Sama doma

Záznam chatu ze středy 25. června 2008

m: „Aky mate nazor na odmeny za vysvedčenie??“

Ondřej Hausenblas: „Myslíte, že "pěkné vysvědčení" znamená, že vaše dítě rádo a opravdu pilně pracovalo celé pololetí? Podle čeho tak usuzujete? A jestli je to pravda, pak asi nepotřebuje extra odměnu - těšilo ho učení už během roku. V dobré škole - takové máme taky!- a když jste své děcko dobře vedli, už by mu nějaké odměny měly připadat zbytečné. Ale jestli se učí proti své vůli, škola ho nudí - pak odměna je spíše útěcha, za to, že to vůbec vydželo. A tím se jenom potvrdí, že to vzdělávání je otrava. Snad si pamatujete, jaké vedlější a náhodné okolnosti často určují konečnou, shrnující známku na vysvědčení. A jestli bylo dítě nervózní z toho, zda mu odměnu nezkazí nějaká hloupá náhoda, pak nestojí ta odměna za to. Něco jiného bude, když máte dítě naučené pracovat za mzdu Škola není pro tebe, je pro sebe samou, a ty za to, že ji vytrpíš, musíš dostat odměnu, stejně jako rodiče, kteří chodí do práce, která je netěší a jsou v ní jen kvůli mzdě. Starší takto vychované dítě už nepředěláte. Ale od 1. do 5. třídy bych se snažil dítě odměnami vůbec nekorumpovat. A ještě maličkovst - znám rodiče, kteří dávali odměnu dítěti za čtyřky apětky - protože škola děti tak vydírala, hrozila, trestala, že bylo nutné je vysvobodit, aby si ty představy paní učitelky nebraly tak k srdci.“

martina: „Dobry den, ve škole detem pani učitelka dala za ukol prečist nekolik konkretnich knih. Jaky mate na to nazor ?“

Ondřej Hausenblas: „Nevím, jakým způsobem dává tato paní učitelka "úkol" - mohla by to být i pěkně promyšlená výzva, kterou děti rády přes léto naplní. Ale jestli je to prostá povinnost, myslím, že to je špatné - prázdniny mají být prázdné od školy, a naplněné vlastní vůlí a zájmy dítěte.“

Gábina: „Dobrý den, myslíte že je správné, aby dítě, které celý rok chodilo do školky a jehož rodiče neustále pracují bylo i přes prázdniny dáváno do nějakého zařízení?“

Ondřej Hausenblas: „Pro to dítě to asi moc dobré není - potřebuje jistě rodinu a rodiče osobně, nablízko. Záleží však trochu i na tom, jací rodiče jsou - pokud dítě odkládali bez zájmu, na dlouho a celý rok, možná nebudou umět dítěti udělat v létě radost, možná mu nebudou trpělivě naslouchat, zapojovat se do jeho nápadů a her, a budou ho třeba jen dirigovat, okřikovat - pak je jedno, zda je s nimi nebo v nějakém zařízení - a v něm to může být i podnětnější. le posoudit to může jen ten,kdo rodinu zná.“

marek: „moje děti naplánovali cestu po čechách myslíte že jim můžeme dát tu zotpovědnost“

Ondřej Hausenblas: „O tom nedovedu nic říct - protože nepíšete, jak jsou staré, a taky nevím, zda jedou bez dospělého doprovodu, pokud jsou malé. Ale naplánovat výlet pro celou ordinu, a ta jim to pak nebude kazít a předělávat "chytřeji a lépe" - to by byla pěkná výchovná příležitost. Hlavně možná pro rodiče?“

kateřina: „Dobrý den, co mam delat kdyz dostanu upal pri sjizdeni vody a nema se jak dostat k civilizaci“

Ondřej Hausenblas: „Kateřino, to jistě není otazka pro mě, ale pro pana doktora vedle... Jemu zas někdo položil otázku, co dělat s trojkami na vysvědčení. Na to on žádný lék taky nepředepíše.“

Michal: „Dobrý den! Považujete za správné hodnotit známkami v hodinách literatury?“

Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, hodně záleží na tom, co se hodnotí, a jak tomu děti či studenti rozumějí - známka je docela dobrá věc, když ten, dko ji dává i ten, kdo ji dostává, přesně vědí, co znamená: co totiž jste v literatuře dělal dobře, co přesně umíte, a v čem byste mohl zkusit pracovat líp. Například známka 3 za zacházení s nezámými slovy při čtení - když to s dětmi předem dohodnete, a když je tomu taky vuyčujete - může znamenat, že sice si jich všimnete, že si uvědomíte, že jsou nějak divná a že kvůli nim nerozumíte úplně dobře té větě a kontextu, ale nepokoušíte se význam slova si vyjasnit, ani se neptáte druhých, ani nehledáte ve slovníku, ani se nevracíte ke slovům, která jste takto už přeskočili. Ale obvykle, pořád ještě bývají známky moc souhrnné, a žák neví, co vlastně udělal dobře a co se má naučit.“

