Reportáže v regionech
Cholina
Hanácká obec Cholina nebo taky Hanácká Cholina se pyšní historií, jakou jí můžou jiné obce jen závidět. My jsme se sem vypravili tentokrát proto, abychom navštívili Cholinu jako významné poutní místo.
Kdy byla v Cholině zřízena fara, to nelze zjistit, v roce 1320 byla v držení otců premonstrátského kláštera na Hradisku u Olomouce. Původně gotický chrám zasvěcený sv. Anně sestával z oddělené české a německé části. Renesančně byl přestavěn v roce 1605, v době třicetileté války zpustošen švédskými vojsky (roku 1643), v roce 1661 skromně opraven.
Do dnešní vznosné novogotické podoby se štíhlou věží byl uveden v druhé polovině minulého století, znovu vysvěcen v roce 1867. Chrám má hlavní a příčnou loď a presbytář pocházející z původního kostela gotického. Kaple v příčné lodi jsou zasvěceny sv. Josefu a sv. Filoméně. U vchodu do kostela jsou kaple sv. Jana Nepomuckého a sv. Vendelína.
Hlavní oltář přizpůsobený novogotice je z dubového dřeva se sochami Panny Marie s Ježíškem (přenesenou sem v roce 1700, ta byla v roce 1995 odcizena), a čtyř evangelistů, dále jsou tady obrazy sv. Cyrila a Metoděje a Zvěstování Panny Marie. Malba kostela a vitráže okenní z roku 1892. Nad vchodovou branou je socha Panny Marie s nápisem „Zdrávas Hvězdo Mořská“.
Nynější farní budova stojí na jiném místě, než kde stávala ve 14. století; je situována do prostoru starého zámečku a pochází z roku 1732. Pamětní kniha fary Cholinský antifonář byla založena v roce 1716. Pamětihodná je i barokní socha svaté Barbory a Svatá voda s kapličkou z roku 1693.
Tradice poutí je starého původu (jsou o nich záznamy od roku 1637), největšího rozkvětu dosáhly v 18. století. Kontinuita poutí nebyla porušena. Pohled na pečlivě opravený a udržovaný kostel s budovou fary se zajímavou barokní „zvlněnou“ ohradní zdí je povznášející. Je vynikající vizitkou obce Choliny.
Vzhledově se kostel podobá obdobným sakrálním stavbám v Rakousku. Letos tu mají důvod radovat se: do zdejšího kostela Nanebevzetí Panny Marie se totiž vrátila vzácná gotická soška, ukradená před 13 lety. Zajímavých míst tady ale najdete vícero.
Cholina
Ferda Mravenec
Netradiční výstavou pod názvem Hurá za Ferdou Mravencem Muzeum Komenského v Přerově připomíná kulaté výročí narození tvůrce dnes už legendárních postaviček. Letos si připomeneme sedmdesát let od vydání Ferdova slabikáře. A navíc se Ondřej Sekora, hlavní postava našeho dalšího zastavení, před 110 lety narodil.
Výstava je připravena pro všechny generace. Ti, kdo dorazí, uvidí originální Sekorovy kresby, řadu jeho knih a taky loutky a kulisy přerovského loutkového divadla z představení o Ferdovi Mravencovi.
Výstava je netradiční i tím, že předem nahlášené skupiny návštěvníků budou mít možnost si ji projít s pracovníkem muzea, který přizpůsobí svůj komentář věku skupiny. Netradiční muzejní zážitek nabízí muzeum rodičům s dětmi. Část výstavní místnosti se může stát hernou, kde si po společné prohlídce můžete zahrát společenskou hru nebo složit puzzle.
Výstavu provází poslech nahrávky z knížek o Ferdovi nebo loutkové filmy Hermíny Týrlové. A nabízejí se i další akce: noční prohlídky zámku. Málo se ví, že díky seriálové tvorbě je Sekora považován za čelního představitele českého meziválečného komiksu. Ani jeho Ferda se ale později neubránil společensko-politickým vlivům.
Ferda Mravenec
Automobily Wikov
Nevídaným setkáním automobilů Wikov odstartovala v Prostějově pozoruhodná výstava věnovaná právě této kdysi fenomenální a světově proslulé značce.
Na výstavě kromě řady kvalitních informačních tabulí uvidíte i bezpočet unikátních dokumentů a seznámit se můžete i se spoustou publikací i předmětů, které patří k této značce. Materiály pro tuto výstavu zapůjčili nejen soukromí sběratelé. Přispěl i brněnský Technický a Moravský zemský archiv.
Vozy Wikov se vyráběly jen několik let, ale patřily k technickým skvostům, které výrazným způsobem ovlivnily konstrukci automobilů nejen v meziválečném Československu, ale i v celé Evropě. Výrobní počty odpovídaly tehdejšímu firemnímu heslu „Wikov je aristokrat mezi vozy,“ takže každý z dochovaných vozů je dnes skutečným unikátem.
Prostějovské továrny na stroje Wichterle & Kovařík vznikla těsně před koncem roku 1918 fúzí do té doby konkurenčních subjektů F. Wichterle (založen 1878) a F. & J. Kovařík (1894). Zaměřena zůstala především na výrobu zemědělské techniky, ale její kapitál a zkušenosti vedení předpokládaly expanzi do dalších oborů.
V rámci propagačních kampaní se vozy Wikov pravidelně účastnily vytrvalostních jízd sériových strojů a závodů. A ještě se sluší dodat, že nejrychlejším strojem této jízdy se stal prototyp Wikov 35, jemuž se podle tvaru jeho karosérie přezdívalo „kapka“.
Automobily Wikov
Spolek řemesel
O tom, jak se dají v dnešní uspěchané době udržovat stará řemesla při životě, si budeme povídat v Horním Štěpánově na Olomoucku. Spolek přátel ručních řemesel vznikl v roce 2001 a my se vypravili do Hanáckého skanzenu v Příkazích.
Právě tady totiž probíhala akce Život na Hané. Podíváme se na práci kováře i košíkáře, kteří do chalup dodávali pletené zboží. Třeba z proutí, kterému se říká pedig.
A uvidíme i pohádkovou babičku s pohádkově zručnýma rukama. Babička s kolovrátkem – babička přadlena. Předváděná řemesla můžete vyzkoušet i vy, pokud se sem vypravíte.
Spolek řemesel
Areál Bouzov
Bouzovský hrad na Olomoucku je znám nejen jako domov množství pohádkových královských rodin, ale v poslední době také díky atraktivnímu okolí láká i rodiny a turisty.
První písemné zmínky o bouzovském hradu pocházejí z roku 1317, kdy jej založil Búz z Búzova (takhle zněl název obce Bouzov ve staročeštině). Původně to byl gotický hrad, který byl rozšiřován ve druhé polovině 14. a v 15. století.
V roce 1558 hrad vyhořel, počátkem 17. a v první polovině 18. století pak proběhla jeho přestavba, jejíž radikálnější podoba se realizovala v letech 1895-1909. Tvář hradu vtiskl projektant George J. von Hauberrisser a byl to otisk pozdně historizujícího, romantizujícího stylu.
Současný Bouzov má i svou galerii. „Areál historické zábavy“ – jak byla galerie svými zakladateli nazvána – se nachází v těsné blízkosti bouzovského pohádkového hradu. Specialitou zařízení jsou historicky laděné, zábavně naučné programy svým obsahem zaměřené na všechny věkové kategorie návštěvníků. My jsme měli štěstí a mohli jsme se seznámit s válečnými zbraněmi a střeleckou technikou husitů. A taky tady mají jednoho velkého trojského koně. Opravdu úctyhodných rozměrů.