Sama doma

Záznam chatu ze středy 25. března 2009

Marcela: „Dobrý den, mám dotaz: moje dcera 12letá přišla ze školy, že si jí třídní zavolala do kabinetu a ptala se jí jestli se rodiče rozvádí. Ne že to není pravda, ale dcera přišla vyděšená a můžu vám říct, že jsem byla i já a to proto, že,když má učitel podezření, že se v rodině něco děje proč nekontaktovala mě, ale dceru? Co mám dělat mám za učitelkou zajít? A když ano jak mám reagovat? A ještě chci poznamenat, že dcera nemá s učením žádné velké problémy, takže vůbec nechápu kde na to ta učitelka byla.dost mě to štve.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, doporučuji jednat vstřícně, ale přitom spravedlivě. Vy jste dostala znepokojující signál - jdete se tedy zeptat paní učitelky, zda pozoruje nějaké potíže u dcery - v učení, v chování k druhým. Jdete se paní učitelky zeptat proto, že domácí situace je těžká i pro dceru, ale vy chcete, aby to pro ni bylo únosné, takže uvítáte, když vás paní učitelka uklidní, že nic nepozoruje - a přejděte velkoryse její zvědavost. nebo uvítáte, když se učitelka s vámi podělí o své pozorování, protože obě chcete, aby je dcera dobře překonala. Možná (neznám vaši dceru ani situaci), že paní učitelka říkala dceři i nějaké vysvětlení, které si ěvče nezapamatovalo, protože pro ni v tu chvíli byla důelžitjěší a bolavější ta otázka. I v tom vám paní učitelka má dat vysvětlení - obě víte, jak jsnadné je neporozumět, "jak to druhý myslel". Držím vám palce a dceři zvláště.“

Helena Benešová: „Dobrý den, pane dokotore. Mám pocit, že v dnešní době mít maturitu už skoro nic neznamená, že klesla jakoby na úroveň základního vzdělání. Asi to bude snahou mít ve společnosti větší podíl vysokoškoláků (např. zdravotní sestry už musí mít minimálně bakalářské vzdělání). Myslím, že pověstné nůžky se až příliš rozevřely. Na jedné straně vyučení automechanici, kadeřnice atd. a na druhé bakaláři, inženýři všeho možného. Maturita jako by byla jen formální vstupenkou k přiijímačkám na VŠ a sama o sobě už neměla význam. Mé známé po dvaceti letech v práci oznámili, že pokud chce dále setrvat na své pozici, musí mít vysokoškolské vzdělání. Najednou... Kam toto dále povede? Co vy si o tom myslíte? Děkuji za názor.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobry den, s těmi novými požadavky na stará zaměstnání je to ovšem těžké. Pokud se povaha práce nezměnila, dělá se pořád totéž, žádné nové situace a úkoly, je to od zaměstnavatele dost hloupé, zbavit se zkušení pracovnice. Ale často jde o to, že se mají dělat práce složité, k nimž je potřeba mít víc informací a hlavně věší zkušenost v řešení problémů, v rozhodování, v samostatnosti. Proto se od nových lidí má žádat lepší připravenost. Ale popravdě řečeno, pouhým papírem z vysoké se neřeší nic. Musí za ním být hlavně dobrá výuka - chytří přednášející, dobře sestavený program studia, a to mnohé školy nemají, v humanitních oborech to vůbec je velmi pochybné. Střední školy jsou tak dobré, jak dobré si v nich platíme učitele. Jestli chceme lepší vzdělávání, musí být tak dobře placené, jako jsou například advokáti - vždyť na nich záleží váš osud! Uděljí-li školy z dětí otrocké povahy, nebo sobce, nebo otrávené konzumenty, budou děti v životě neštastné, a vy jako důchodci budete mít nouzi. První krok proti tomu, o píšete, je zajímat se o to, co je vlastně kvalitní vzdělávání a jak pro něj získat nebo vzdělat co nejlepší učitele.“

