Udržitelnost

Co je to udržitelná móda a proč by nás měla zajímat?

6. 9. 2017

Móda je hra, zábava, vyjádření nálady a osobního stylu. A ačkoli je pro většinu z nás také každodenní starostí „co si zase dneska vezmu na sebe“, je dobré nad módou přemýšlet. Dnes více než kdy jindy. Zkusme se tedy zaměřit na módu, která je ohleduplná k nám samým, našemu okolí a k naší planetě. A možná že společně zjistíme, že taková móda může být ještě kreativnější a zábavnější než běžná rychlá produkce z řetězců.

Pojem udržitelná móda (sustainable fashion) se posledních pár let více či méně skloňuje ve všech lifestylových médiích. Souvisí s našimi nakupovacími návyky. Jsme zvyklí oblečení spíše rychle konzumovat na základě trendů, které se dostupné řetězce s rychlou módou naučily přejímat z moodboardů agentur předpovídajících trendy a od prestižních módních tvůrců rychlostí světla. Jaká je ovšem cena, kterou platíme za levné a dostupné trendy?

Asi nejlepším příkladem je událost, která se od roku 2013 připomíná 24. dubna – nehoda v bangladéšské továrně Rana Plaza. Budova oděvní továrny, která za nevyhovujících podmínek vyráběla pro zahraniční zadavatele, se zřítila a pohřbila ve svých útrobách 1129 lidí.

Tato událost znamenala milník v propagaci trvalé udržitelnosti v módě. Už během devadesátých let se čas od času mluvilo o ekologické stopě, kterou naše nakupovací návyky zanechávají na planetě, ale Rana Plaza a s ní spojený Fashion Revolution Day, tedy připomenutí oné události, v rámci kterého se na sociálních sítích sdílí například fotky cedulek oblečení s důrazem na jeho původ, donutily nás mluvit a přemýšlet o módě a hlavně konzumovat ji zodpovědněji.

Zaštupovat si ponožky, přešít starou košili nebo nakupovat lokálně

Pojem trvalá udržitelnost je v módě vystopovatelný na více úrovních. Klade se například důraz na rozvahu při jakémkoli nákupu nového oblečení. Menší spotřeba u velkých nadnárodních řetězců nutí výrobce jednat zodpovědněji. Zákazníci si po divokých spotřebních orgiích začali uvědomovat, jaká je reálná cena trička, které v kamenné prodejně stojí směšných 89 Kč: nevhodné podmínky dělnic a dělníků v asijských, tureckých a jiných továrnách, životní prostředí (a zdraví) ohrožující chemické látky a procesy používané při výrobě nebo v neposlední řadě podpora autoritářského režimu (podle jedné z nedávných zpráv agentury Reuters čínští výrobci oblečení pro zahraniční odběratele zadávají zakázky do Severní Koreje).

Řešením pak může být třeba tzv. minimalistický šatník, který si lze dle potřeb chytře sestavit tak, aby nám plně vystačil na nejrůznější příležitosti a na delší časové údobí.

S trvalou udržitelností jde ruku v ruce návrat k tradicím našich babiček. Před nástupem konfekce bylo nemyslitelné nakupovat nové oblečení každý měsíc: bylo běžné přešívání a hlavně zašívání, kladl se důraz na kvalitní materiál a vhodné zpracování. Návrat k ručním pracím je jedním z průvodních trendů trvalé udržitelnosti v módě. Na internetu vzrostla popularita návodů na to, jak si uplést svetr nebo zaštupovat ponožky. Pletení je prostě zase cool.

Stejně tak se klade důraz na lokální tvorbu mladých návrhářů nebo zakázkových krejčích a švadlen: jste nešikovní nebo nemáte tolik času? Rozmyslete si předem, co vlastně opravdu vašemu šatníku chybí, a nechte si to ušít. Možná se budete divit, ale dnes si můžete nechat ušít i kvalitní a krásné spodní prádlo, za které nezaplatíte ve finále o nic víc než v běžném butiku, ale budete si jisti, že vám sedne a že nebylo ušito za nevhodných podmínek a necestovalo za vámi přes půl zeměkoule (ano, i uhlíková stopa se počítá).

Na internetu se jako houby po dešti množí jednoduché návody na to, jak si ze staré pánské košile ze second handu můžete snadno ušít novou sukni nebo pomocí jednoduchých fíglů ten stejný kousek zkombinovat rovnou v několika různých stylech do práce i na rande. Přešívání a přetváření oblečení se říká upcyklace – a zdaleka se nevyužívá jenom v oblasti módy a oblečení. Upcyklovat můžete kdeco – například PET lahve nebo zavařovačky (víte, že třeba z použitých petek se dají vyrobit cool květináče?). Takzvané znovupoužití, kdy vdechnete staré věci nový život, je prostě čím dál populárnější napříč nejrůznějšími obory. Samozřejmě že je tu také recyklace, tedy zpracování vytříděného odpadu na nové výrobky. Tříděním odpadu tedy rozhodně nic nezkazíme, naopak.

S trvalou udržitelností je přímo provázaný životní styl zero waste, tedy bezodpadová domácnost. Ovšem to už je jakási vysoká škola trvalé udržitelnosti, která nás učí nejen nic nevyhazovat, ale zároveň nakupovat (potraviny, kosmetiku a další spotřební zboží) bezobalově a s minimálním dopadem na životní prostředí. Že je to velká věda? Ani ne. Pro začátek stačí prostě přemýšlet a třeba se inspirovat návyky našich babiček.

Text: Jana Patočková