Sama doma

Záznam chatu ze středy 3. června 2009

Martina: „Dobrý den, může 3,5 leté dítě lhát? Dá se považovat za lhaní, třeba když se ho zeptám: Máš to snědený a on řekne jo a přitom to nemá snědený? Nebo když něco provede a řekne, že ho to naučil táta a přitom to není pravda? Děkuji a přeji pěkný den“

mgr. Hana Košťálová: „V každém případě jsou takové odpovědi obrannou reakcí dítěte, pojmu "lhaní" bych se ale vyhnula. Dítě ví nebo tuší, co se od něj očekává (všechno sníst, něco neudělat) a z nějakého důvodu to pro ně není uskutečnitelné a tak hledá cestu, jak z toho. Dobré je předcházet takovým situacím a dítě nevystavovat bezradnosti. Neptat se ho, zda snědlo, když vidíme, že nesnědlo, a nenárokovat dojídání. Pokud dítě udělá neco, co udělat nemělo, nechat ho pocítit přirozené důsledky jeho činu - ale to neznamená to, že mu vyhubujeme nebo ho jinak ztrestáme. Pěkný den, Hana Košťálová“

Klára Nová, Brno: „Dobrý den, jak přistupovat k dítěti jako rodič. Kde načerpat informace, aby dítě vyrůstalo v dobrých podmínkách, mělo co potřebuje a mohlo se rozvíjet? Děkuji za odpověď“

mgr. Hana Košťálová: „Dobrý den, děkuji za důvěru, ale to není otázka odpověditelná tímto chatem. Jen krátce bych řekla, že je důležité být pozorný k tomu, co nám dítě samo signalizuje - od první chvíle se učit rozumět jeho "vzkazům" a co nejvíc respektovat jeho osobnost úplně od narození. Pomáhat mu, aby se rozvíjelo v tom, k čemu tíhne, a ne mu vnucovat svoje životní vzorce a představy. Důvěřovat mu - že zvládne to, co před ním stojí, že si dobře zvolilo to, o co se zajímá atd., že ví, co dělá, i když je ještě malé. A určitě bych mohla dlouze pokračovat. Pěkný den, Hana Košťálová“

jarchovská: „Dobrý den, mám téměř dvouletého chlapečka který se např. na pískovišti straní svých vrstevníků a je ne mě velmi fixovaný, stále vyžaduje mou spolupráci. Bojím se nástupu do školky, aby dobře zapadl, prosím o radu jak malé dítě vést hrou k samostatnosti. děkuji“

mgr. Hana Košťálová: „Dobrý den, rozhodně to nejde silou ani vysvětlováním. Pokud můžete s nástupem do školy počkat až na chvíli, kdy u Vašeho chlapečka vznikne větší potřeba styku s vrstevníky, bylo by to dobré. Dále můžete najít maminku s dítětem, které by Vašemu chlapečkovi vyhovovalo a které by se stalo pro něj sociální oporou při styku s dalšími dětmi. Je důležité, abyste Vy důvěřovala mamince a chlapeček dítěti. Ve školce Vám také jistě poradí, jak v prvních týdnech po nástupu postupovat.“

Hanka: „Dobrý den,jak bych měla přinutit školu, aby více vzdělávala učitele při práci s ADHD dětmi?Pan ředitel této školy mi na můj dotaz odpověděl,že každý pedagog si v této situaci při práci s takovými dětmi vzdělává sám,ale mě to příjde jako nedostatečné.Není nějaký větší aparát,který by toto mohl škole nařídit.Já osobně s učitelem žádné potíže nemám,vše společně v průběhu roku konzultujeme a tuto záležitost řešíme,ale jde mi spíše o ostatní děti.Děkuji“

mgr. Hana Košťálová: „Škole není možné nařídit určité vzdělávání pro učitele, ale je možné požadovat, aby učitelé vzdělávali děti tak, aby to co nejvíce umožňovalo každému dítěti se rozvíjet nejlépe, jak může vzhledem ke svým dispozicím a potřebám. Pěkný den, Hana Košťálová“

Lada Horáková: „Ve škole máme problém s žákem osmé třídy, který k nám přišel z jiné školy už s 2 z chování za záškoláctví, jeho problémy se neustále opakují a maminka na naše výzvy nereaguje. Otec nefunguje, jak máme postupovat. Také začal ubližovat slabšímu spolužákovi.Děkuji“

mgr. Hana Košťálová: „Vyhledat odbornou pomoc - důvody jeho chování mohou být nejrůznější a nelze bez podrobnější znalosti říct, co konkrítně by se mělo dělat. Pěkný den, Hana Košťálová“

divačka: „dobrý den, náš 3,5 letý syn prožívá období vzdoru. Občas se ale neudržím, ujedou mi nervy, zvýším hlas nebo ho plácnu přes zadek. Neublíží mu to v rozvoji? Nebude v budoucnu neurotik? Neztratí ve mě důvěru? Děkuji“

mgr. Hana Košťálová: „I maminka je člověk. Pokud jsou Vaše vztahy se synem obecně v pořádku, nemusíte se obávat. Samozřejmě pokud můžete podobné projevy nelibosti co nejčastěji převést jen na to, že důsledně a bez emocí trváte na svém, budete se jako matka cítit lépe. Pěkný den, Hana Košťálová“

Bohuna: „Muj syn by se chtel vracet rano po diskotece 17 mu bude teprve v srpnu. Mel by mit moji duveru?“

mgr. Hana Košťálová: „To záleží na tom, jak jste si ho až dosud vychovali a máte-li nějaké důvody se obávat, že by si mohl způsobit nějaké zásadní problémy. Pokud je vše v pořádku, pak je možné se se synem dohodnout na nějakých pravidlech, za nichž mu povolíte pozdní návrat. Pkěný den, Hana Košťálová“

Petra Sch, Praha: „Dobrý den, jedenáctiletý syn je často drzý, stěžují si na něj učitelé ve škole, nerespektuje dospělé, v domácích prostředí se projevuje tak nějak nahoru dolů. občas velmi hodný, milý,ochotný, mazlivý,pomůže jindy drzý, klidně řekne,že prostě danou věc neudělá nebo neposlechne...zákazy, apod. na něj příliš nefungují. V poslední době začal i lhát, např. co se týče školních známek apod. Co byste nám poradila? Děkuji moc.“

mgr. Hana Košťálová: „Vždy je třeba vycházet z toho, že dítě má ke svému chování nějaké důvody (i když si je neuvědomuje). V první řadě je potřeba ujistit dítě, že ho máme pořád rádi, ať se chová jakkoli, a že jsme připraveni mu pmoct, aby se vyrovnal s tím, co je pro něj samotného těžko zvládnutelné. Pokud sami nemůžete odhalit, co by mohlo způsobovat potíže Vašeho syna, obraťte se na dobrého poradenského psychologa (vyhledejte opravdu dobrého).“