Sama doma

Záznam chatu ze středy 17. září 2008

Zdena: „Dobrý den,možná, že můj dotaz je trošku mimo dnešní téma,nicméně ráda bych znala Váš názor. Nemůžu se zbavit dojmu, že na vysokých školách při "formování" nových pedagogů se nějak zapomíná na praktickou stránku učitelství. Mladí vysokoškolsky vzdělaní absolventi jsou zahlceni teoretickými znalostmi, ale nikdo je neučí "jak učit". Je jasné, že je to o osobnosti konkrétního člověka a o jeho schopnostech, ale já si myslím, že např. učitel pro I. stupeň ZŠ by měl být vzdělán v oblasti "praktických dovedností" přístupu k dětem, řešení konkrétních situací, které mohou nastat apod. Souhlasím s názorem, že co pokazí učitel v 1. třídě, to jde s dítětem zbytek školní docházky a navíc si myslím, že ten přechod ze školky a hraní do učení a povinností je jedním ze zásadních okamžiků. Naši učitelé mají znalosti, celkem důrazně je požadují i po dětech, ale přístup k nim, nadhled, umění zaujmout pro látku, atd. to je spíše výjimka. Vede dnes někdo mladé pedagogy k tomu, že učitelství je poslání? Je víc než vhodné, aby byli dostatečně finačně ohodnoceni, nakonec, každý na to nervy nemáme, ale přece to není to nejdůležitější na postavení učitele. měl by to být PAN UČITEL, a ne zaměstnanec školy bez schopnosti individuálního přístupu k dítěti, odhadu jeho možností, schopností a správnému zvolení metody pro jeho větší motivaci. Jaký je na to Váš názor a lze očekávat, že snad jednou alespoň naše vnuky bude učit PAN UČITEL?Děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Mate pravdu, a vedení budoucíchučitelů závisí většinou na fakultě a katedře - na konkrétních osobnostech lidí tam. Znám dost fakultních přednášejících,kteří takoví jsou a svým příkladem tak vedou budoucí učitele. Ale natrénovat se to nestihne - jde o to, zda si národ tak váží vzdělání svých dětí, že pro ně má placené a uznávané zaměstnání. Myslím, že Češi takový vztah k učitelstvu nemají.“

Lenka: „Dobrý den,moje dcera je ve škole hrozně nervozní před písemkami.Už kvuli tomu byla i v nemocnici!Prosím pomozte.Děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Těžká rada, když ji neznám. Ale možná by se dalo mmluvit s učiteli: říkají dětem, za co bude známka? Co vlastně má být v písemce dobře? Možná se dcera tolik bojí, protože neví, co všecko musí uhlídat? U každého předmětu je to jinak, a u různých učitelů taky - měli b umět dětem říkat předem, jak vypadá dobrá práce, a já se přimlouvám, aby dávali známky až v nejvyšší nouzi. Nejprve mají dávat dětem slušné vysvětlení toho, co v jejich práci je uděláno dobře, v čem váhají a kde musejí přidat.“

Jana S.: „Dobrý den, pane doktore mohu se zeptat, zda by měli učitelé brát na střední škole ohled např. na dislektika při známkování diktátu? Případně mohu Vás požádat o kontakt, zda by jste byl ochoten přispět svým článkem,nebo jinak se stránkami věnovanými AD(H)D? http://adhd.denicek.eu/ Děkuji za odpověď“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobry den, ohled na protize zaka s ucenim se jiste museji brat vsude, i na vysoke... Ale ze by se na SS davaly diktaty, to muze jen zvyraznit zakovy potize, a pritom dikatem se zadny zak moc nenauci - je to jen nastroj ucitelovy kontroly. A se znamkovanim jsou hodne velke probelmy i u zaku bez potizi v uceni. Aby znamka byla spravedliva a napomahala zakovi k lepsi praci, musi ucitel hodne dobre rozumet tomu, co po zacich zada. Pouha cviceni a diktaty obvykle nejsou vyrazem hlubsiho porozumeni. Zak s obtizemi v cteni atp. potrebuje kompelxni ukoly, ve kterych si najde cesticku pro svuj zpusob uceni.“

