Sama doma

Záznam chatu ze středy 17. října 2007

Jarmila: „Dobrý den, lze s pomocí psychologa, či psychiatra odstranit neustálé pomrkávání a přivírání očí syna -9 let. Již jsme absolvovali spoustu lékařských vyšetření, abychom zjistili příčinu - oční, alergie,... ale nic se neprokázalo. Když na to syna upozorním, tak odvětí, že ho oči pálí a řežou. Dělá to cca rok a zhoršuje se to. Je to odstranitelné, pokud je to psychická záležitost? Děkuji“

PhDr. Čtrnáctá: „dobrý den, rozhodně bych ve vašem případě vyhledala i pomoc psychologa event. psychiatra, protože jestli jsem správně porozuměla vašemu dotazu byly ostatní možné somatické příčiny vyloučeny. Je možné, že uvedené problémy by mohli mít psychosomatickou příčinu a pak by pomoc psychologa nebo psychoterapeuta byla adekvátní. Přeji úspěch v hledání pomoci. Čtrnáctá“

Jarmila: „Dobrý den,v poslední době mám problém v komunikaci se svým devítiletým synem. Když ho napomínám, či po něm požaduji splnění určité věci, tak mi odpovídá stylem, každý má právo říct svůj názor, každý se může plést, je třeba odpouštět,... To všechno chápu, ale použije to ve velmi nevhodné situaci a diskutuje o tom, co po něm chci. A to je vše, co se mu nezamlouvá. Neumím tu situaci zvládat, syn je velký diskutér a je velmi asertivní. Myslíte, že je to důvod pro vyhledání dětského psychologa? Může už se jednat o počátek puberty? Děkuji.“

PhDr. Čtrnáctá: „Ano mohlo by se i jednat o počátek pubertu nebo prepubertu. Děti v tomto období mají tendendci testovat chování rodičů, hranice, které jim ve výchově jako rodiče stanovujeme. Pokud se v těchto situacích necítíte dobře, rozhodně bych Vám doporučila přečíst si nějakou knihu o tomto období, event. kontaktovat např. poradnu pro manželství a rodinu, která je v každém bývalém okresním městě. Rozhodně bych ovšem vyhledala pomoc sama a nestresovala tím dítě. Je to spíše Váš problém než jeho. Přeju Vám vše dobré. Čtrnáctá“

Petra: „dobrý den syn má témeř 2 roky a je hyperaktivn mužete mi poradit so mam dlat nic na něj nezabíra“

PhDr. Čtrnáctá: „Doporučila bych vám přečíst si o problematice hyperaktivity u dětí nějakou literaturu, jistě nějakou naleznete v nakladatelství Portál. Také bych doporučila problém konzultovat s dětskou lékařkou, případně i psychologem. Rozhodně však nejprve sama za sebe, nestresovat svými nejistotami dítě. Přeji vám hodně štěstí, Čtrnáctá“

.: „Zdravím, chtěla bych se zeptat , co mi doporučíte , v okamžiku kdy znám holku (kolem 16 let) která je závislá na pervitinu a neposlouchá už ani domlouvání či nějakou snahu od bývalého uživatele této látky. Mám o ni docela obavy a to hlavně z důvodu , že se mi z důvodu drog a problémů na toto navazující , nedavno zabil kamarád. Díky moc“

PhDr. Čtrnáctá: „V situaci kdy samotný uživatel nabízenou pomoc odmítá je samozřejmě problematické mu ji "vnutit" proti jeho vůli. Nicméně považuji za podstatný už samotný fakt, že je s vámi uživatel ochoten o problému mluvit, že mu např. můžete poskytnou zpětnou vazbu o tom, že Vám jeho stav dělá starosti, že sledujete, že se postupně zhoršuje. Jste možná jediným kontaktem a vazbou na "nedrogové prostředí". Je pravda, že v "drogové kariéře" existuje odbdobí, kdy droga přináší uživateli převážně to příjemné a pozitivní co je s ní spojeno, teprve s rozvojem užívání přibývá i negativních zážitků a problémů. Pokud budete mít pocit,že je pro Vás obtížné se se situací vyrovnat, vyhledejte odbornou pomoc Vy a konzultujte své obavy. Přeji Vám i Vaší známé hodně štěstí, Čtrnáctá. Informace najdete např. i na www.sananim.cz, kde je také k dispozici internetová drogová poradna. Případně můžete zavolat na naši poradenskou linku 739 268 527“

