Sama doma

Záznam chatu ze středy 15. října 2008

Dagmar ze Zlínska: „Dobry den,dá se ovlivnit písmo dítěte? Synovi je 9let a každé písmeno je jiné,jiny sklon psani ,neustále chyby v psaní velkých písmen na začátku věty a spojuje slova dohromady. Děkuji“

dr. Hana Košťálová: „Nejsem odborník na správné psaní písmenek, ale myslím, že co popisujete, je v devíti letech celkem běžné. V každém případě se pokuste svého syna netraumatizovat - je jisté, že přílišný tlak dětem nesvědčí a nepomáhá v tom, aby se psaní zlepšilo. V psaní dětem pomáhá, když vědí, proč píšou - třeba když píšou vlastní knížečky (nemusejí to být žádná veledíla) nebo babičce zážitky z víkendu nebo katalog traktorů apod. - prostě když píšou o něčem, co je baví a co je zajímá. Psaní jen tak cvičných textů nebo dokonce diktátů podle výsledků výzkumů dětem opravdu ke zlepšení nepřispívá.“

Novotných, Praha 9: „Dobrý den, moc vás zdravím. Vás i pana PhDr. Hausenblase.Kdyby byl každý učitel jako vy... Mám dotaz k první třídě základní školy. Jsme rodiče budoucího prvňáčka a hledáme vhodnou školu. Existuje nějaký souhrn, nebo přehled?? Jsme na Praze 9 a se ZŠ je to tady špatné... žádná sláva. Naše dítě je úzkostné a vše nové zvládá špatně. Je pomalé a musí jít vše po dobrém. Neumím si představit, že jí dám do sídlištní školy, o 30 dětech a nervozní mladou začínající učitelkou... Díky“

dr. Hana Košťálová: „Dobrý den, děkujeme za pozdrav! Přemýšlím, zdali by mě přeci jen nějaká dobrá škola v P. 9 nenapadla, ale zatím nic nenaskočilo. Přehled škol neexistuje. Je potřeba se spolehnout na dva zdroje a) jedna paní povídala b) na vlastní návštěvu ve škole, hovor s ředitelem a případně s učitelkou, která přichází v úvahu. Teď me napadlo, že v Praze 8 - to je možná od vás nedaleko - je ZŠ Burešova, ta je myslím docela dobrá. Ale vždycky je potřeba zvážit, zdali dojíždění malého prvňáčka nezatíží víc než docházka do blízké školy.“

studentka Renáta: „Dobrý den, má otázka souvisí jak s tempem tak se státními maturitami v roce 2010. Co budou obsahovat a kdy školy mají povinost připravovat na tyto maturity, jsem ve 3 ročníku SŠ a myslím, že hotelová škola ve Vršovicích nás jako třídu, která bude poprvé absolovovat SM nedostatečně připravuje.“

dr. Hana Košťálová: „Podívejte se na stránku organizace Cermat, tam jsou k vidění tzv. katalogy - to jsou soupisy požadavků k maturitě. Budete moct asi lépe posoudit, jak vás škola připravuje.“

mrázková: „dobrý den,dcera je v 9ročníku,průměr vysvědčení má 1,13 a přesto nám učitelka řekla že není studijní typ.chtěla by být zubařkou,takže gymnazium a vysoká škola.mám dát na odborníky?přitom se moc neučí. děkuji“

dr. Hana Košťálová: „Nemůžu posoudit předpoklady Vaší dcery tak na dálku, ale možná, že paní učitelka myslí obrat "studijní typ" právě v tom smyslu, že je na Vaší dceři znát, že neleží v učebnicích. To může být tím, že ji zatím ve škole nic nezaujalo tak, aby jí to stálo za vynaložení vyššího úsilí. Myslím, že by gymnázium měla vyzkoušet a když se ukáže, že jí nevyhovuje, může školu změnit.“

