2. dubna 2007

Terezín nevznikl postupným osidlováním, ani při kupecké stezce, či kvůli úrodné půdě. Město bylo v roce 1780 císařem Josefem založeno jako vojenská pevnost. Smutné proslulosti dosáhl Terezín za druhé světové války, kdy zde bylo židovské ghetto a popraviště gestapa. Po osvobození se Terezín opět stal posádkovým městem. Koncem 90. let vojáci odešli. Terezínu uškodily i obrovské záplavy. A město se stává městem duchů. Prázdné budovy chátrají, lidé se stěhují pryč. Jak z téhle pasti? Radnice bije na poplach, volá na pomoc vládu. Ta už před rokem vydala usnesení o havarijním stavu města. Nic se ale nezměnilo. Někteří občané vidí pro své město naději v ambiciózním Europrojektu, podle kterého by se z pevnosti měl stát mezinárodní kampus. Na projektu radnice pracuje už čtyři roky. A mnozí obyvatelé Terezína, jsou, zdá se, již čekáním na změnu, unaveni.

Bývalý ministr kultury Pavel Dostál si na jednom sjezdu sociální demokracie pomohl epigramem Karla Havlíčka Borovského, když popisoval poměry ve své straně. Tak to chodí na tom světě, každou chvíli jinák, dneska ctí tě za svatého, zítra budeš sviňák. Tehdy byl Miloš Zeman zvolen předsedou ČSSD, ze které za pár let udělal vládní stranu. Před čtrnácti dny spasitel a čestný předseda sociální demokracie ze strany vystoupil. Některým se ulevilo, jiní jeho krok nemůžou přenést přes srdce. Patří mezi ně i členové Zemanovy místní organizace z Vysočiny, kteří svou buňku solidárně zrušili. Zemanovy příznivce navštívili na Vysočině reportéři Aneta Vojtěchová a Karel Vrána.