Sama doma

Záznam chatu z pondělí 10. října 2005

Jana-Praha: „Dobry den, ziju se svym osudovym muzem, mame nyni 2mesicni miminko a jsme spolu velmi stastni. Jen me trapi frekvence jeho navstev u 2 synu z 1. manzelstvi a protezovani jeho starsiho 9leteho syna. Ja sama mam z 1. vztahu take 9.leteho syna a nemam na nej tolik casu jako on na sve deti. Jak s nim o tomto komunikovat. Dosavadni pokusy dopadly spatne - okamzite se ohrazuje. Dle jeho mineni se se svymi detmi vida jeste mene nez by si pral. Starsi syn u nas velmi casto prespava i v tydnu, oba pak mame kazdych 14dni na vikend a on nekolikrat v tydnu za nimi jeste jezdi. Trapi me to tim vic, ze spolu mame miminko. Jak dal ? Dekuji.“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den, gratuluji k miminku a doporučuji trpělivost. Váš muž i vy máte již svou životní zkušenost i závazky. A stejně jako Vaše děti nejsou stejné, nebudete mít ani Vy dva s manželem na jejich výchovu stejné názory. Doporučuji netrátit se a vzít do života všechny děti, které Vy i Váš muž máte. Cesta není v tom, že Vaše "společné" miminko bude nad těmi ostatními.“

D.: „Jak se zachovat v případě,že jsem vdaná...ne příliš štastně a potkám onoho "osudového muže"?“

PhDr. Marta Boučková: „Doporučuji zachovat si chladnou hlavu a nechat věcem chvíli času i odstupu. Budete-li uvažovat o odchodu z manželství, zvažte návštěvu v manželské či rodinné poradně, aby Vaše rozhodnutí nebylo unáhlené.“

Zuzana: „Jak dostat osudoveho muze z meho zivota?? vim, ze nemuzeme byt spolu, nemuzu se tudiz odpoutat a zamilovat se do jineho..poradte mi prosim..“

PhDr. Marta Boučková: „Bojujete-li se svým "osudovým" mužem déle než 4 měsíce, doporučuji konzultovat s psychologem a začít cíleněji pracovat na návratu do nového života s novými perspektivami. Osvobodit se od "osudového" muže bývá těžší než vyrovnat se s běžným partnerským rozchodem.“

divacka - Praha 4: „Dobry den, chtela bych se pi. Dr. zeptat, zda existuje jeste rada pro temer 60ti letou vdanou zenu, kterou jiz 30 let nesmirne trapi manzelova zavislost na jeho matce. Kazdy vikend za ni jezdi, a to delal i v dobe, kdy jeste zil jeho otec. Vetsinu vikendu tam stravil, pracoval si na autech ci v dilne a velmi se podivoval, kdyz v nedeli vecer po svem navratu jsem nebyla prijemna, ba primo nadsena. Kdykoliv na toto tema prijde rec, okamzite vznikne velmi ostra hadka a vycitani. Mam ho rada, ale casto mam chut tzv."se vsim prastit" a nebyt...“

PhDr. Marta Boučková: „Věnujte se více sama sobě a svým zájmům než trápením se nad manželovou závislostí na vlastní matce. Myslím, že se Vám nepodaří to změnit a je zbytečné se tím dále trápit a nechat si tím odčerpávat energii.“

haflo@seznam.cz: „Dobrý den,paní doktorko.Potkala jsem muže,který mě tak nějak pořád provází životem.I když jsem byla vdaná a on ženatý.Zakázala jsem mu se potkávat a já jsem si říkala,že zapomeneme.Ale nejde to.Já už jsem rozvedená a znovu jsme si napsali.Má takový vztah smysl?Máme se hrozně rádi.Děkuju.“

PhDr. Marta Boučková: „Více se o svém vztahu dozvíte jen pokud ho začnete žít. Pokud se ve Vašich životech uvolnilo "partnerské místo", zkuste to. Možná, že Váš čas, přišel nyní.“

Iveta J.: „Dobrý den. Jaký máte názor na vztah mladší muž a starší žena? Mám pocit, že společnot to stále netoleruje. Iveta“

PhDr. Marta Boučková: „Pokud jsou oba partneři ve vztahu spokojení, nevidím ve věku problém.“

