Reportáže v regionech
Hrad Sovinec
Hrad Sovinec na okraji Nízkého Jeseníku byl založen někdy před rokem 1348 příslušníky rodu Hrutoviců. Ti se označovali i jako „páni ze Sovince“. Hrad byl za husitských válek významnou husitskou pevností. V 16. století pak došlo k jeho renesanční proměně a postupně byl mohutně opevněn: polygonální dělová bašta, opevnění zvané Kočičí hlava, barbakán s dnešní první branou.
Roku 1623 hrad získal Řád německých rytířů, který zde v letech 1627–1643 vybudoval rozsáhlé barokní opevnění: bastiony a bašty i předsunutou věž. Na podzim 1643 hrad dobyli Švédové – obklopilo jich ho na 8 000 s děly.
Po třech týdnech ostřelování bylo jasné, že hrad padne, mělo to stát ale ještě hodně prolité krve. Ve 40. letech 19. století zde byl řádový seminář a od roku 1867 lesnická škola. Za druhé světové války byli na hradě vězněni francouzští zajatci.
V současnosti je hrad, který v roce 1945 vyhořel, postupně rekonstruován. Nabídnout ale může Sovinec i mučírnu a sklepní procházku s bájnými bytostmi.
Hrad Sovinec
Kostel sv. Michala
Od sklepa až po půdu se projdeme kostelem svatého Michala v Olomouci. Najdete ho na vršku, jak jinak než Michalském, který byl uctíván už dávno. Skála, pramen vody a strom – tři symboly Matky Země už od dob pohanských.
Historie kostela je spojená s činností dominikánského řádu. Ve 13. století tady totiž postavili gotický kostel a klášter. Stavby ale zničily požáry i války. Roku 1707 byla dokončena barokní přestavba chrámu do současné podoby.
Tři mohutné kopule zvěstují tajemství Nejsvětější Trojice. V první je vymalován bůh jako stvořitel, ve druhé je duch svatý znázorněn symbolem holubice a v té poslední je bůh syn s vítězným křížem.
Kostel má i velmi zajímavou sochařskou a malířskou výzdobu. Kolem chrámu je znázorněno dvanáct Ježíšových apoštolů se svými charakteristickými atributy. A svatý Hyacint tady prý už ve 13. století objevil zázračnou studánku.
Kostel sv. Michala
Kamenické muzeum
Kamenické muzeum v obci s příznačným názvem. Žulová, která tvoří centrum přírodní lokality s bohatými nalezišti žuly a mramoru. Místní o téhle oblasti mluví jako o slezském nebo druhém Klondiku.
Nacházíme se v zapomenutém kraji Rychlebských hor na Jesenicku nedaleko polských hranic. A všechno to zavinil hodně dávno pevninský ledovec, který v těchto místech odhalil holou skálu, a tím jí usnadnil odkrývání lomů. Těmi prvními, kdo se o to pokusili, byli místní zemědělci.
Nejstarší připomínkou využití žuly a zároveň architektonickým unikátem je žulovský kostel svatého Josefa. Byl postaven roku 1810 – kostelní věž ovšem tvoří stará hláska ze 13. století, dochovaná ze zříceniny hradu Frýdbergu.
Kamenické muzeum
Kříže a boží muka
Kříže se stavěly na okrajích obcí už za třicetileté války, a to proto, aby jasně označily, že jde o katolickou vesnici. Ta pak měla větší jistotu, že nebude vypálena.
Dalším důvodem mohlo být i pohřbení bezvěrce či neznámého – ti nesměli spočinout na oficiálním hřbitovu. Kříže se zhotovovaly nejdřív ze dřeva, pak byly nahrazeny muky kamennými. Kříže a drobné stavby vůbec, jako jsou boží muka, budovali lidé z vlastní iniciativy a až poté je církev posvětila.
Na původní bohulibé pohnutky stavění křížů a božích muk často navazují další příběhy, které napsal sám život. A ty už tak nevinné nejsou. Třeba u jednoho z krucifixů prý zabila a pohřbila děvečka své nemanželské dítě. My jsme se za těmito památkami vydali na Olomoucko.
Kříže a boží muka
Hasičské muzeum
Pak se vydáme na Prostějovsko. Obec, kterou navštívíme, se jmenuje Olšany a právě tady mají hned dvě muzea. První z nich je hasičské, tím druhým je tzv. národopisné. A obě vděčí za svůj vznik panu Vláčilovi.
Když se v roce 1985 slavilo v Olšanech sté výročí hasičského sboru, napadlo právě pana Vláčila dát dohromady různé věci, předměty, diplomy, které měly doma třeba v pozůstalosti některé rodiny. Zpočátku se chtěl zaměřit jen na medaile, ale pak z toho všeho vzešla docela solidní sbírka.
Ta se už do obýváku nevešla, a tak bylo třeba najít nové lepší prostory. Na řadu přišla půda a muzeum vlastně začalo vznikat. Najdete tady všechno, co nějak souvisí s hasiči. Ať už jde o signální píšťalky, trubky, slavnostní tesáky, sekyry, opasky nebo prýmky.