Snad jsem to zavinil já, Želva, Dědečkův duch aneb setkání Milana Lasici s televizními písničkami a jejich textařem (2004). Režie R. Tesáček

Pavel Chrastina se narodil 25. 4. 1940 v Praze. Vystudoval gymnázium a začal hrát na klavír, později na basovou kytaru. Během studií na Vysoké škole elektrotechnické v Poděbradech se seznámil s kytaristou Petrem Kaplanem a koncem 50. let spolu založili skupinu Samuel’s Band, která patřila mezi první rock’n’rollové skupiny v Československu. Školu nedokončil a později se v Praze stal členem skupiny EP-Hifi se zpěvákem Pavlem Sedláčkem. V roce 1963 patřil mezi zakládající členy skupiny Olympic. V krátké éře šedesátých let spolu s P. Jandou vytvořil řadu písní, které se staly hity. V roce 1969 se se skupinou Olympic rozešel. Vystudoval FAMU, obor režie dokumentární tvorby, pak se živil jako režisér a scenárista v televizi, v pražském i ostravském studiu. V roce 1980 emigroval do Austrálie, kde žil až do roku 1991, následující tři roky strávil v USA, v Kalifornii. Do Čech se vrátil v roce 1994.

Milan Lasica si s Pavlem Chrastinou povídá o neuvěřitelně plodné době konce šedesátých let, kdy vznikly ve spolupráci se skupinou Olympic a s Petrem Jandou hity, které se hrají, zpívají a vysílají dodnes: Dej mi víc své lásky, Snad jsem to zavinil já, Želva, Krásná neznámá a další. V nekonečných odchodech a návratech skupiny Olympic včetně muzikálové verze se tyto písně staly symbolem grandiózního nádechu české mládeže před ponorem do dvaceti let normalizace.

Stopáž37 minut
Rok výroby 2004
 ST AD 4:3
ŽánrHudba