30. listopadu 2009

Možná jste to přehlédli, ale starosta Prahy 5 Milan Jančík je génius. To je jediná možnost, pokud mu máme uvěřit, že své tituly z práv získal poctivou cestou. Na magisterský mu stačily pouhé čtyři roky (obvyklé je pět), titul JUDr. stihl za další půlrok. To je určitě mimořádný výkon i na člověka, který se věnuje jenom studiu. Milan Jančík navíc vykonává nejen funkci starosty velkého pražského obvodu, ale sedí v zastupitelstvu hlavního města, řídí řadu obecních a soukromých firem. Naneštěstí se vždycky objeví nějaký ten škarohlíd, který Jančíkovi chce upřít jeho slávu. Jako teď Karel Vrána, který zjistil, že pražský starosta získal doktorát přímo u slavného tria Kindl, Tomažič, Telecký. Tedy u lidí, kteří mají na svědomí aféru na plzeňských právech.

Znáte to? Jsou rozsudky, ze kterých jde na člověka pocit marnosti. Třeba je na vině můj laický pohled, říkáte si a doufáte, že soudce svůj rozsudek logicky vysvětlí. Jenže když pak argumenty soudce slyšíte, je vám ještě hůř. Děsivou propast mezi výkladem práva a zdravým rozumem ukazuje i následující příběh. Jeden bohorovný rozsudek zapříčinil strádání jedenáctileté dívky a její matky. Příběh zachytila reportérka Markéta Dobiášová.

Byl to pro ně vrcholný moment. Před čtrnácti dny si skupina mladých amatérských muzikantů zahrála s předními profesionály na naší první hudební scéně - v pražském Rudolfinu. Možná by na tom nebylo nic tak mimořádného, kdyby nešlo o studenty Jedličkova ústavu pro zdravotně postižené. Hrát na hudební nástroje je o to těžší, že většina muzikantů sedí na vozíku. Říkají si Tap Tap a do Rudolfina přitáhli více než tisícovku lidí. Reportáž připravila reportérka Zora Cejnková.