Sama doma

Záznam chatu z pondělí 8. října 2007

asmidova@seznam.cz: „Dobrý den!Moje otazky se možná budou zdát hrozne ale jsem skoro 4 roky rozvedena žiji s novým partnerem 3 roky a mame malou dceru.A ja z 1 manž syna.Ale stale se dohadujeme a nemůžeme se domluvit.Napřed to bylo skrz moji žárlivost,potom že bych chtěla mit pořad uklizeno atd atd.Už nevím co mam dělat.Partner by chtěl mít doma klid a pohodu nevím co to je u nej si to představuji zapnout televizi /sport/ moc na něj nemluvit-/jelikož některe věci ho nezajimají/a bude asi klid.Na druhé straně se o nas stara donese peníze postara se o malou i o kluka,dojde nakoupit.Ja už važně nevím jak se mam chovat aby byl spokojen.Připadám si jako ta nejhorší co furt něco chce řešit atd atd.Co s tím Diky“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, snad to nejpodstatnější na partnerském soužití je najít "společný rytmus". Snazší to samozřejmě mají partneři jejichž očekávání od toho druhého i od společného života jsou totožná. Pokud tomu tak není, trvá i několik měsíců a let než se situace vyladí. Samozřejmě, že je zde i riziko, že se partneři rozejdou dříve než se jim podaří najít "společnou řeč". Pokud toto hledání trvá příliš dlouho je možné využít pomoci manželských a rodinných poradců, kteří mnohdy pomáhají jen "vyladit komunikaci", aby si partneři dokázali porozumět, co jeden od druhého čekají a co jsou ochotní do vztahu dát i dlouhodobě dávat.“

Karel Sevcik: „Dobry den,souhlasite s nazorem,ze dulezitejsi nez nalezt toho praveho je dulezitejsi mit ty prave,tedy spravne vlastnosti a spravny pristup k nemu(vztahu) pro dobre fungovani partnerskeho vztahu?Dekuji“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, v zásadě ano. Čekání na "toho pravého" bývá v reálném životě velmi nejisté, protože partnerství a potažmo i manželství je o životě, o změnách a o vývoji ne o standardní situaci, kteoru jednou a pro vždy vyřešíte. Důležité je umět se s měnícími se podmínkami vyrovnávat. Koneckonců i "ten pravý" nebude celý život stejný, ale bude se měnit a stárnout.“

BJean@seznam.cz: „Paní doktorko, rád bych konstatoval, že to není jen otázka druhé mízy u muže, ale i přístup partnerky, její rodiny a celého okolí. Měli jsme hezké manželství, ale v podstatě nám ho zkazila dominantní tchýně, které moje 1. žena podléhala a její čtyři neprovdané sestry.“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, máte pravdu, že to není jen o "druhé míze", ale hlavně o tom,jak život běží a co všechno do něho zasahuje a jak se oba partneři s těmi zásahy vyrovnávají.“

Lenka: „dobrý den!chtěla jsem se zeptat.Čekám miminko jsem momentálně sama.Ale můj bývalí partner si dělá na mě stále jakoby nároky.Jako že narážky ty někoho máš.A řekne s usměvem utrhnu mu hlavu nebo kdo to je si to snim vyřídim.A když jsem se ho ptala jestli se chce vrátit tak řekl ne a pak nevim.děkuji za odpověď“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, pokud partner na jasnou otázku, zda se chce vrátit odpovídá ne, pak doporučuji nad jeho prohlášeními dále nepřemýšlet a dát jasný signál, že takové řeči jsou pro Vás nepřijatelné a že je nehodláte tolerovat. Přítel chce mít svůj vlastní život, tak ať ho má, ale neomezuje ten Váš. A pokud Vy se rozhodnete s někým být, je to Vaše věc. Neberte jeho narážky, jako důkaz nějakého perspektivního zájmu o Vás, který by Vás měl omezovat v navázání nového vztahu až přijde ten správný čas.“

