Sama doma

Záznam chatu z pondělí 24. září 2007

Tichá, Kadaň,777878601: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, proč se "nové" vyučování udělalo pouze v 1 a 6 třídě. Jiní žáci na to nemají nárok? Co ty, co jsou teď v 7??Děkuji, přeji všem pěkný den. Tichá Kadaň“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „V 1. a 6. třídě se začíná kvůli návaznosti učiva, které může být přece jen dost odlišně uspořádáno. Nicméně podle metodického pokynu MŠMT mají školy možnost i v ostatních ročnících přiblížit výuku novému pojetí a využívat stejných metid a forem práce, které se uplatní v 1. a 6. třídě. Dokonce i obsah výuky mohou libovolně přeskupit tak, aby se svému školnímu programu přiblížily co nejvíce. Ale samozřejmě musí být vždy zachována určitá návaznost, aby žádný žák nebyl změnami poškozen.“

gajdaczkova iva: „syn je v 6tř a zatim změny nevidim ma jen o 1h navic tv v čem změny spočivaji“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „Myslím, že je přece jen ještě brzy na hodnocení změn. Ale pokud nejste jako rodič s výukou spokojena, je vhodné se obrátit na školku s dotazy. Obecně řečeno - změny spočívají především v tom, že by se mělo klást důraz především na tzv. klíčové dovednosti. Ještě jinak - důelžité je především to, jak žáci umí znalosti použít pro řešení problémů, pro pochopení souvislostí, pro spolupráci mezi sebou apod. Doporučuji také nahlédnout do školního vzdělávacího programu, který si každá škola musela vypracovat a kde je celkový plán výuky (tento dokument je veřejný a měl by být i na internetové stránce školy).“

Michaela L.: „proč jste pro reformu vybrali práve 1. a 6 třídu ?“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „1. a 6. třídou začínají určité ucelené cykly - 1. a 2. stupeň ZŠ. Je to kvůli návaznosti učiva, aby reforma nezačala v půlce cyklu.“

Michaela L.: „jak jse zjednodušší nebo naopak zríží příprava rodičů a dětí, většinou se rodiče s dětmi, zvlášť v první třídě učí, znamená tento systém nějakou úlevu pro rodiče |?“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „Úleva pro rodiče bude v tom, že získají pocit, že jejich dítě získá vzdělání, které mu bude k něčemu, že ho vybaví do života“

Eliška Jabůrková: „dobrý den,nebudou Ty změny přetěžovat děti??“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „K přetěžování by právě mělo dojít v menší míře, protože reforma spočívá v základní tezi, že množství encyklopedických vědomostí neznamená kvalitní vzdělání, důležité je umět je použít“

kaucká brno: „Dobrý den, jsem učitelka na 1.st. (t.c. na MD) a co jsem tak měla možnost číst různá švp, tak mě velmi zklamalo, že jsou to jen obecné řeči.....trochu se bojím, že vše zůstane při starém, protože"vlk se nažere a koza zůstane celá" .kontrolují se ministerstvem nově vytvořené osnovy? děkuji. kaucká brno“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „Máte pravdu, pravděpodobně většina škol spíše převzala staré osnovy (podle našich odhadů asi čtvrtina až třetina škol přistoupila k tvorbě ŠVP opravdu poctivě). proto jsem hovořil o tom, že půjde spíše o postupnou změnu, která si vyžádá ještě nějaký čas - závisí to na dalším vzdělávání učitelů a ředitelů. Už v tomto roce začne ale ŠVP kontrolovat česká školní inspekce“

Simona z Prahy: „dobrý den,školy mají nyní opravdu velkou volnost v tvorbě škol.programu, nemůže to být na závadu při přestupu žáka ze školy na školu?A jak je to s učebnicemi, když si škola vytvoří jiný předmět. Děkuji za odpověď“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „Důležité je ustanovení v zákoně - škola, kam žák přestoupí, odpovídá za to, že postupně vyrovná případné rozdíly. V hlavních předmětech asi k tak zásadním rozdílům nedojde, ale celkově je třeba přistupovat ke každému žákovi individuálně a pomoci mu s překonáním přestupu. Pokud jde o učebnice - škola jich může používat několik zároveň, různě je střídat a postupně se zřejmě budou objevovat učebnice nové. Obecně je ale třeba, aby učebnice přestala být tím stěžejním prvkem ve výuce a vše se točilo kolem ní“

