Valentino

Slavný herec Rudolph Valentino (1895–1926) je dodnes jednou z nejznámějších postav němé filmové éry a v popularitě si nezadá ani s největšími jmény němé grotesky Charliem Chaplinem, Haroldem Lloydem a Busterem Keatonem. Do Spojených států přišel tento Ital z Apulie jako osmnáctiletý a svou kariéru začínal jako tanečník. S Hollywoodem koketoval už od roku 1914, ale proslavila ho až hlavní role v úspěšné adaptaci románu Vicenta Blasca Ibáňeze Čtyři příšerní jezdci z Apokalypsy (1921). Valentino tak vystřídal japonského herce Sessua Hayakawu na vrcholu pomyslného žebříčku hollywoodských "exotických" milovníků. Následovaly další snímky jako Šejk (1921), Krev a písek (1922) nebo Černý orel (1925), které mu zajistily nesmírnou oblibu především u ženského publika. Valentinova předčasná smrt hluboce zasáhla jeho fanynky a během jeho pohřbu zaplnily newyorské ulice desetitisíce lidí.

Krátký, ale barvitý život legendární hvězdy několikrát posloužil jako námět k filmu. V roce 1951 např. vznikla biografie Valentino s Anthonym Dexterem v titulní úloze a v roce 1975 televizní zpracování pod titulem Valentinova legenda, v němž slavného milovníka ztělesnil italský herec Franco Nero. Nejznámější je dnes životopisný snímek Valentino (1977), režírovaný specialistou na biografické příběhy, anglickým režisérem Kenem Russellem, v charakteristicky opulentním výtvarném podání (o čemž svědčí nominace na Cenu BAFTA v kategoriích nejlepší kamera, výprava a kostýmy). Russell si pro hlavní úlohu vybral někdejší ruskou baletní hvězdu tatarského původu Rudolfa Nureyeva, který v roce 1961 emigroval na Západ. Jeho ženskými partnerkami byly známá francouzská herečka Leslie Caronová (Alla Nazimova) a někdejší členka populární hudební skupiny The Mamas and the Papas Michelle Phillipsová (Nataša Rambova).