Barbora Doležalová: „Dobrý den, paní doktorko, mohla by jste mi prosím poslat na Vás kontakt a napsat, kde přesně ordinujete? Děkuji. S pozdravem“

PhDr. Marta Boučková: „Marta.bouckova@seznam.cz“

Sara: „Jak se zbavit predstavy,ze osudoveho muze jsem jiz potkala a tu sanci jsem promarnila...od ted doby jsem mela i jine vztahy,ale vzdy kdyz nevysly, zaca¨la jsem se zabyvat onym osudovym muzen“

PhDr. Marta Boučková: „Nikdo nikdy neřekl, že osudový muž je pouze jeden, takže šanci máte stále, i když s jiným "osudovým" mužem.“

smudlina@c-box.cz: „Dobry den pani doktorko, Jak se vyporadat s osudovym muzem, manzelem, ktery si nasel v praci pritelkyni, kolegyni, sama jsem na rodicovske dovolene se skoro 3letym synkem. Manzelovi velmi vyhovuje dvoji zivot, vi, ze ja vim o ni, doma je tak 2x do tydne, maleho si bere na vikend k ni. Nechce situaci resit, vim jen, ze uz nechce byt s mnou. Synka miluje. Nevim, jak se z toho vztahu vymanit, hlava uz nechce ten vztah dal a srdce ano. Date mi alespon typ na dobreho psychologa, u ktereho se nemusi plati hotove? Nechci ublizit synkovi a chci vse vyresit ke vseobecne spokojenosti. Jsem z Prahy. Dekuji Martina Kratka“

PhDr. Marta Boučková: „Zkontaktujte některou z manželských a rodinných poraden. Konzultace jsou bezplatné a poskytují je kvalifikovaní odborníci.“

Jitka*: „Dobrý den! Před 3 měsíci se se mnou rozešel přítel po 5-ti letech našeho vztahu. Nyní na něho někdy myslím a asi si nechci konec vztahu připustit. Možná bych chtěla být zase s ním, ale na druhou stranu ne, neboť mi tím rozchodem velmi ublížil. Došlo k nedorozumění, které jsme si vyříkali, ale nechal se přemluvit svoji matkou. Je mi tedy jasné, že kvůli své rodině se ke mně nevrátí. Rodina je pro něho důležitější, než partner. Vše už jsme měli naplánováno a teď mám před sebou podivnou prázdnotu. Chtěla bych mít "svůj vysněný život". Nějak nevím, jak navázat nějaký jiný nový vztah. Mám před sebou poslední ročník VŠ, mnoho práce. Převážně jsem doma, i když občas s přáteli zajdu na kávu apod. Už jsem věděla, jak můj život půjde dál, ale teď se bojím, že "nestíhám". Hodně mi chybí nějaká opora, někdo kdo by mi pomáhal, o koho bych se starala, prožívala s ním lásku a vše krásné. Jak tedy přemoci myšlenky na bývalého partnera a začít něco nového? Děkuji!“

PhDr. Marta Boučková: „Vaše pocity odpovídají situaci, ve které se nacházíte. V přijetí a ve zvaládnutí rozchodu s partnerem hraje velkou roli čas a vůle. Ještě chvíli se Vám bude život zdát smutný, ale je třeba ho začít postupně naplňovat novými i staronovými aktivitami. Hlavně se neuzavírejte před světem doma, tam budete čelit svému smutku sama. Budete-li se cítit špatně i po dalších 2 měsících, uvažujte o návštěvě psychologa.“

Jarča: „Dobrý den, měla jsem dlouhodobý vztah, který trval celkem 7. Po rozchodu (a počáteční beznaději) jsem "vyslala vzhůru" požadavky na svého budoucího partnera a ten, kterého jsem potkala a nakonec si i vzala, je splňuje. Bohužel, jak přicházejí povinnosti všedního života, objevuje se čím dál tím víc negativ. Vím, že tento pocit je oboustranný. Asi je to normální, že!? Můžete poradit "něco"...“

PhDr. Marta Boučková: „Všední život svými stereotypy i starostmi vždy nahlodává partnerský vztah. Jediná zbraň je neztrácet naději a nevzdávat se a bojovat. Důležité je nepřehlížet to, co funguje a na tom stavět.“