Vlasstik-19 let: „Dobrý den, myslíte, že by vážne měla být demokracie na školach když jsou školy v 90 % v ANARCHITICKÉM stavu?Dokonce kde jsou šikanováni i učitelé...“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, nejsem si jistý, že by v 90 % škol vládla anarchie. Chodím po školách docela hodně, vidím mnoho tříd a učitelů. Jen malá část z nich je opravdu divoká, bývají to puberťáci, které někdo (doma nebo v nižší škole) nevedl dost pečlivě k sebeúctě a zodpovědnosti, takže s nimi ta puberta cloumá nejen vnitřně, ale i navenek. Pamatujete na film Obecná škola? Možná, že některé třídy potřebují chvíli zostřeného režimu, ale v první řadě je třeba, aby se promyšleně a inteligentně jednalo s novými dětmi. Aby takové třídy, jako ta pana učitele Hnízda nevznikaly. A zadruhé je potřebný docela jasný a rozumný řád, aby nebylo těžké říct "dost!", a přitom aby s tím "dost" mohli i žáci souhlasit...“

Martina: „Dobrý den pane doktore, chtěla jsem Vám poděkovat za Váš přístup, za vaše názory. Je mi 33 let a zažila jsem direktivní chování učitelů, které někdy bylo opravdu ponižující, ale na druhé straně, když vidím, co dělají dnešní děti, tak musím říct, že k něčemu to bylo taky dobré. Proč mají mít děti tolik volnosti,tolik svobody a demokracie,když sami nedodržují slušné chování, neplní si své úkoly? Pokud žák nechce spolupracovat, tak přece musí učitel jednat direktivně.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, když se ptáme, jak to ve škole má chodit, měli bychom mít jasno v om, jak se ve výchově používá MOC, mocenské postupy. Učitel je jistě silnější než děti, někdy i moudřejší (už na střední škole bývají někteří žáci mnohem pohotovější, nověji informovaní, rychleji jim to mylsí...), ale jakmile toho použije nespravedlivě proti bezbranným dětem, které navíc do školy MUSEJÍ, povinně, docela tím u nich ztratí kredit. Mnohý učitel se docela bojí, jak by to bylo, kdyby dětem nevládl přísnou paží, protože sám nikdy takovu výchovu nezažil.Já ano, i když ne v české škole. Máte pravdu: SPOLUPRÁCE je základ, ale je pořeba k tomu děti vychovat, spolupráci se mlá´data učí, dokonce i ve smečce livících hyen. A mnoho rodičů a učitelů u nás tomu nikdo neučil, a tak k tomu ani neumějí dovést žáky. Pak ovšem volají po respektu od žáka k sobě, ale ani je nenapadne, že respekt mají mít i oni k žákovi, protože dítě je lidský tvor, který má svou hodnotu, potřebuje svou sebeútu, aby z něj nevyrostl zamindrákovaný násilník.“

Gábina: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat na Váš názor na tzv. alternativní školství. Máme celkem chytrého, ale poměrně živého syna. Zatím navštěvuje mateřskou školu, ale do budoucna, která není až tak daleká jsem u něj uvažovala o škole třeba Waldorfského tipu. Takže se táži na Váš názor a jestli by jste pro živější dítě podobnou školu doporučil. Ve svém okolí jsem se hodně setkala s názorem, že je to hloupost a že dítě bude mít poté problémy s přijetím třeba na střední školu a že kdyby přestoupilo na normální školu, že mu bude dělat problémy zejména to, že v těchto školách nejsou známky hodnotícím měřítkem. A to je právě další důvod, proč zvažuji nějakou alternativní školu, protože si myslím, že známka je nicneříkající číslo. Děkuji Vám za Váš názor a případnou radu. Gábina“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, Gábino, to je moc důelžitý dotaz, hodně lidí si myslí, že děti z netradičních škol budou nějak poškozené - ale když se podíváte do těch škol a na jejich absolventy, vidíte obvykle, že se umějí učit, že umějí vycháze s lidmi i se sebou samým. Děti v běžné škole se taky mnohému nenaučí, mnoho zapomenou, a neumějí s lecčím zacházet. To je normální, a mělo by taky být normální, že naučené a zapmatované údaje ještě nedělají člověka šťastným. Střední školy dnes (z poloviny všech) nedělají žádné přijímačky, a když vMontessori škoce a škole naučí vaše dít učit se, zvládne vše, jenom si možná posteskne, proč jsou ti spolužáci nebo i učitelé takoví omezení, nesamostatní, autoritářští. Jestli je vaše dítě takvé, a vy sami takoví, že netrváte na "pevné ruce", nebojte se ho dát do některé z "alternativní" škol. Waldorfská skola i |Montessori jsou na světě už sto let.“

