Reportáže v regionech
Stezka Nové Zámky
V 2. polovině 16. století postavili Černohorští z Boskovic nevelký renesanční lovecký zámek, na jehož místě v roce 1690 vybudovali Lichtenštejnové rozsáhlejší barokní zámek.
V 30. letech 18. století přestavěn podle plánů A. Beduzziho a v interiérech vyzdoben nástěnnými malbami D. Meninardiho. V letech 1761–1762 sloužil jako lazaret, v roce 1805 vyhořel. V letech 1813–1820 byl obnoven podle plánů lichtenštejnského architekta J. Hardtmutha v klasicistické podobě. Zámek a park sloužil především pro pobyt v době lovů a občas též jako letní sídlo.
Celý areál Nových zámků se rozkládá v rámci chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Ta je charakteristická výskytem lužního lesa. Najít tady můžeme třeba rozkvetlý bradáček vejčit – vlastně jakousi orchidej, nebo třeba strom, kterému se říká jeřáb břeku.
Půjdeme taky naučnou stezkou Třesín s jeskyní Podkovou. Ta je dlouhá několik desítek metrů. Jeskyně v zimním období slouží netopýrům jako zimoviště. Dílem šlechtického rodu je také Čertův most. Ani jeho podoba s mostem u tzv. Pekla v lednicko-valtickém areálu není náhodná.


Stezka Nové Zámky
Javoříčské jeskyně
Podzemní systém Javořîčských jeskyní nedaleko hanácké Litovle vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk.
Podstatná část jeskyní byla objevena při několikahodinovém namáhavém průstupu nižším patrem již v roce 1938, další partie pak byly postupně objevovány především v padesátých letech 20. století. V současné době je známo přes 3,5 km chodeb, z nichž 788 metrů je zpřístupněno pro veřejnost. Jeskyně má překrásnou krápníkovou výzdobu, jejíž bohatost vyniká ve dvou mohutných prostorách – Suťovém dómu a dómu Gigantů.
Kromě nejběžnějších typů krápníkové výzdoby, která místy dosahuje úctyhodných rozměrů, je zde bohatý výskyt i tzv. heliktitů, což jsou krápníky, které rostou proti zákonům gravitace: dominantou je taky přes 2 metry vysoká záclona. Veřejnosti nepřístupné nižší patro tvoří složitý labyrint chodeb propojených propastmi, upadající do hloubky až 60 metrů. Dodnes není zcela prozkoumáno.


Javořîčské jeskyně
Hrad Sovinec
Hrad Sovinec na okraji Nízkého Jeseníku byl založen někdy před rokem 1348 příslušníky rodu Hrutoviců. Ti se označovali i jako „páni ze Sovince“. Hrad byl za husitských válek významnou husitskou pevností. V 16. století pak došlo k jeho renesanční proměně a postupně byl mohutně opevněn: polygonální dělová bašta, opevnění zvané Kočičí hlava, barbakán s dnešní první branou.
Roku 1623 hrad získal Řád německých rytířů, který zde v letech 1627–1643 vybudoval rozsáhlé barokní opevnění: bastiony a bašty i předsunutou věž. Na podzim 1643 hrad dobyli Švédové – obklopilo jich ho na 8 000 s děly.
Po třech týdnech ostřelování bylo jasné, že hrad padne, mělo to stát ale ještě hodně prolité krve. Ve 40. letech 19. století zde byl řádový seminář a od roku 1867 lesnická škola. Za druhé světové války byli na hradě vězněni francouzští zajatci.
V současnosti je hrad, který v roce 1945 vyhořel, postupně rekonstruován. Nabídnout ale může Sovinec i mučírnu a sklepní procházku s bájnými bytostmi.


Hrad Sovinec
Kostel sv. Michala
Od sklepa až po půdu se projdeme kostelem svatého Michala v Olomouci. Najdete ho na vršku, jak jinak než Michalském, který byl uctíván už dávno. Skála, pramen vody a strom – tři symboly Matky Země už od dob pohanských.
Historie kostela je spojená s činností dominikánského řádu. Ve 13. století tady totiž postavili gotický kostel a klášter. Stavby ale zničily požáry i války. Roku 1707 byla dokončena barokní přestavba chrámu do současné podoby.
Tři mohutné kopule zvěstují tajemství Nejsvětější Trojice. V první je vymalován bůh jako stvořitel, ve druhé je duch svatý znázorněn symbolem holubice a v té poslední je bůh syn s vítězným křížem.
Kostel má i velmi zajímavou sochařskou a malířskou výzdobu. Kolem chrámu je znázorněno dvanáct Ježíšových apoštolů se svými charakteristickými atributy. A svatý Hyacint tady prý už ve 13. století objevil zázračnou studánku.


Kostel sv. Michala
Kamenické muzeum
Kamenické muzeum v obci s příznačným názvem. Žulová, která tvoří centrum přírodní lokality s bohatými nalezišti žuly a mramoru. Místní o téhle oblasti mluví jako o slezském nebo druhém Klondiku.
Nacházíme se v zapomenutém kraji Rychlebských hor na Jesenicku nedaleko polských hranic. A všechno to zavinil hodně dávno pevninský ledovec, který v těchto místech odhalil holou skálu, a tím jí usnadnil odkrývání lomů. Těmi prvními, kdo se o to pokusili, byli místní zemědělci.
Nejstarší připomínkou využití žuly a zároveň architektonickým unikátem je žulovský kostel svatého Josefa. Byl postaven roku 1810 – kostelní věž ovšem tvoří stará hláska ze 13. století, dochovaná ze zříceniny hradu Frýdbergu.

