Reportáže v regionech
Muzeum Litovel
Jiný svět a jiná doba. Možná tohle vás napadne, vstoupíte-li do litovelského muzea. Město proslavilo hlavně pivo nebo první gramofon, ale důvod, proč jsme přijeli my, byl přece jen trochu jiný: prazvláštní nástroje, stroje podivných tvarů a k různým účelům sloužící předměty, které používali řemeslníci, báby a dědové věků ne tak dávno zašlých. Z darovaných předmětů se dokonce podařilo vytvořit řemeslné tržiště.
Muzeum Litovel
Kartouzka
Nedělní toulání odstartujeme výletem do Kartouzky. Tu najdete pár kilometrů od Dolan na turistické stezce svatého Kopečka u Olomouce. Kartouzka – tak se už po staletí říká zřícenině kláštera asketických mnichů kartuziánů. Samotářští mniši žili zvláštním životem. Pobývali sami, a to rádi, v temných prostorách. Ne nadarmo se vězeňským kobkám začalo říkat kartouzy. A o Kartouzku se svedl v historii i boj, bohužel dodnes vlastně neskončil.
Kartouzka
Vetešnictví Olomouc
Nakupujete na Vánoce? Objeli jste už všechny možné hyper a supermarkety? Dáme vám jiný typ. Zkuste to spolu s námi ve vetešnictví. Opravdu. Zánovní kolovrátek, koncertní citara nebo medomet. Určitě byste našli někoho, koho by tyhle skvosty potěšily. Ve Vlastivědném muzeu v Olomouci pro nás připravili pravý vetešnický krámek a přiznávají, že průvodním motivem je pohádka Emila Šalouna Štěstí za desetník.
Vetešnictví Olomouc
Olomoucké pevnosti
Pravidelné nedělní toulání odstartujeme s plnou polní. Kolem Olomouce vznikl v 19. století zajímavý obranný systém – olomoucké pevnosti. Začalo se jim říkat forty a jde o předsunuté pevnůstky kolem města. Olomouc totiž sloužila jako c. k. hraniční pevnost zabezpečující ochranu Vídně před případným vpádem Prušáků. My jsme si vybrali tzv. křelovský fort, který byl letos na jaře otevřen pro všechny zvídavé. Opevnění až pro 400 mužů, kanony i děla – nakonec ale „zkrachovala“. Dozvíte se proč.
Olomoucké pevnosti
Staré kočáry
Na zámku v Plumově nebudeme obdivovat jeho interiér, ale zavedeme do „podzámčí“. V zámecké dílně se totiž stará o své krasavce sběratel a restaurátor Václav Obr. A cožeto sbírá a opravuje? Staré kočáry. Ty byly vyráběny v různých typech a provedeních, včetně vybavení. Restaurování takového kočáru může trvat skoro i rok a jak pak takový pojízdný kočár vypadá, uvidíte i vy. A když se to podaří, možná vás už za dva roky pozveme i do zamýšleného muzea kočárů.