iva: „dobry den zajimalo by me zda se uči učitele i znamkovat u jedne učitelky mel syn 3 za pisemnou praci a protože dopadla ve třide špatne psali ji znovu a meli suplovani a dostal 1+ prace jsem porovnavala a je tam rozdil u jedne odpovedi ze 7 otazek“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, jak kde - v moderním studiu učitelství se ovšem klade důraz na hodnocení, aby totiž neubližovalo, ale pomáhalo dětem a studentům. U nás se hodne mluví o tom, zda je hodnocení spravedlivé, a to obvykle končí v rozpacích - jako u Vašeho synka. Ale kdybychom víc mysleli na to, že honocení říká žákovi, co by v další práci mel opakovat, protože to je dobrý postup, a které způsoby řešení mu nefungují, takže v nich potřebuje pomoct - pak by se učitelské hodnocení tolik nelišilo, protože by všichni hlavně sledovali, jak moc pomohlo. ALE TAKOVÉMU HODNOCENÍ SE DNES UČITELÉ SAMI TEPRVE UČÍ (TĚCH, KTEŘÍ TO TAKHLE UMĚJÍ, JE SICE PÁR, ALE MÁLO NA CELÉ ŠKOSLTVÍ). Více se dozvíte v knížce, kterou tu ukazuju: Školní hodnocení žáků a učitelů od Š. mikové, J. Stang a H.Košťálové.“

Mgr. Petra Plšková: „Dobrý den, pane doktore, mám dceru ve třetí třídě, stále se stává, že při psaní vynechává písmeno, někdy i dvě a přetrvávají potíže se čtením, pokud slovo hned nepřečte, tak ho spíš domýšlí a říká, že nerozezná malé d a b. Myslíte, že by mohlo jít o LMD? Pokud ano, kam je nejlépe se obrátit na vyšetření? Děkuji vám. Petra Plšková“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, s tímhle problémem by nejprve měla pradit paní učitelka, a jestli neví, tak se obraťte na dobrého školního psychologa. Ne vždy je v nejbližší pedagigickopsychologické poradně. Spíše se snažte doptat u jiných rodičů a u učitelů, zda znají některého, který už jim dobře poradil. V Praze vím, že dobře radívá PPP doktora Mertina.“

Lucie D.: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat:mám syna ted v 9 třídě zákl.školy -mám podezření na nějakou dys funkci,ale nikdy předtím jsme to neřešili ,protože nás nenapadlo,že by mohl mít tento problém.Bude období příjímacích zkoušek-mělo by význam ještě v tomto věku ho dát vyšetřit odborníkem,nebo už je pozdě??moc děkuji za odpověd“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, myslím, že vyšetření u dobrého školního psychologa je užitečné i teď, i když možná úplně k přijímačkám už nepomůže. Spíše možná potřebuje poradit někým s podobnými potížemi nebo odborníkem, jak se vyhnout u přijímaček omylům - jak číst zadání, na co všecko se radši zeptat znova, na co se soustředit.“

Milena: „Dobrý den můj syn chodí do první třídy a je hyperaktivní!Ignoruje příkazy učitelů!Většinu času tráví pod lavicí.Myslíte,že ho vrátí do školky?“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „To odemne chcete orpavdu moc - to neumím říct takto n dálku. Ale kdyby se to stalo, není to nic špatného, možná prostě synek ptřebuje ješt víc hraní, anebo možná jinou školu, která by uměla jeho potřebám víc vyhovět. Děti bývají zralé na různé věci v různou chvíli, a škola je zralá na děti, když umí s jejich fázemi vývoje zacházet od začátku.“

