je před začátkem roku umyjeme, ostříháme:-), ale učit by se neměly stačí, když se budou pár dní zabývat něčím klidnějším, ale zábavným - můžete si společně číst a povídat, jít na výstavu namísto aquaparku atp., pokud to v okolí máte, anebo si tam udělat zájezd, pokud na to máte.“

Radka: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda si myslíte, že je reálné aby se školství změnilo natolik aby opravdu odpadl stres před prázdninami? momentálně studuji VŠ,ale mé zkušenosti ze střední i základní školy(od mé mladší sestry) mi říkají, že pokud se učitelé- a jsou takoví, snažili "uzavřít" klasifikaci například už o 6 týdnů dříve, tak na to jen sami doplatili, protože žáci už poté tomuto předmětu vůbec nevěnovali a nakonec byli na tomto vztřícném kroku biti ti vztřícní učitelé. a vždy to dopadlo tak že již uzavřená klasifikace se musela opět otevřít, protože jinak byla morálka i postoj ke studiu ve třídě neúnosný. Děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, Radko. Vím, že to reálné je, ale ta realizace může být a bude dost dlouhá. Přál bych si, aby vaše děti už do takových vylepšených škol mohly - za nějakých pět deset let - chodit, ale záleží na tom, jestli si zvolíme vlády, které budou opravdu chtít dát do školství peníze, a navíc ne jan tak "na vyšší platy", ale řízeně: na to, aby víc peněz dostávali učitelé a ředitelé, kteří pracují lépe. Umět vyučovat ta, aby děti nepracovaly pod bičem upleteným ze známek, ale pro lákavost dozvídání, kvůli tomu, že si můžou na leccos udělat názor a ověřit si ho, že můžou zkoumat a zkoušet. Leckde v cizině to školy umějí, a učitelé se tomu naučili, a umejí tomu učit i žáky z rodin, které se o vzdělání a práci moc nezajímají. U nás to přijde asi taky, ale na to bude mimo jiné potřeba, aby do škol přišli mladí trpěliví učitelé, s moderním myšlením. A než se prosadí, bude to chvíli trvat. Ale ve Slovinsku se to prý už podařilo - začali dříve (neměli tam takový tuhý komunisticky hloupý režim, směli jezdit do ciziny) - a dnes už by učitelé nechtěli zpárky starou nudnou školu. Ale to víte, že všecko se vyvíjí vždy spíše jen krok za krokem, než skokem.“

Jana: „Dobrý den, jakým způsobem nenásilně přimět dítě, které nemá o nic zájem, nechce chodit ven, nechce na městský tábor, k nějaké činnosti. Jak ho motivovat? Asi jsem špatná matka, protože je u něj velmi těžké najít zlatou střední cestu u všech situací. Děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, s tím má problém řada rodičů, ale nadálku vám asi neporadí nikdo. Možná byste se měli poradit s dobrým dětským psychologem - nejde o to, že by dítě bylo v nepořádku, spíše neznáte dobré cesty, jak poznat, co by dělat chtělo, a co mu nabízet. Znáte v okolí - možná od spolurodičů - nějajého opravdu dobrého poradce pro děti? Na tohose obraťe, nebo ho chvíli hledejte. Nechoďte k tomu, který je sice příslušný k vaší škole, ale vy nevíte, zda má pochopení. A možná si přečtěte některou knížku o výchově dětí, třebas z Portálu.“

Šárka, Tišnov: „Dobrý den pane doktore, nedá mi nereagovat na vaše slova, že by děti měly být hodnoceny ve škole celé pololetí a nestresovat je na konci pololetí. mám zkušenost (jsem učitelka), že se děti stresují samy nebo je stresují rodiče svými nároky - celé pololetí je téměř nezajímají a na konci roku je "nutí nahánět známky". Zrovna včera jsem tohle řešila s deváťáky, kdy jim vysvětlovat, že poslední den před klasifikací je prostě zkoušet nebudu, protože je to známka za celé pololetí, ne jen z jednoho naučení se, je zbytečné..... Nejdříve by si měli sáhnou to svědomí rodiče... Je jasné, že z některých předmětů (matematika, jazyky,,) se píší čtvrtletní práce - ale zase to není učivo za celé pololetí. Myslím, že většina kantorů nenechává zkoušení jen jednou za pololetí, to je trošku zkreslování situace.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, paní učitelko, to máte jistě pravdu - generace rodičů tak byly vychovávány... Asi je jako náprava možné učit včas právě ty rodiče - ukázat jim na třídních schůzkách nebo radši na "rodinných konzlutacích", co se s dítětem ve škole dělá, co umí, ukázat jeho práce a vysvětovat nároky, které máme a k čemu ho vedeme - aby rozuměli, jak si ceníme toho, když se o jeho učení zajímají. A pro ty rodiče, kteří jsou tak natvrdlí, že zásadně odmítají se zajímat, musí platit celý režim dané školy - prostě takto to u nás je, to je normální, a kdo to nesnese, najde si školu jinde? Tajkových ale moc nebude, oni nemají rádi změnu!“

Katka ze Spáleného Poříčí: „Dobrý den, mám dnes již dva dospělé syny a ctěla bych jen reagovat na téma prázdniny. Jezdili jsme po českých krajích od tří let našich synů.Vždy jsme vybírali lokality podle toho, aby v okolí vždy bylo něco zajímavého. V pozdějším věku si lokality vybírali již sani podle atlasu a map hradů a zámků.Musím říci, že ještě dnes vyprávějí svým přítelkyním své zážitky ze společných prázdnin.Děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Díky za tu zprávu! Kteří rodiče si z toho mohlou vzít příklad - ať to udělají včas, dokud jsou jejich mazlíci ještě přítulní...“

Andrea: „Dobrý den..teďkom sem se koukala na pořad sama doma slyšela jsem jak vykládáte o dovolené u moře a tak ja jedu letos na dovolenou s kamarádkou a našema rodičema a ty po nás chtějí aby sme pořády mněly ten stereotyp že budem u moře pak oběd zase u moře a večeře a domů..nevíte co by sme s kamarádkou mohly na té pláži dělat za aktivity?děkiuju za odpověď“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Andreo, to máš opravdu těžké! Dobře, že máš aspo%ň tu kamarádku! Myslíš, že se s rodiči nedá domluvit, že byste nebyly jen u vody, ale nějak si vyráželi? Co kdybyste si na internetu nebo v nekterém průvodci turistů prohlédly okolí toho místa, není -li tam nějaké zajímavé přírodní území - divoká řeka, národní park, zoologická, nebo aspoň zábavní centrum, kam byste si zajeli aspon jednou dvakrát? Rodiče to možná sami vyhledávat nechtějí, ale když jim navrhnete? A pokud už musíte jen ležet, co kdybyste si včas našly a vypůjčily nějaké zajímavé knížky, o kteých byste i mohly vykládat? S hrdiny, které můžete milovat nebo obdivovat, s příběhy, jaké byste si samy vysnily? A třetí věc: což si k tomu psát tajný deník? Nebo se domluvit nějakými kluky u nás, se kterými si budte psát - dopisy! ne SMS, abyste měly kontakt a mohly si kvůli nim víc uívat toho, kde jste. Ovšem pokud by na místě byli mladí lidé, se kterými by se dalo hrát sporty a randit atp. to už uvidíte na místě.“

Pavla: „Dobrý den, čtu, že doporučujete knihu o výchově, jaký máte názor na knihu Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše a děti z nebe?? (pokud ji znáte..) Děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, znám ji, doporučuji číst ji, ale úplně jí nevěřte! Abyste si nemyslela, že to tak musí být u každého a vždy...“