Ivana: „jaky je vas nazor na dvoutridky na vesnici nebo radsi dat dite do mesta kvuli pozdejsimu prechodu a rychlosti v mestskych skolach.Vetsinou deti potom nestihaji rytmus v mestskych skolach.dekuji“

dr. Hana Košťálová: „Záleží na kvalitě školy - osobně bych dala přednost škole v co největší blízkosti, pokud vám připadá, že je dobrá. Na zvykání si na město bude mít dcera dost času později.“

Zuzana (Litoměřicko): „Synovi jsou 4 roky, ovládá již psaní a čtení písmen, zná čísla, má výrazný zájem o knihy a četbu. Státní školka, kterou navštěvuje již rok, ho intelektuálně nesaturuje. Zvažujeme umístění do anglické školky, kde probíhá již v tomto věku i výuka a dětem se daleko více věnují. V čem spatřujete výhody a jaké jsou naopak nevýhody (např. návaznost na ZŠ)? Rozhodování nám komplikuje náročné dojíždění do případné anglické MŠ.“

dr. Hana Košťálová: „Myslím, že právě dojíždění může být jedna z hlavních nevýhod. Relativní nevýhodou může být to, že budete těžko hledat navazující školu, která bude dál rozvíjet i jazykovou vybavenost vašeho dítěte. Ale otázka je, má-li se vaše dítě nudit už teď jen kvůli tomu, že se možná bude nudit v ZŠ. Jiné nevýhody z hlediska vašeho dítěte nevidím - problém tu je, ale není na vaší straně - totiž to, státní školka svou malou podnětností vede k selekci dětí už v tak raném věku.“

Dita, Dobřany: „jaký je váš názor na "obecnou školu"??“

dr. Hana Košťálová: „Nevím, zda myslíte starší vzdělávací program "obecná škola", nebo školu sloužící obci - třeba málotřídku? Rozhodně jsem příznivcem "obecních škol" v tom druhém slova smyslu.“

jindra: „MAM SIKANU CO MAM DELAT“

dr. Hana Košťálová: „bohužel nerozumím Vaší otázce - jste-li obětí šikany, je třeba vyhledat odbornou pomoc nejlépe u některého dospělého, jemuž důvěřujete, ve škole“

Petra Dobášová, Netvořice: „Dobrý den, bydlíme na vesnici za Prahou, syn chodí do 3. třídy místní školy. Učivo je pro něj příliš lehké, zvládá i mimoškolní aktivity (klavír, sporty, malování), je všestranně nadaný. Učitelka jej chce poslat do poradny, zda je nadané dítě - pro mne toto potvrzení není důležité, syn je ve škole velice spokojený, má kamarády, výbornou učitelku, přesto nechci, aby byl bržděn ve vývoji. Myslíte, že by bylo záhodno jej posílat do náročnější školy do Prahy, jak mi radí někteří známí, i za cenu dojíždění, ztráty místních kamarádů apod. ? Na druhé straně jsou před ním ještě téměř 3 roky , pak uvažujeme o osmiletém gymnáziu.“

dr. Hana Košťálová: „Pokud se syn ve škole nenudí a je celkově spokojený, klidně bych ho tam nechala. Kterou náročnější školu byste v Praze našli? Paní učitelka, jak píšete, je dobrá, pak je možné určitě v dohodě s ní připravovat Vašemu dítěti takové problémy k řešení, které ho potáhnou dál.“

petra: „dobry den,mam holcicku je ji sest roku pristi rok by mela jit do skoly,ma problem s reci dysfazii,resim problem se skolou,mame jednu pred domem,mam moznost ji davat do skoly ktrera je dal od od domova ale maji tam zkusenosti s dyslexii,mam jeste jedno dite a libilo se mi ji dat do te skoly bliz co myslite vy.dekuji“

dr. Hana Košťálová: „Pro malé děti bývá lepší co nejbližší škola. Pokud myslíte, že bližší škola poskytne vaší dceři dostatenou péči (přímo s ena to vyptejte), zapište ji tam. Školu je možné také později zm´ěnit, i když je to jistě krajní řešení.“