Veronika V.: „Ráda bych ještě souhlasila s předchozími názory. O teoretické výbavě učitele na úkor praktické výbavě. Za tři roky studia jsem se dozvěděla spousty nových informací - ALE snad žádné nejsou totžné s těmi, které se dočítám v učebnicích pro ročníky ve kterých bych měla učit. Myslím že učitel nemůže být povolání - ale touha. Já ji mám - ale věžte že stát formou ocenění a někteří učitelé fornou teoretického nálevu kvant zbytečných informací nám tuto touhu užírají.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Já Vám věřím, ale nevěřte tolik ani učebnicím! I ty opakují, co je u nás tradicí, a to není většinou moc účinné - vyhovuje to hlavně nadaným dětem určitého "sedavého" typu. Kdybyste chtěla vidět učebici četiny, která je orpavdu moderní, našla byste asi jednu: od Vlaďky Neužilové pro 6. ročník, vydala tiskárna ve Znojmě. V učebnicích a cvičebnicích je totiž velmi málo činností pro žáky, jsou tam spíše cvíčka, a ta jsou daleko od toho, co je to umět zkoumat přírodu, přemýšlet o dějinách, vyjadřovat se a rozumet atp. Nezoufejte, během svého učitelského života to právě Vy vyvinete do lepší podoby! A tak to bylo vždy, ne až dnes. Až vychováte Vy a koelgové lepší mladé rodiče, budou volit vlády, které dají více z Vašich daní na vzdělávání, a možná si odhlasují na šklství větší daň...“

Jana Sin.: „Dobrý den.Můj syn má LMD a je hyperaktivní od pěti let.Teď jsme byli znovu v poradně na vyšetření ohledně psaní (spojuje více slov a diktáty i-y)Během toho vyšetření měl skládat puzzle odpovídat na otázky a hrál si tam.potom si mě zavolali a oznámili mi,že já nejsem študovaná,tak prý můžu být ráda,že moje dítě proleze školu.Prosím o odpověď jestli je tohle v pořádku a co s tím mám dělat.Myslim si,že každý rodič chce aby ty jeho děti,byli lepší a chytřejší.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Myslím, že sama vidíte, že jestli ta rada zněla, jak píšete, nebyla dobrá. Klidně jděte s děckem k jinému psychologovi. Ovšem i Vy se jistě snažíte hodně porozumět tomu, co Vám odborník říká - nevím jak Vy, ale někteří lidé hlavně sami vykládají, když mají spíše naslouchat. Těm ja pak težké radit. Když taková nejste, najděte si lepšího psychologa pro své dítě, určitě to potřebuje.“

divačka: „Dobrý den.Můj již 14 letý vnuk je prokazatelný dislektik.Má samozřejmě lékařskou zprávu,ale ani p.učitelka ani ředitel školy toto potvrzení neakceptují.Dcera již odmítá znovu a znovu chodit do školy.Prosím poraďte,děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, to je častý zjev, ale snad by se dal překonat: Měla byste vědět, jak dalece vadí to, že je vnuk dyslektik, právě jemu v jeho škole, a pak jak moc s tím má problém jeho maminka. Není to tak, že ty problémy vidíte hlavně Vy? Jeslti ne, jestli má opravdu své problémy, a škola to ignoruje, uvažte, v dohodě s rodiči dítěte a v poradě s odborníky, zda nenajít lepší školu v okolí. Často záleží víc na způsobu práce ve třídě, a také na domácím vedení dítěte, než na jeho poruchách v učení.“

Eva Časarová, Otice l59: „Vnučka má problémy se zápisy přednášky na gymnaziu, profesoři to berou jako nezuájem o výuku. Řeší to tím, že kopiruje si poznámky od spolužaček. Jde soutředění a souhru s psaním zlepšit a jak.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, je dobře, že si dcera našla cestu, jak si poznamenávat z výkladů - ovšem obávám se, že to moc dobrého nevypovídá o té škole: občas se jistě musí něco vyložit, ale přednáška jako nástroj učení je prokázaně nejméně účinná metoda. Možná bychom měli vědět, co tedy dcera při přednášení dělá, když si nepíše. Neměla by se chovat tak, aby na sebe upozorňovala a rušila. Třeba si potřebuje v duchu přeříkávat, co slyší? nebo si psát otázky, které ji nad tím napadají? Zkusila si někdy dělat poznámky z nahrávky nějakého výkladu? Třebas něco z rozhlasového meteoru, nebo z Koukolíkových malych esejů v televizi? Mohlaby si to pouště po kousích, a viděla by, zda jí vadí velký blok výkladu, nebo zda opravdu nemůže naslouchat.“