milada.nedorostova@tiscali.cz: „Dobrý den, jsme pár - on 46 let, já 32 let. Máme každý dvě dcery s předchozích vztahů a teď čekáme společné dítě. Mám pocit, že mě partner "vychovává", myslí si, že když je starší, tak ví všechno líp. Často mě poučuje, vím že v dobrém, ale myslím si, že někdy pravdu nemá a nenechá si to vymluvit. Říká, že js starší a má víc zkušeností... Druhá otázka: Je pravděpodobné, že pokud muž opustí ženu kvůli jiné, tak to může udělat po čase i té druhé ženě kvůli jinému vztahu?“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, "Nešvar" vztahu výrazně mladší ženy a staršího a zkušenějšího muže bývá skutečně mnohdy v tom, že by věk a zkušenost v zásadě měly určit,kdo bude ve vztahu rozhodovat a podle koho "všechno poběží". Proti větě, kdo je starší se bohužel nedá postavit jiná .... Než jen poznámka, že rozhodně neplatí "čím starší - tím moudřejší" Obávám se, že tady věta o věku je velmi podobná té o tom, kdo tady nosí kalhoty ... A s těmito větami se velmi těžce v partnerství žije,pokud člověk nechce být bez spolurozhodování. A k Vaší druhé otázce: Vězte, že muž i žena se mohou opustit kdykoli nebo také nikdy. Železné pravidlo, že když opustil jednu,opustí i druhou rozhodně neplatí. Důležité jsou i okolnosti, za kterých vztah skončil, tzn. jací byli partneři, jak komunikovali,co od vztahu očekávali a jaká pak byla realita apod.“

Hana Zuntová: „Můj manžel ma 47 let, před rokem jsem zjistila že navštívil veřejný dům, ale tuto krizi jsme nějak přkonali a nyní jsem znovu zjistila, že prohledává stránky sex seznamky na internetu mám strach, že znovu něco zkouší. Nebo v tom mám hledat jeho nějakou úchylku?“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, V manželově konání bych doporučila nehledat úchylku, ale vzít to jako zprávu, že byste mohla otevřít debatu na téma Vašeho sexuálního života. Možná by mohlo pomoci něco vyřešit.... I po několika letech v manželství je třeba se debětě o sexu nevyhýbat.“

krizova jarmila@seznma.cz: „Dobrý den, já nemám otázku,jen chci říct, že ve vztahu dvou lidí - nezáleží na věkovém rozdílu- ale nejdůležitější je tolerance obou partnerů. U nás je také věkový rozdíl 2O let, jsme spolu již 41 let a žijeme vcelku spokojeně. Vychovali jsme 3 děti,dnes již dospělé, které nám dělají jen radost.Dnes jsme oba v důchodu a kdyby nebylo zdravotních problémů, byla by spokojenost ještě větší. Opravdu na věkovém rozdílu tolik nezáleží- ale na tom, jací lidé se berou a co od vztahu očekávají !“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, máte pravdu, ale přece jen věk může očekávání od vztahu výrazně ovlivnit. Proto je dobré, když si toho je člověk vědom, ve chvíli kdy vstupuje do vztahu s někým, kdo má výrazně jiné životní zkušenosti i každodenní zvyky a potřeby.“

Jana: „Dobrý den, moje rodiče právě řeší manželskou krizi, maminka (50) tatínka (55) podezírá (asi oprávněně) z nevěry, tatínek zapírá jak to jen jde a vymýšlí si atále nové varianty. Maminka to řeší za účasti nás odrostlých dětí (30-35let) Máme se k tomu nějak vyjadřovat nebo to nechat čistě na nich. Chceme být mamince oporou, ale nechceme se stavět proti taťkovi. Pokud by taťínek chtěl odejít od maminky máme se tomu pokoušet zabránit?“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, pro maminku je Vaše podpora důležitá, ale pokud se otec rozhodne odejít, bude to jeho rozhodnutí a obávám se, že nebude příliš ve Vašich silách toto změnit. Nenechávejte se do debaty na toto téma mezi otcem a matkou zatahovat.“