Lenka Burýová: „chodím do tercie.Jak se bude týkat reforma mě?Někde jsem slyšela, že v kvartě budu dělat znovu přijímací zkoušky, protože je mají dělat i studenti základní školy.Když je neudělám půjde za mě tedy někdo ze základky?“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „V tom mám pro vás příznivou zprávu - v parlamentu je již připravena změna zákona, která tyhle postupové zkoušky ruší, takže se nemusíte se obávat“

p. Válková: „Dobrý den. Moje příbuzná učí na ZŠ, kde je obrovská migrace žáků do i ze školy. Není nesmyslné, že si každá škola může zařazovat do výuky "své" předměty? Když žák během roku 2x i víckrát změní školu (v regionu, kde žiji - Teplicko - je to u určité "sorty" lidí časté), nebude mít v látce strašný zmatek a nebude to problematické i pro vyučující?“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „Právě z toho důvodu, který uvádíte - migrace žáků obecně stoupá a přibývá i např. cizinců - se učitelé musí především naučit pracovat s žákem individuálně. Zákon říká, že škola, kam dítě přestoupí, odpovídá za vyrovnání případných rozdílů. A tím, že důraz nebude na jednotlivých vědomostech, ale na klíčových dovednostech, se poněkud zmírní i dopad těchto přesunů“

Němcová: „Dobrý den,mám syna ve druhé třídě,znamená to,že se ho změna ve školství netýká? Bude se učit 1 nebo 2 jazyky? Děkuji Němcová“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „Naplno se ho změna bude týkat od 6. třídy a čeká ho (nejspíše od 7.roč.) i nabídka druhého cizího jazyka“

Iveta pLAČKOVÁ: „Dobrý den, nemám pro Vás žádný dotaz, jen dovolte, abych Vás co nejsrdečněji pozdravila.“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „Děkuji, děkuji - i já vás velmi zdarvím!!!“

Karel Novák z Litomyšle: „dobrý den, jak se Vám líbylo ve škole?“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „No jak kdy, někdy ano, někdy ne, ale spíše ano. Některé předměty byly ale dost nudné - a právě proto plánujeme změny“

hovorka jiří: „pokud bude stále většina hodin dějepis, který se bude jmenovat čeština,dějepis,estetická výchova,občanská nauka atd... tak se moc nezmění, že ne? pořád to bude o tom, že: narodil se, umřel, tehdy měl dva levobočky, tehdy dostal syfilis, napsal (namaloval, zkomponoval, prohlásil) tohle tohle tohle a obsahy toho jsou bla bla bla. to jsou znalosti naprosto k ničemu... je to biflování tel.seznamu, který normální lidé zase za pár let zapomenou.“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „No přesně - a právě proto změny nejsou o tom, že se něco přejmenuje, ale že se začne přemýšlet o tom, jestli opravdu všechny tyhle údaje jsou k něčemu dobré a že se začne vyučovat to podstatné a hlavně souvislosti: pokud jde o dějepis, je důležité aby žák-student pochopil hlavní principy, podle kterých historie "funguje"“

Ondřej Šejtka: „Vážený pane náměstku, zajímalo by mne, jestli nebude problém s množstvím vědomostí u žáků, kteří budou z jiných škol. Jestli jsem to dobře pochopil, tak každá škola bude muset splnit jakási průřezová témata, ale na co dá větší důraz je v podstatě na ní. Nebudou pak moc velké rozdíly mezi studenty při vstupu na střední školu? Každá základní škola se bude více věnovat jiné části učiva matematiky a na střední škole musí být mezi studenty rozdíly. Díky za odpověď“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „To je důležitý problém, na který nepřišla řeč: na konci 5. a 9 ročníku jsou totiž výstupy předepsány - jsou tam přesně stanoveny v každém oboru a jsou vlastně tím nepominutelným minimem, které musí každá škola dodržet“