Daniela K.: „Jak se vhodně zeptat učitelky jak vyučuje naše děti ve třídě, tak aby se neurazila. Nebo se dotazovat ředitele školy? Děkuji za odpověď.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, možná něo vidíte na om, jaké úkoly si děti nosí domů, možná vám dítě něco o tom povídá. Potřebujete z nějakého důvodu vědět více? Zkuste se ptát po třídní schůzce a vybrte si nějakou věc, která vaše dítě těší, a která se ve škole dělá - poděkujte za to. A zeptejte se, co si učitelka myslí o nějakém problému, který u dítěte vidíte, s učením. Uvidíte, jak reaguje. Když to bude vstřícné, nabídněte njakou pdopru - neptřebují pár dětských knížek? nebo nekoho, kdo by si s dětmi četl, že byste přišla do výuky a s některými pracovala vedle paní učitelky? Nepíšete, jak staré dítě máte, na druhé stupni už to tak nejde, ale doporučuji si pohovořit mezi rodiči, co víte a co se vám líbí a nelíbí. Na něco přijdete, ale nebuďte agresivní, útok budí protiútok.“

Jana: „Dobrý den pane doktore, vy tady stále říkáte, že učitelé jsou špatně připravovaní, že je nikdo jednání s žáky nikdo nenaučil. Je to bohužel pravda, sama jsem vystudovala Pedf UK a co jsem se nenaučila sama v praxi, to jsem neměla. Vy tam učíte, víte, že učitelé nemají přípravu, proč se s tím nic nedělá? Na fakultě nás učili samé ideály a nástup do praxe byl pak velmi tvrdý.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Jano, to máte určitě pravdu. Za pět let studia na fakultě se dá stuhnout jen něco, a podle mého není studium dost učitelské tak, jak je dneska koncipováno. Ale nemyslí, že fakulta má vyučovat jak zapisovat do třídnice atp. - to je věc zaučení v zaměstnání (už proto, že dnes smí mít svou podobu třídnice každá škola... Ale možná myslíte na didakticky praktické postupy - a zase: má do vás fakulta vpravit nápravy pokažené výchovy, nebo vás má naučit, jk výchovu nezkazit? Dneska jsou obě věci moc potřebné, ale když je ve studiu tak mýlo praxe, a učitelství valstně začíná až v magisterském dvouletí, nic z toho se nestihne. Až bude národ chtít dobré školy, musí si vymoci fakulty, kde se bude víc vyučovat učitelství předmětů než věda v předmětech. To já sám nezměním, a mám s tím dost problémů, i když ecistují katedry, které to dělají dobře (výtvarka, 1. stupeň, matematika...) Já myslím, že by bylo dobré, kdyby se prosadil model pokarčujícího vzdělávání v první letech praxe: mít mentora, uvádějícího učitele a dvě atestace...“