Helena: „Dobrý den, máte zkušenost s aspergerovým syndromem na ZŠ? Syn nastoupil do první třídy, zatím jsme žádná vyšetření neabsolvovali, ale sociální problémy měl již v MŠ, má hodně rysů AS, doma mám čtyřletého vysocefunkčního autistu, takže by AS u staršího bylo dost možné. Neumí jednat s dětmi, hraje si hodně sám, inteligenčně bude nadprůměr, technicky zaměřený... ve škole neudrží pozornost, rychle má vše hotové a pak sedí pod lavicí, vyrušuje, učitelka to řeší pouze omalovánkou, ale myslím, že by jej mohla zaměstnat větší prací. Zvažuji, zda nepřejít časem do třídy pro nadané dětí (20km), ale zde mám obavu z šikany, že děti rychle vycítí jeho sociálně slabší stránku. Děkuji“

dr. Hana Košťálová: „Bylo by možné paní učitelce vypomoct tím, že byste společně s ní úkoly pro Vašeho syna chystali - po čase, až se prvňáčci aklimatizují, bude mít paní učitelka volnější ruce pro Vašeho syna. Na šikanu je třeba si dát pozor, ale vzhledem k tomu, že jste si tohoto problému vědoma, můžete to včas zachytit a předcházet jejímu rozvinutí. Škola pro nadané je jistě volba, ale chtělo by to ověřit si, že je to škola dobrá.“

Dita, Dobřany: „Myslím obecnou školu jako program v 1.a 2. třídě... Děkuji“

dr. Hana Košťálová: „Je to dobrý program, ovšem vždy je vše nakonec v rukou učitele, ten dělá z programu dobrou, nebo taky špatnou školu.“

Ivana: „Dobry den jak vhodne vybirat pro prvnacka zakladni skolu?Jaky nazor mate na prechod ze ctvrtych trid na vesnici do patych ve meste neni to stresujici pro deti nez zacit rovnou aby meli stale stejny kolektiv?Dekuji pekne“

dr. Hana Košťálová: „Záleží na typu dítěte. Obyčejně je pro děti lepší, když školu začínají ve známém prostředí obce se známými dětmi, s tím, že po škole vyběhnou ven s kamarády, nemusejí cestovat apod. Ovšem vždycky záleží na konkrétní škole - snažila bych se volit tu, o níž bych se domnívala, že bude dítěti lépe vyhovovat.“

Alena: „Dobrý den, dcera je ve 4. třídě. Podle testů má IQ nad 140. Ve 3 třídě byla diagnostikována dyslexie. Dcera má pomalé osobní tempo, horší kvalitu pozornosti. První tři roky jsme se trápili s p. učitelkou, která nebyla ochotna akceptovat skutečnost, že je třeba k dětem přistupovat rozdílně a motivovat každého z nich. Dcera získala poraženecký postoj, odmítala do školy chodit. Nyní máme bezva paní učitelku, pro kterou by všechny děti dýchaly. Dceřiny výsledky se zlepšily. Stále ale její výkony výrazně kolísají. Na jednu stranu dokáže bravurně vyřešit příklad, který je složitý a je pro pokročilejší počtáře, zapamatuje si během čtení detaily z příběhu, na druhou stranu se není schopna naučit čtyři verše do angličtiny nebo si zapamatovat, co je fotosyntéze. Zajímalo by mě, zda má smysl ji nechat zkusit dělat přijímačky na osmileté gymnázium a pokud by se dostala, nechat ji gymnázium studovat nebo jestli by to znamenalo pro ni spíše trápení. Na druhou stranu mám strach, aby nezůstaly ve třídě méně nadané děti a tím se nesnížila úroveň výuky ve třídě. Aby se tím dcera do budoucna neznevýhodnila.“

dr. Hana Košťálová: „Myslím, že byste měli nechat situaci posoudit v psychologické poradně, pokud máte v blízkosti takovou, jíž můžete důvěřovat. Dále to záleží na konkrétním gymnáziu, o které jde. Pokud je G spíše tradičního typu, kde se hodně dbá na to, aby se děti hodně věcí naučily zpaměti, pak to pro Vaši dceru asi nebude dobrá volba. Máte-li naopak v dosahu G známé třeba projektovou výukou a tvořivým přístupem, pak stojí za úvahu.“

