Nora sa mi páči

La Aramisova pocházel ze Žiliny, a když v roce 2009 nastoupil na FAMU k Věře Chytilové, měl už toho hodně za sebou. Podílel se na programu legendárního žilinského klubu Stanica, založil a vedl časopis Panic Button, měl zvláštní vidění situací, které se projevilo v jeho filmech. Mělo prvky nápodoby vlastních stylistických fascinací (vyčítána mu byla právě jistá příbuznost s některými prvky stylu Věry Chytilové), ale přesto vysokou míru originality. Postavy v jeho filmech byly vždycky trochu nevypočitatelné a tajemné, současně uvolněné a svobodné. Tvořily podloží pro překvapivé syžety jeho filmů, složené často z epizodických situací se zámlkami a otevřenými konci. La Aramisova byl originálním tvůrcem, se kterým se často i složitě spolupracovalo, při svém hledání váhal, čekal, přetahoval, pak dělal náhlé pohyby. V roce 2011 získal v Cannes cenu za Cagey Tigers, což pomohlo jeho dalším krokům. Jeho absolventský celovečerní scénář Děcka z východu zůstal nedokončený. Na sklonku jara 2015 La Aramisova náhle zemřel po epileptickém záchvatu.