Fučová Kamila: „Zdravím pane doktore. chtěla bych se zeptat, zda je vhodné, aby třídní učitelka dala hlasovat svou třídu o tom, zda jeden z jejich spolužáků patří do VDÚM? Jedná se o žáky 6.třídy. ´Má dcera hlasovala proti a celý víkend jsme to řešily, neboť jí připadalo, dle jejich slov, že není zlý, jen se chová nevhodně k učitelům. Mě jako rodiči se tento přístup třídní učitelky nelíbí. dále jen bych chtěla uvést, že se jedná o p.učitelku po mateřské, která evidentně o třídnictví zájem neměla a dětem to dává najevo. pronáší hlášky typu - na výlet nejedem, mám malé dítě, jedte si z bývalou paní třídní, třídnictví jsem nechtěla, jsem unavená.... 12 tileté děti toto vnímaj. Co s ní??? Děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, to myslm nenmá s demokracií nic společného. Je možné prjednat spoelčně a otevřeně některou nesnáz, ale ne osdu jedince. Na to jsou u dospělých soudy, u dětí odborní poradci a rodiče.Možná je paní učitelka vyhořelá, a potřebuje si dát rok pauzu?“

Alena Finková (24 let): „Dobrý den pane doktore, jen jsem Vám chtěla poděkovat za Váš přístup ke školství. Přála bych si, aby většina pedagogů smýšlela jako vy. Ze svých školních let mám takovou zkušenost, že chování třídy jako celku se výrazně liší dle osobnosti pedagoga a vím, že demokratický pedagog v naší třídě neměl s kázní žádné problémy.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Děkuji, Aleno, je dobře, že to sem píšete - ne kvůli mému pocitu, ale proto, že mnoho lidí říká nahlas jen své špatné zkušenosti. A máme vědět, že už to lekcde jde líp, a že i dřív byli učitelé, kteří vést třídu uměli bez autoritářství a násilí.“

Ivana: „dobrý den je mi 23let,když jsem chodila na první stupen ZŠ,tak jsme meli velmi svéráznou učitelku(používala často rákosku,nadávala nám,a třeba i hlavou o tabuli a podobné metody ji nebyly cizí)je v dnešní době možné že se ještě takový pedagog vyskytne?slšela jsem že ve školce kterou tady u nás máme je to normální..co s tím?“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Ivano, to za vás i dnes bylo protizákonné a patologické. Jeko občani máme dokonce povinnost v té věci zasáhnout - ale nejdřív je třeba vědět, zda je to vůbec pravda! Abyste neukřivdila. Možná by rodiče ztlučeného dítěte měli jít k lékařim, aby potvrdil, co na ídtěti shledal. A pak asi jít za ředitelkou, spíše nekonfliktně, ale rozhodně.“

Vlaďka Lukešová: „Dobrý den. Ráda bych se zeptala,proč si myslíte,že je dnes mezi dětmi tolik násilí,které se právě nejvíce projevuje ve školách?Můj názor je,že spousta dětí si totiž demokracii plete s nadřazeností,že jejich pravda je ta pravá.Což samozřejmě je i naopak,myslí si to i někteří učitelé.Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, možná si to ani nepletou, ale vůbec nevědí, co je demokratické chování a rozhodování a jednání. Možná myslí, že to je náš zběsilý Parlament. Násilí má ve škole víc příčin, a jednou z nich je jistě i to, že jsou děti odstrčené od spolurozhodování, ževe škole není klima spoupráce a vstřícnosti, když ani učitelé nechtějí, aby "jim do toho žáci mluvili". Ale hodně projevů násilí pramení i z jiné deprivace, třeba citové, sociální atp.“

jana: „Dobrý den, syn má ve škole učitelku, která se k žákům h nechová hezky. Spíše nadřazeně.Za všechno jim vyhrožuje špatnými známkami. Věčně jim nadává. Syn měl školu rád,ale po takovém přístupu už se do školy netěší. Co mám dělat?“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Nečekejte. Ujistěte se, že je to tak, ale pokud ano, zkuste dítě přemístit do sousední třídy k sousední učitelce, anebo i do sousední školy. Pokud je v rozumném dosahu. Nechat školu, aby dítě odradila od vzdělávání, je velký hřích.“