Ivana: „Jeste se chci zeptat kdyz dite zaregistruju do urcite skoly je povinost aby do ni nastoupila nebo lze zmenit skolu“

dr. Hana Košťálová: „Školu můžete změnit. Jen je riziko, že škola, nemá-li dostatečnou kapacitu, vaše dítě nemusí přijmout. Ale dnes spíše školy místa pro děti mají volná.“

mamča: „Dobry den, mam dceru v predskolnim veku, rada s ní pracuji-učime se pismenka-psat i cist, cisla, jednoduche scitani a odcitani do 5, ted sama od sebe zacala cist kratka slova. Dela mi to radost, ze je sikovná, ale manželova mamka mi stále rika, ze je to spatne, ze deti nic do skoly nemaji umet. Ja umela cist uz ve 3 letech a spis jsem ve skole pocitovala vyhody a dodnes mam kladny vtah ke knižkam a rada ctu. Myslim si že babicka asi žárlí, jelikož ona takhle chytre deti nemela a vzdelani je u nich v rodine az na poslednim míste. Co si o tom myslite? Učit předškoláky nebo se jim nevěnovat....? Dekuji za odpoved.“

dr. Hana Košťálová: „Když se vaše dcera sama chce věnovat písmenkům a číslům, určitě jí v tom vyjděte vstříc. Nenuťte jí nic, nechte ji, aby si vás "řídila" ona - přizpůsobte se vy jí. Mám dojem, že to asi tak děláte, že? Na tchyni v tomto nedejte.“

Jana, Praha: „Dobrý den paní doktorko, vím, že to je nemožné, ale myslím, že by bylo lépe, kdyby žádné výběrové školy na ZŠ ani nebyly. Přijde mi, že právě díky těm "výběrovým školám", o nichž jste hovořila, jde školám mnohdy spíše o prestiž navenek, nikoli fungování uvnitř. Má zkušenost je ta, že heterogenní třídy (aspoň na prvním stupni) jsou opravdu nejpřínosnější, a to i pro učitele.“

dr. Hana Košťálová: „Přesně tak. Jen jak o tom přesvědčit rodiče? Protože nabídka výběrových škol je možná jen proto, že je po nich poptávka.“

Čečáková: „Dobrý den, mám syna v 5.třítě ZŠ a je psychlogem zařazen mezi mimořádně nadané děti po matematické stánce. Učivo zvládá bez problémů, paní učitelka se snaží ukládat úkoly v případě,že má vypracovanou školní práci. Při psaní písemných prací dostává vypracovat obě skupiny,ale v tomto mě zaráží hodnocení. Když nestihne vypracovat všechna cvičení z obou skupin (A,B), dostane známku sníženou,přestože jednu skupinu vypracoval celou a ještě navíc vypracoval část další skupiny. Zdá se mi to nespravedlivé,když toho stihl správně více,než ostatní žáci v tomto časovém limitu ,aby byl trestán špatným hodnocením. Nebo mám toto hodnocení brát jako motivaci k rychlejšímu zpracování úkolů? Nebude to potom na úkor kvality? Děkuji“

dr. Hana Košťálová: „Chtělo by to vědět, jak se paní učitelka s vaším synem dohodla. Hodnocení by mělo být jasné dřív, než dítě začne úkol plnit. Váš syn by ovšem v kontrolních úlohách měl být hodnocen podle stejných měřítek, jako všichni ostatní žáci. V ostatních úlohách je správné klást na něho větší požadavky.“

Katka z Kopřivnice: „Děkuji za Vaše názory- jsem učitelka na MD. Z mého pohledu mi připadá přirozená diferenciace dětí po skončení základní školní docházky. Potvrzují to i současné výzkumy a poznatky?“

dr. Hana Košťálová: „Výzkumy doporučují dělit žáky co nejpozději - klidně až po střední škole. Ale už v 15 by to bylo u nás pokrokem.“