Ivana: „Dobrý den jsem studentkou ČVUT v 5.ročníku.Jsou vysoké školy nějakým způsobem zaškolovány a nebo seznamovány jak mají pracovat se studenty kteří jsou Dysortografiky a dyslektiky?Děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, to Vám neřeknu - záleží na té Vaší. Myslím, že to slavné není, protože se na VŠ moc nepočítá s tím, že by bylo třeba pečovat o učení studentů. Ale měl jsem studenta, který potřeboval písmena ve velikosti asi tak 46 bodů - a tak jsme mu je tiskli. To však je něcojiného.“

K.Pokrová: „Dobrý den.Ráda bych se zeptala jak docílit toho aby bylo na školách slovní hodnocení neuvažuje se že známky již z celého školství zmizí?“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, to je dobrá připomínka, děkuji. Aby ve školách fungovalo slovní hodnocení, potřebují se učitelé hodně zabývat tím, v čem vlastně spočívá dobrá práce: jako by měli odpovědět žákovi na otázku "A jak se to tedy dělá, paní učitelko, abych to měl příště dobře?" A ona mu má umět poradit nikoli "abys tam neměl chyby", ani "víc se uč", ale docela konkrétně, na co se dívat, jak si to zkoušet, které možnosti si ověřit. Obvykle to znamená, že učitel umí nejen svou vědu, svůj předmět, ale že také hodně do hloubky zná psychologii učení. Až se odně učitelů v tomhle hodně dobře vyzná (ne v teoriích, ale právě v tom, co znamenají pro praxi). A kdo to takto už umí, říká, že může dát známku bez výčitek svědomí.“

Jaroslava: „Dobrý den, zajímalo by mě, zda může žák s poruchami učení propadnout, pokud rodina nespolupracuje se školou, nejsou plněny podmínky integrace a žáj má velmi slabé školní výsledky. Děkuji za odpověď.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Záleží na tom, zda si představujeme, že žákovi propadnutí nějak v té situaci pomůže.Nejlepší by bylo, kdyby mohl se svou třídou pokračovat, ale dělat ty úkoly, práce, to, co potřebuje dohnat. Nemůžu na dálku posoudit, zda je ten žák "ztracený" nadobro, to bych si netroufl ani na místě.“

Marie: „Dobrýden, chtěla bych se zeptat, zda má dcera /chodí do 4 třídy/ má dyskalkulii, když sčítání jí jde, násobilka také, ale odčítání ne. Prosím poraďte. Děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, na to hledejte odpověď s odborníkem v poradně, a možná ještě dřív hovorem s učitelkou. Záleží na tom, co se ve třídě děje, jak se ty počty dělají. Teprve když tohle víte, můžete uvažovat, zda jde o poruchu učení.“

Anna K.: „Pane doktore, co si myslíte o tom, že české vysoké pedagogické školy pouze mluví a učí o slovním hodnocení, ale nikdy jsem se s tímto hodnocením nesetkala? Nikdo z vysoké školy tak nehodnotí, takže vlastně ani absolvent PedF nemá tuto dovednost osvojenou...Děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Záleží na tom, kolika pedagogickými fakultami jste prošla! Ale zkusila jste o tom najít nějaké články a publikace? Třeba na webu?“

Romana S. učitelka: „Pane doktore, děkuji za zmínku o potřebě podpory pro učitele. Veřejnost skutečně vnímá učitele jako málo schopné věnovat se dětem individuálně, jen málo lidí vnímá skutečnost, že máte-li ve třídě 28 dětí včetně 5 integrovaných, je hlavním úkolem učitele, který se skutečně o děti zajímá, udržet si své duševní zdraví. Moje otázka zní: kolik má učitel ve Finsku žáků a kolik asistentů?“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „To Vám přesně neeknu, myslím, že ti, které jsem potkal, neměli 30 dětí vde třídě, ale pracujou velmi intenzivně. Asistenti pro děti s ptížemi jsou běžní i jinde, a leckde chodí do školy specialista, který si vytýhne ze třídy děti s určitými obtížemi, a vyučuje je spoelčně někde v jiné třídě.“