Babička Hanka z Liberce: „Můj desetiletý vnuk si se mnou, babičkou chce neustále hrát jen na akční hry z PC nebo z filmů Piráti z Karibiku, Pán prstenů apod. Mám s ním tyto pro mne cizí věci hrát, či ho zabavit nějak jinak, poraďte prosím jak. Děkuji.“

Ondřej Hausenblas: „Babičko Hanko, jestli je váš vnuk na hry expert, určitě jim dobře rozumí, a možná vám to chce předvést - to znamená, že si vás váží! A když se od něj necháte té hře naučit, bude poctěn, a zároveň se velmi mnoho naučí: jednat s někým nezasvěceným, vyjasňovat, co jemu samému je samozřejmé. A pokud hraje pořád a stále, možná mu nabídnete, že chvíli bude vás učit to svoje, a pak zase vy budete s nm dělat to, co baví vás.“

martina: „dobrý den co mám dělat když, rodiče mě chtějí dát pryč z 2.ročníku gymnázia kvůli tomu že mám trojky“

Ondřej Hausenblas: „Martino, baví vás to studium? Nemusí záležet na známkách, ale na to, jestli vám je to učení na obtíž, nebo jste v něm ráda. Jestli si myslíte, že to pro vás je dobré, tak zkuste s rodiči víc mluvit o tom, které věci umíte v těch předmětech dobře - něco asi kazíte a nezvládáte, ale něčemu rozumíte - třeba to nevědí! A máte nějakou učitelku či učitele, který pdle vás rozumí žákům? Třeba by šlo promluvit s ním/ s ní (má školní email?), a požádat ho o pomoc. Jednak vám poradí, co vlastně umíte "dobře" (trojka je dobrá známka!), abyste to uměla říct rodičům, anebo možná by věděl, jak promluvit s rodiči.“

majka: „Pekny den, mam 13 rokov na dovolenku nejdeme. Mohli by ste mne a mojej stašej sestre poradiť čo robiť cez prazdniny, lebo sa nechceme nudit a k babičke nejem lebo ich už nemame .Ďakujem pekne“

Ondřej Hausenblas: „Majko, záleží na tom, kde bydlíte - na venkově byste si asi věděli rady více, protože je kolem nějaká příroda, terén k výletům, koupání. Ale jestli jste změsta, může to být pěkná nuda. Sepsali jste si, která místa kolem vás stojí za průzkum? Existují knižní průvodci, a taky na webu bývají turistické tipy, co se kde dá dělat a vidět. A možná je poblíž nějaké koupaliště, kam se dá občas jít na půl dne? A když nebude zrovna kam jít nebo bude pršet - jakou máte knohovnu, a co všechno vás baví číst? Možná byste si se sestrou mohly vymslet nějakou zábavu s dopisy - což psát kamarádům nebo dobrým příbuzným nějaké dopisy, ve kterých budete něco zjiš´tovat - třebas co dělali vaši starší příbuzní v létě? Zábavné může být něco vytvářet po druhé - což třebas udělat ějakou webovou stránku o knížkách a filmech, které vás baví, a vyzvatkamarády, ať vám tam pošlou nějaké své nápady?“

veronika: „Co mam delat kdyz delam dva reparáty z fyziky a matematiky. Mam se učit hned od zacatku práznin?“

Ondřej Hausenblas: „Veroniko, určitě si na začátku prázdnin od práce pořádně oddechni, užij si volna a nicnedělání, nebo sportování. Ovšem pokud jsi právě to nedělala celý rok - a proto máš teď ty reparáty? A pak si určitě rozplánuj to učení tak, abys za týden vždy zvládla kus té látky a aby ti zbýval čas na rekreaci - jít si zaplavat, vyjet na kole, s kamarádkami na zábavu.“

Hanka: „Dobrý den, co mam dělat kdyz jsem na sřední škole a dělám jeden reparát ale, rodiče o tom ještě neví, bojím se jim to říct protože řekli že pokud budu dělat reparát tak mě stáhnou ze skoly a pudu rovnou pracovat“

Ondřej Hausenblas: „Hanko, to tedy máš těžké. Možná bys mohla rodičům tu zprávu předložit i se svým plánem, jak ten reparát zvládneš, čeho se třebas zřekneš - něčeho, co ti zabíralo moc času nebo tě vyrušovalo z učení? Aby viděli hned tvé odhodlání to napravit. Neznám tvé rodiče, a tak nevím, proč by měli jednat tak hrrr, ale ty je znáš. Nemůžeš se poradit s někým z příbuzenstva, do je rozvážný, a mohl by ti poradit? Nebo z učitelů?“