Reportáže v regionech
Automobily Wikov
Nevídaným setkáním automobilů Wikov odstartovala v Prostějově pozoruhodná výstava věnovaná právě této kdysi fenomenální a světově proslulé značce.
Na výstavě kromě řady kvalitních informačních tabulí uvidíte i bezpočet unikátních dokumentů a seznámit se můžete i se spoustou publikací i předmětů, které patří k této značce. Materiály pro tuto výstavu zapůjčili nejen soukromí sběratelé. Přispěl i brněnský Technický a Moravský zemský archiv.
Vozy Wikov se vyráběly jen několik let, ale patřily k technickým skvostům, které výrazným způsobem ovlivnily konstrukci automobilů nejen v meziválečném Československu, ale i v celé Evropě. Výrobní počty odpovídaly tehdejšímu firemnímu heslu „Wikov je aristokrat mezi vozy,“ takže každý z dochovaných vozů je dnes skutečným unikátem.
Prostějovské továrny na stroje Wichterle & Kovařík vznikla těsně před koncem roku 1918 fúzí do té doby konkurenčních subjektů F. Wichterle (založen 1878) a F. & J. Kovařík (1894). Zaměřena zůstala především na výrobu zemědělské techniky, ale její kapitál a zkušenosti vedení předpokládaly expanzi do dalších oborů.
V rámci propagačních kampaní se vozy Wikov pravidelně účastnily vytrvalostních jízd sériových strojů a závodů. A ještě se sluší dodat, že nejrychlejším strojem této jízdy se stal prototyp Wikov 35, jemuž se podle tvaru jeho karosérie přezdívalo „kapka“.
Automobily Wikov
Spolek řemesel
O tom, jak se dají v dnešní uspěchané době udržovat stará řemesla při životě, si budeme povídat v Horním Štěpánově na Olomoucku. Spolek přátel ručních řemesel vznikl v roce 2001 a my se vypravili do Hanáckého skanzenu v Příkazích.
Právě tady totiž probíhala akce Život na Hané. Podíváme se na práci kováře i košíkáře, kteří do chalup dodávali pletené zboží. Třeba z proutí, kterému se říká pedig.
A uvidíme i pohádkovou babičku s pohádkově zručnýma rukama. Babička s kolovrátkem – babička přadlena. Předváděná řemesla můžete vyzkoušet i vy, pokud se sem vypravíte.
Spolek řemesel
Areál Bouzov
Bouzovský hrad na Olomoucku je znám nejen jako domov množství pohádkových královských rodin, ale v poslední době také díky atraktivnímu okolí láká i rodiny a turisty.
První písemné zmínky o bouzovském hradu pocházejí z roku 1317, kdy jej založil Búz z Búzova (takhle zněl název obce Bouzov ve staročeštině). Původně to byl gotický hrad, který byl rozšiřován ve druhé polovině 14. a v 15. století.
V roce 1558 hrad vyhořel, počátkem 17. a v první polovině 18. století pak proběhla jeho přestavba, jejíž radikálnější podoba se realizovala v letech 1895-1909. Tvář hradu vtiskl projektant George J. von Hauberrisser a byl to otisk pozdně historizujícího, romantizujícího stylu.
Současný Bouzov má i svou galerii. „Areál historické zábavy“ – jak byla galerie svými zakladateli nazvána – se nachází v těsné blízkosti bouzovského pohádkového hradu. Specialitou zařízení jsou historicky laděné, zábavně naučné programy svým obsahem zaměřené na všechny věkové kategorie návštěvníků. My jsme měli štěstí a mohli jsme se seznámit s válečnými zbraněmi a střeleckou technikou husitů. A taky tady mají jednoho velkého trojského koně. Opravdu úctyhodných rozměrů.
Areál Bouzov
Stezka Nové Zámky
V 2. polovině 16. století postavili Černohorští z Boskovic nevelký renesanční lovecký zámek, na jehož místě v roce 1690 vybudovali Lichtenštejnové rozsáhlejší barokní zámek.
V 30. letech 18. století přestavěn podle plánů A. Beduzziho a v interiérech vyzdoben nástěnnými malbami D. Meninardiho. V letech 1761–1762 sloužil jako lazaret, v roce 1805 vyhořel. V letech 1813–1820 byl obnoven podle plánů lichtenštejnského architekta J. Hardtmutha v klasicistické podobě. Zámek a park sloužil především pro pobyt v době lovů a občas též jako letní sídlo.
Celý areál Nových zámků se rozkládá v rámci chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Ta je charakteristická výskytem lužního lesa. Najít tady můžeme třeba rozkvetlý bradáček vejčit – vlastně jakousi orchidej, nebo třeba strom, kterému se říká jeřáb břeku.
Půjdeme taky naučnou stezkou Třesín s jeskyní Podkovou. Ta je dlouhá několik desítek metrů. Jeskyně v zimním období slouží netopýrům jako zimoviště. Dílem šlechtického rodu je také Čertův most. Ani jeho podoba s mostem u tzv. Pekla v lednicko-valtickém areálu není náhodná.
Stezka Nové Zámky
Javoříčské jeskyně
Podzemní systém Javořîčských jeskyní nedaleko hanácké Litovle vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk.
Podstatná část jeskyní byla objevena při několikahodinovém namáhavém průstupu nižším patrem již v roce 1938, další partie pak byly postupně objevovány především v padesátých letech 20. století. V současné době je známo přes 3,5 km chodeb, z nichž 788 metrů je zpřístupněno pro veřejnost. Jeskyně má překrásnou krápníkovou výzdobu, jejíž bohatost vyniká ve dvou mohutných prostorách – Suťovém dómu a dómu Gigantů.
Kromě nejběžnějších typů krápníkové výzdoby, která místy dosahuje úctyhodných rozměrů, je zde bohatý výskyt i tzv. heliktitů, což jsou krápníky, které rostou proti zákonům gravitace: dominantou je taky přes 2 metry vysoká záclona. Veřejnosti nepřístupné nižší patro tvoří složitý labyrint chodeb propojených propastmi, upadající do hloubky až 60 metrů. Dodnes není zcela prozkoumáno.