ja_ja: „jsem ucitelka na 1. stupni ajsem velmi skepticka k tomu co jste na nas nachystali...stalo nas to spousty hodin po vyucovani..misto toho abychom si pripravovali veci pro deti...sedeli jsme nad kompetencemi...zpracovali 400 stran textu.....ale timto nedonutite nektere ucitele aby ucili jinak..bohuzel...i nekteri reditele delali SVP jen do supliku...co s tim?“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „Máte pravdu, tím napsáním ŠVP není ještě nic zaručeno. Ale v našich průzkumech asi tři čtvrtiny škol uvedly, že napsání ŠVP - tedy ten proces - pro ně znamenal nějaký přínos. A ty školy, které to vzaly opravdu poctivě, si např. poprvé vyzkoušely spoustu zajímavého ohledně technik týmové spolurpcáe, dalo to ten sbor dohormady apod. Ale pravda je, že všechno je pak o konkrétním učiteli, jestli bude schopen způsob výuky změnit - musíme tomu ještě věnovat dlouhé úsilí: vzdělávat učitele a hlavně ředitele, nabízet metodiky, zlepšovat postupně podmínky“

tomas: „zajimalo by mě jestly změny budou pokračovat do vyších ročníku a na střední školy když jesm tuto otazku položil na střední škole kde chodím byly odpověď byla negativní“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „Pokračovat budou - v osučasné době začínají střední školy s přípravou svých školních vzdělávacích programů. Ale ty se začnou realizovat tak, aby dnešní šes´táci pak navázali“

Hanka Žáková, hanka.zak@seznam.cz: „Dobrý den pane doktore, před dvěma roky jsem dostudovala na pedagogické fakultě UK obor biologie - rodinná výchova pro ZŠ a SŠ. Nyní jsem byla postavena před velmi smutnou věc. Paní ředitelka mi sdělila, že nejsem aprobovaná pro výchovu ke zdraví, rodinka se na škole dála vyučovat nebude a témata rodinné výchovy zařadila do Výchovy k občanství.Jak to že občankářka je aprobovaná učit témata Rv.Tak že jsem teď bez aprobace. Co s tím? Na fakultě nám bylo řečeno, že jsme aprobováni i pro výchovu ke zdraví. To ovšem paní ředitelce vůbec nestačí. jak je možné, že jsem vystudovala obor,podotýkám před dvěma lety, kdy už se o reformě dávno vědělo a nikdo tohle neřešil?Co by jste mi poradil. Děkuji za odpověď“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „Paní ředitelka nemá pravdu - pojem aprobovanost s novým systémem v podstatě ztrácí smysl. Důležitá je kvalifikovanost a vy kvalifikovaná jste pro všechny předměty na 2. stupni. Je samozřejmé, že učitelé budou učit zhruba tytéž nebo podobné předměty. které vystudovali, ale tím, že každá škola může předměty koncipovat jak chce, bude tzv. aprobovanost mít stále menší význam. Kdo jiný než absolventi rodinné výchovy i občanské výchovy by měli mít kvalifikaci pro výuku výchovy ke zdraví?“

eva.j: „Musí být Školní vzdělávací program napsán tak, aby byl srozumitelný rodičům? Jsem učitelka a pojmům, které se v souvislosti s ŠVP používají, sama mnohdy nerozumím. Děkuji.“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „To je problém, asi by neměl obsahovat zbytečně mnoho odborných pojmů, ale na druhou stranu těžko dosáhnout, aby byl vždy srozumitelný pro všechny laiky - důležitá asi bude diskuze nad ním. Ale hlavní věci asi pochopí každý - strukturu učebního plánu, jaké předměty, co se kde a kdy bude vyučovat. Doporučuji každé škole uspořádat pro rodiče příslušných ročníků jakýsi seznamovací seminář o ŠVP a podat jim tam informace“

ja_ja: „mozna by bylo dobre pozvat do studia i nejakeho kantora...ohledne SVP jsem videla mluvit v tv akorat ucitele z pilotnich skol....“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „To je samozřejmě věc ČT, ale ujišťuji vás,že jsem sám ještě před několika měsíci učil“

