18. května 2009

Terezínské ghetto bylo plné nadějných umělců, to je známá pravda. Je mezi nimi jedno jméno, které dosud znali spíše jen odborníci. Malíř Petr Kien má teď v terezínském památníku velkou výstavu, která to má změnit. Do svých pětadvaceti let, kdy zahynul v Osvětimi, stihl vytvořit pozoruhodné dílo, k vidění je teď jeho část. Zbytek je v zavřeném kufru a stále čeká na odhalení. Jeho cestu životem se snažil zmapovat reportér Karel Vrána.

Před rokem a půl jsme vysílali příběh matky malého Štěpána, která chtěla zjistit, co snědl její syn v páchnoucí kaši. K případu se vracíme, protože narostl do gigantických rozměrů, i když původně začínal u malých podivných hrudek v kaši pro kojence. Mladá maminka se tehdy obávala o zdraví svého dítěte, které takovou kaši snědlo. Malý Štěpán je už sice jako řípa, ale pátrání jeho matky po tom, co v kaši skutečně bylo, ukazuje na dlouhodobější problém: na samou podstatu toho, jak to u nás chodí, když jednou stranou sporu je bohatá a mocná firma. K případu se vrátila reportérka Markéta Dobiášová.

Díky reportáži Davida Vondráčka se z neznámého starého muže stala celebrita. Janu Jelínkovi se od té doby říká český Schindler – i když během druhé světové války asi zachránil více lidí než světoznámý hrdina Spielbergova filmu, a navíc bez jeho sobeckých pohnutek. Teď se nám podařilo zjistit, že v pozoruhodném životě zůstala další neodhalená kapitola. A má snad ještě významnější historický dopad, než ty předchozí.