Dokumentární snímek VIVA VIDEO, VIDEO VIVA přináší prostřednictvím dochovaných materiálů, nečekaných setkání a myšlenek videistů ucelenou zprávu o době, kdy nemohlo být nadšení skupiny umělců spontánně ventilováno. Téměř až detektivní pátrání po stopách českého videoartu iniciuje rozhodnutí zrekonstruovat první předrevoluční kolektivní výstavu videoartu „Den videa 1989/2018“ na pražském Výstavišti. 
Kurátor Martin Mazanec a architekt – současný vizuální umělec – Dominik Gajarský hledají v ateliérech, střižnách i sklepech videistů zaprášené VHSky a další odkazy. Mozaika se skládá. Film je signálem dialogu mezi minulostí, současností i budoucností. Ten umocňuje i výběr médií, na která je film zaznamenán. Ať jde o dnes již téměř archaickou VHS či současný iPhone. 
Prostřednictvím archivů, dochovaných deníků i osobních výpovědí se představují osobnosti, které od poloviny osmdesátých let začaly používat video jako nástroj ke svobodnému uměleckému vyjádření v době totalitního režimu. I přes nedostupnost technologií vznikala řada děl, za kterými stáli nejen uznávaní umělci, jako například Radek Pilař či Petr Skala, ale i téměř zapomenutí autoři, z jejichž tvorby vzešly experimentálně filmové a novomediální přístupy. 
Ke srovnání se zahraničím, kde byl videoart v osmdesátých letech svými možnostmi a otevřeností v jistém předstihu, dochází díky zdokumentované cestě štábu a Petra Skaly do Ameriky za ikonami a průkopníky světového videoartu Woodym a Steinou Vasulkou. Setkání umělců po třiceti letech divákovi nabídne náhled na souvislosti viděné osobními pohledy těch, kteří dobu a její kontrasty prožili. 
„Natáčení filmu pro mě byla hra s pamětí. Mnoho děl už bylo ztracených, zapomenutých nebo zkrátka vybledlých z elektromagnetických pásek či vzpomínek. Možnou pomíjivost nicméně přebíjela touha dostat se blíž radosti a posedlosti umělců a pochopit, co znamená ,myslet videem‘,“ říká režisérka Adéla Komrzý.
„Vzhledem k tomu, že svým způsobem právě díky odkazu Radka Pilaře vzniklo v devadesátých letech studio UPP, jsem nesmírně rád, že se Adéla rozhodla téma českého videoartu zpracovat. Film byl původně navržen jako projekt České televize, ale i vzhledem k technologické náročnosti zpracování obrovského množství archivních materiálů i k finanční náročnosti zajištění natáčení v různých lokacích včetně USA, bylo téměř přirozené, abych dokument podpořil a producentsky zastřešil,“ doplňuje Vít Komrzý, ředitel studia.

Historie

20. století

Česká historie

Historie komunismu

Společnost

Technologie

Dokumentární pátrání a rekonstrukce českého elektronického obrazu na pozadí československé komunistické totality

Trailer

Ostatní také sledují

Videoprůvodce po ČT edu

Černé zlato

Rudí prezidenti

Labyrintem revoluce

Napište nám