Eva Schandlova: „dobry den, mam 2,5 leteho syna.Je velmi sikovny a chytry.Vybojove dle ostatnich deti cca o 1 rok napred.Ma ale strasne zachvaty vzteku, ktere neumi korigovat.Snazim se na nej jit po dobrem, pak po zlem, ale nic nepomaha.Poradte mi prosim jak se v takovych situacich (rozcili ho takhle treba zlomeny klacik)chovat.Dekuji“

PhDr. Čtrnáctá: „uvádíte příliš málo informací abych mohla odpovědět. Může se jednat o příznaky přirozeného období vzdoru, které se nejvíce projevuje okolo cca 3 roku života dítěte, záleží ale samozřejmě i na intenzitě. Hodně z vás cítím nejistotu týkající se toho jak máte v těchto situacích reagovat. Doporučovala bych Vás si o problematice něco přečíst, řešit ji s dětskou lékařkou a případně vyhledat i psychologa. Rozhodně bych ovšem zatím vyhledala pomoc a nestresovala návštěvou lékaře syna. Přeji Vám hodně štěstí, Čtrnáctá“

Petra: „Dobrý den,mám problém s mou dcerou.Vždy, když po ni chci aby si udělala své povinosti začne se vztekat a začne se semnou hádat.Taky mě začne vyčítat všechno možné.Neplatí na ni ani žádné zákazy,když ji dám na zadek tak mě řekne že ji pořád biji.Jěště máme čtyř měsíčního syna na kterého stále žárlí a předhazuje mi že ho mám raději než ji,přitom má skoro vše co si přeje.Opravdu už nevím co s ní.Děkuji předem za radu.“

PhDr. Čtrnáctá: „Málo píšeta např. o tom, kolik je dceři let, ani o situacích kdy ke konfliktům dochází na to abych Vám mohla přesněji odpovědět. Ale vzhledem k tomu, že uvádíte že se Vám narodil syn, mohlo by se jednat u dcery i o reakci na situaci příchodu sourozence, doporučovala bych Vám návštěvu psychologa a probrání Vašich pocitů s ním. Zatím b ych tím nestresovala dceru. Přeji Vám hodně štěstí, ˇČtrnáctá“

matka: „může mít zkušenost se sebepoškozováním/řezáním do kůže/ ve věku 12 let po nezvládnutí psychické zátěže - rozchod s chlapcem, nápor ve škole, náročnější požadavky rodiče - na možné užívání drog jako řešení životní situace?“

PhDr. Čtrnáctá: „Jakékoli problémy, které uvádíte mohou pochopitelně zvyšovat riziko vzniku drogové (nebo jiné) závislosti, zejména v situaci, kdy se takový jedinec s drogami setká a zjistí, že mu drogy na pocity nespokojenosti "fungují". Protože osob, které se s drogami setkají je vždy daleko více, než těch kteří se stávají pravidelnými uživateli, nebo přímo závislými. To co popisujete navíc ukazuje na to, že popisovaný jedinec může mít sníženou míru psychické odolnosti, sklon řešit krizové situace za pomocí nějakých "berliček", např. drog. Rozhodně bych takovému dítěti věnovala rozumnou míru pozornosti. Přeji Vám hodně štěstí, Čtrnáctá“

Vlˇáďa: „Dobrý den chtěl bych se zeptat co budou dělat rodiče když se doví že jsem závislí kuřák.Je mi 13 a nedovedu si představit co by rodiče nejpravděpodobně udělali. Vím že to sama nemůžete vědět ale mohla by jste mi říci co asi tak pravděpodobně udělají?? Děkuji“

PhDr. Čtrnáctá: „Reakci asi dovedeteš lépe odhadnout ty sám, protože na rozdíl ode mne znáš své rodiče a dovedeš předpokládat jak na zátěžové situace, porušení pravidel atd., reagují. Obecně lze řící, že škála možných opatření od tvrdých represívních zákazů a zásahů až po domluvy je velmi široká. Nějaký trest a nesppokojenost asi lze očekávat. Přeji ti abys brzy přišel sám na to, že kouření není až zas tak zajímavé. Zdravím Štěpánka Čtrnáctá“