Sama doma

Záznam chatu z pondělí 10. září 2007

equ@seznam.cz: „Poraďte mi prosím, jak reagovat na stálé dotazy žárlivého partnera, zda mi volal můj bývalý přítel. S tím jsem se před dvěma měsíci rozešla a od té doby s ním nejsem v žádném kontaktu. Děkuji a přeji Vám krásné září. Jana“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, doporučuji na žárlové otázky, už dále neodpovídat a spíše nabídnout možnost společné návštěvy v manželské poradně, abyste se jednou pro vždy s otázkami tohoto typu vypořádali oba dva a mohli "jít zase dál".“

Jana V.: „dobrý den můj syn je ve 3 třídě a začala mu angličtina ze které má strach říká že nic neumí a nenechá si vysvětlit, že nevadí že nic neumí, že právě proto se ji začíná učit, brečí a má z ní strach. Díky za radu co mu mám říct“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, některé děti bývají úzkostnější než jiné a pokud je úzkost ještě kombinovaná i s cílevědomostí a zodpovědnostní, pak tyto děti prožívají zvýšené obavy z činností,které neznají nebo jim byly a jsou prezentovány jako těžké, složité a zároveň i důležité. Zcela jistě bude syn potřebovat více času než si angličtinu "bezpečně osahá". Navrhuji využít i nejrůznějších zábavných učebních forem a pomůcek,které mu angličtinu více "zlidští".“

Neprašová: „Dobrý den, máme 8letou dceru a 1,5postiženou dceru závažným gen.syndromem s mentálním,sluchovým atd postižením.,strava do Pegu...Starší dcerka sice něco tuší,že není vše v pořádku,ale nevíme, kdy a jak ji máme o postižení říci a zda o všech dg.najednou(asi 10dg)plánuje pro mladší školku.jak ji bude vodit ,že si jsou podobné(mmladší má stigmata sy CdL)atd.děkuji J.N.“

PhDr. Marta Boučková: „Doporučuji před starší dcerou zdravotní potíže té mladší úzkostlivě netajit, ale fomrou, které rozumí vysvětlit, že sestra je nemocná, což znamená, že toto a toto dělá jinak nebo dělat nemůže apod. Dítě podku bude tyto informace dostávat jasnou a jemu srozumitelnou formou je dokáže obsáhnout a vsunout do svého života. Pokud si nebudete vědět rady, neváhejte a přizvěte na pomoc např. dětské psychology z pedagogicko-psychologické poradny.“

hort@atlas.cz: „Dobrý den, moje sestra má syna do 2.třídy. pí. učitelka sdělila matce, že se syn v družině zavřel na toaletě a křičel, že je k ničemu a blbý a že se zabije. Něco podobného neříká poprvé. Každou nepovedenou věc či činnost obrečí nebo okřičí, že je špatný a neschopný. Co s tím dělat, či kam se obrátit a jak moc to brát vážně?“

PhDr. Marta Boučková: „Nestalo-li se to poprvé, doporučuji zkontaktovat buď výchovného poradce na příslušné škole nebo psychologa. Pokud škola nikoho takového ve svém týmu nemá, většinou ale je schopna poskytnout kontakt na pedagogicko-psychologickou poradnu, kde by Vaší setře a jejímu synovi mohli pomoci naučit se zvládat pochybnosti, které má, popř. i odhalit příčiny tohoto chování.“

Jindra: „Dobrý den,mám doma druháčka,druhé dítě, je lepší když si dítě dělá úkoly hned po příchodu domů ze školy a nebo to nechat až na večer? Děkuji mockrát“

PhDr. Marta Boučková: „Rozhodně nedoporučuji nechávat psaní domácích úkolů až na večer (děti bývají zákonitě unavenější), lepší je pokud úkoly dělají v průběhu odpoledne.Optimální je pokud dítěpřijde ze školy, chvíli si odpočine a pak vypracuje úkoly. Zbytek odpoledne už mů pak zůstává volné.“

Silvie L.: „zdravím, mám 6ti letou dceru, která letos nastoupila do 1.třídy. Na každý den má zájmový kroužek (angl., plavání, mažoretky, bruslení, šikovné ručičky) ona sma to chce, měla ti i v loni. Ale mám strach jestli letos to už ke škole není moc.“

PhDr. Marta Boučková: „Pokud dcera nechce žádný z kroužků zatím oželet, nenutila bych jí. Příští měsíce ukážou, zda jsou tyto aktivity skloubitelné se školou. Pokud by dcera měla ve škole potíže nebo se cítila unavená, pak by bylo potřeba uvažovat o snížení počtu kroužků.Podstatné také je, zda kroužky jsou koncipovány hodně jako výkonové nebo zda jde jen o "jakoby řízené hraní si".“

Martina Z.: „Dobrý den,jak zapojit tatínka?Máme 2 malé děti (4 roky a 6 měsíců),když manžel přijde z práce, tak se snažím,aby se věnoval dětema a já si udělala nějaké domácí práce.Nakonec to ale skončí tím,že děti si hrají a manžel je při své činnosti (např. u počítače) pasivně hlídá.Oponuje tím, že má nárok se také věnovat svým koníčkům.Přijde mi dost sobecké,také nemám čas kvůli dětem a práci v domácnosti čas na sebe.Jak na něj?Nechci ho do ničeho nutit,to by asi nemělo cenu.Děkuji za radu a přeji hezký den“

PhDr. Marta Boučková: „Bohužel nemám žádnou kouzelnou formulku, kterou bych Vám mohla poskytnout. Neztrácejte naději, protože je mnoho otců, kteří začínají své otcovské role a povinnosti začínají plnit až když se s dítětem dá více komunikovat a provádět i pro něho (pro otce) zábavnější činnosti. Samozřejmě že důležité je i to, co může otec sám ze svých zábav dětem nabídnout. Pokud jeho zájem je upoután jen k počítači, těžko bude "pro děti dělat dobrovolně něco jiného". Doporučuji v současné době se pokusit spíše se orientovat na společné rodinné aktivity, kterých se zúčastníte všichni. Nicméně to neznamená,že byste po manželovi přece jen neměla chtít, aby vzal děti např. na vycházku. Za to stojí i trocha nucení.“

Eva: „Dobrý den,vím že se to sem dnes moc nehodí, ale mám problám a potřebuji radu.Jsem 7 let vdaná máme dvě děti a já manžela už nemiluji.Nevím jak mu to říct a zda vůbec to mám říct.Mohla by jste mi maličko poradit? Moc děkuji, Hezký den.“

PhDr. Marta Boučková: „Obsah slov "nemiluji" může být velmi různý. A vzhledem k tomu, že máte s manželem dvě dcery a pokud rodina jinak po praktické stránce funguje a problém máte v emocionální oblasti, doporučuji navštívit manželskou poradnu, kde budete mít více času si svou současnou životní situaci ujasnit.“

marule@tiscali.cz: „Zdravím vás, jak mám přemluvit přítele k tomu, abychom měli dítě. On má svoje dvě (20,15) a já jedno(15).Říká, že už je z nich unavený.“

PhDr. Marta Boučková: „obávám se, že přemlouvání nepomůže. Pokud přítel není rodičovství nakloněn a sám říká,že se cítí být unaven, pak si myslím, že to nejsou nejlepší konstelace na úvahy o dítěti, protože si myslím, že je i zde vyšší míra pravděpodobnosti, že by rodičovství nemusel plně přijmout a velká část povinností by pak zůstala na Vás, protože on přeci říkal, "že se na dítě necítí".“