Šárka: „Dobrý den.Mám 9letou dceru a nedám dopustit na vesnickou malotřídku s vedením pana ředitele. Na druhou stranu pro nás byla stresující Střední škola, na kterou chodil můj syn. Obor ho velmi bavil, ale bohužel si "nesedl" s jednou paní profesorkou a také-bohužel-jako jediný ze třídy neodmaturoval ... Nic méně se mu to povedlo na druhý pokus, ale myslím si, že do smrti na "paní profesorku" asi nezapomene. Hezký den“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Díky, to je asi vlastně dobrá zpráva: syn to přežil a má zkušenost, z doby, kdy už byl rozumný a nemuselo ho to trvale poškodit. A dcerk má štěstí na malou školu.“

Marek: „Dobrý den, mám maminku i sestru učitelku, myslíte si že je to vhodné vyrůstat v bliskosti dvou učitelek?“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „MARKU, snažte se z toho vydobýt, co se dá! Vyhnout se tomu asi nelze, snad neutečete z domova? Ale možná se dá okoukat, co dělají dobrého, co umějí dávat dětem, nebo jak jsou oddané službě národu! Najděte si to u nich, a berte je jako obětavé lidi. Nečekejte, že vás naučí třeba pravopisu, to se dá doma dělat těžko, vlastní děti se od rodiče učitele učí nerady. (O tom, jak napsat "blízkost" vám možná nejlíp poradí dobře nějterá ze spolužaček?)“

Lucie Fraňková: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat co je inkluzivní škola/školství a zda má nějaké nevýhody. Děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, inkluzívní škola znamená spíše přístup k vzdělávání, než že by to byla jedna určitá budova. Mnoho lidí věří, že je lepší pro dítě i pro národ, když se neoddělují od sebe děti pomalé a ryclé, děti zdravé a ne docela zdravé (ne nakažlivě!), protože se kromě učiva mají děti naučit žít spolu s všemi lidmi a nikoho ani neodstrkovat, ani nenávidět. Ovšem něco to stojí - víc práce pro učitele, víc peněz pro provoz školy, ale obecně se věří, že děti patří dohromady, a že není dobré ani pro ty nadané, ani pro ty zanedbané, když se některé odvedou do gymnázií a jiné zůstanou jako "zbytek" po celý život.“

Zdeněk Zaoral: „V podstatě z toho jak jste to dále v TV prezentoval s Vámi souhlasím, ale když se chcete dívat na západ, tak si řekněme kam to vede - na školách se čistě demokraticky děti střílejí a to přece tady nechceme? Nebo doopravdy očekáváte že v rámci demokracie musíme brát ze západu všechno? Svůj postoj nezměním, protože se na školách pohybuji a to po celé ČR, vidím jak se děti chováají a i když se učitel snaží s dětmi jednat velmi slušně zpětná odezva tak slušná nebývá. Děti si uvědomují, že se jim v konečném důsledku nic nestane. Na školách svou činnost stavím zhruba tak jak jste to popsal (vyslechnout si názory a nechat děti komentovat vybrané téma, ale vždy jen do určité míry) a souhlasím s Vámi, že takhle by to bylo super, jenomže učitel musí vědět, že děti nebudou jeho chování zneužívat. Spprávný učitel by tedy měl být psycholog, vychovatel, učitel a svým způsobem i kamarád, ale není toho trochu moc na to, že učitelům nedává systém prakticky žádný represivní nástroj, jak některé výtržnosti a jejich původce řešit. Ostatní se takovému jednání mnohdy ze strachu zasmějí a je po výuce, výchově i kamarádství. A když vidí, že se jejich kamarádům nic nestalo sami se tak mnohdy jen proto aby byly zajímaví do takového chování zapojí. Původ je v rodině a malinko v systému, který neustále dětem sděluje jaké jsou jejich práva, ale nikdo už dětem neříká, že ke každému právu patří i určitá povinost. Přeji pěkný den a hodně úspěchů.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, to zní rozumně. Ale to střílení na Západě - to asi z demokracie nepramení, čtu si o tom u dr. Koukolíka, v Žoivtě s deprivanty...“