Břízová Zuzana: „Nemáte pocit, že děti přespříliš zatěžujeme? Vezmu-li kolik času ve škole stráví a kolik ještě věnují přípravě do školy, přijde mi, že je to příliš. Je potřeba, aby měly čas si pohrát, vyběhat se. Jinak budeme za dva roky přidávat hodin tělesné výchovy, aby jsme snížili počet obezních dětí. Navíc by mě zajímalo, kde vezmete pedagogy, kteří budou učit cizí jazyky. Dcera už třetím rokem v angličtině vybarvuje obrázky.“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „Změny by neměly přinést nějaké přetěžování - výuka by měla pro děti být smysluplnější, měla by je více bavit a to je to hlavní, aby se přetížené necítily. Jinak při zyvšování počtu hodin jsme vycházeli i z toho, že v ostatních zemích je pobyt dětí ve škole většinou delší než u nás. Záleží spíše na typu činnosti než na čase. Jazykáři jsou velkým problémem, postupně se snad bude situace zlepšovat. Některé fakulty již správně zareagovaly širší nabídkou studijních oborů, dálkovým studiem apod.“

Lehnertová: „Dobrý den, mám dotaz jak by se odborníkovi líbil páteční rozvrh 9 tř. ZŠ. ČJ, Dějepis, Fyzika, AJ, CHem, Zeměpis. podotýkám, že se mi rozvrh nelíbí zvláště proto, že děti se na každou hodinu musí něco nabiflovat minulý týden psaly písemku hned ze třech těchto přemětů a jsou v pátek již řádně utahané a nesoustředěné, kam se obrátit na posouzení. Děkuji.“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „Takový rozvrh by se mi moc nelíbil, a to ani jako řediteli školy, kterým jsem donedávna byl - tato skladba předmětů by měla obsahovat nějaký předmět s výchovným zaměřením, oddychovějším a zejména v pátek. Tvůrce rozvrhu si s ním asi nedal moc práce.“

Jirásková: „Zdůrazňujete individuální přístup. Kolik bude v nové škole ve třídě dětí?“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „Stejně jako ve staré - průměrný počet žáků ve třídě je celostátně něco málo přes 20 a jsme už i v rámci Evropy na tom z tohoto hlediska velmi dobře (samozřejmě mohou být místní problémy a třídy mohou vznikat i početnější, kde je pak práce podstatně složitější)“

Hana Arganová: „vzdelavat učitele?.....a kdy?....tim padem ja konkretne budu muset ozelit chystani tech praktickych dovednosti ktere delam po odpolednech a bud nekde na skoleni...neni to spis minus pro deti????...“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „To je samozřejmě vždycky dilema, ale vezměte v úvahu, že bez toho to nepůjde, učitel musí získávat nové a nové znalosti a dovednosti, jinak před tabulí již neobstojí (ale uznávám, že podmínky jsou pro to nelehké)“

Hana Arganová: „tyto výstupy jsou i ve 3. a 7. třídě...nejen v 5. a 9.....měl byste být přesnější“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „To nejsou ale závazné výstupy - po 3. ročníku jsou pouze doporučené. V 7. třídě nejsou stanoveny výstupy žádné (celostátně)“

Hana Arganová: „Mohu se zeptat, proč už neučíte?....“

RNDr. Jindřich Kitzberger: „Nejdříve jsem učil, pak jsem dělal ředitele školy, ale po 16 letech jsem už měl dojem, že bych měl vybočit ze stereotypu a zkusit se nějak posunout, že už té škole nedávám to, co bych si představoval - no a když přišla nabídka, využil jsem jí a získávám zase jiné zkušenosti. Jinak mne k tomu nic nenutilo,učil jsem velmi rád a dnes mi to tak trochu i chybí“