Reportáže v regionech
Plavba do Litovle
Milovníky vody potěšíme plavbou po řece Moravě. Vybrali jsme tentokrát část úseku mezi Hanušovicemi a Olomoucí. Naše trasa povede chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví, kde nás čeká krásná příroda, a když budeme mít štěstí, zahlédneme možná i bobry, kteří tu žijí. Doplujeme do Litovle. Zdejší loděnice je centrem vodáckého dění. A není divu, plout se totiž dá i městem. Protéká jím šest ramen řeky Moravy a jedno z nich dokonce pod náměstím. Po něm se můžete do podzemí vypravit jednou ročně při slavnostech, které připomínají, že městu se říká Hanácké Benátky. Abychom si od vody na chvíli odpočali, vystoupáme do věže litovelské radnice. Octneme se v komůrce, odkud zdejší hlásný se svými pomocníky město nepřetržitě střežil, hlavně před nebezpečím požáru.
Plavba do Litovle
Muzeum vojenské historie
František Hlavatý už jako kluk sbíral různé věci, které v jeho rodišti zbyly po válce. Rád třeba běhal po dvoře ve vojenské uniformě. Pár svých dětských pokladů si schoval a později k nim i díky kamarádům a známým začaly přibývat další. Nakonec jich bylo tolik, že se rozhodl vytvořit muzeum. V Šumperku pro něj našel prostory bývalého krytu civilní obrany. Zdůrazňuje, že rozhodně nemá v úmyslu vyzdvihovat válku, spíš chce připomenout historii a její hrdiny. V jeho velké sbírce najdeme kromě uniforem a součástí výzbroje také třeba bednu na munici, ale i kola wehrmachtu. Na ta prý přišla řada na konci války, kdy německé armádě docházel benzín. Obdivovat ale můžeme kupříkladu taky vázy vyrobené z nábojnic, doklad, že i ve válce vznikaly takřka umělecké předměty.
Muzeum vojenské historie
Sourozenci Wichterlovi
V Prostějově si na dvou výstavách připomeneme slavné sourozence Hanu a Otto Wichterlovy. Je to jejich první společná prezentace. Začneme u mužské části sourozenecké dvojice, slavného vědce, vynálezce kontaktních čoček. Dozvíme se, že myšlenka na jejich výrobu se v hlavě profesora Wichterleho zrodila u kávy den před Štědrým dnem, on na nic nečekal a hned se pustil do testování. Řeč bude i o tom, jak čočky testoval ve vlastních očích a jak velkého balíku peněz se za svůj převratný objev dočkal. Vzpomínka na jeho sestru Hanu nás zavede do uměleckého světa. Prohlédneme si nejznámější díla významné sochařky, která studovala u Jana Štursy. Ten ji prý přijal hned, když viděl loutky, které vytvořila. K vidění na výstavách jsou také soukromé fotografie, které nám dopřejí nahlédnutí do rodinného zázemí sourozenců.
Sourozenci Wichterlovi
Katedrála sv. Václava
Do hodné dávné historie se přeneseme v Olomouci. Navštívíme tamní Václavské náměstí, která zdobí jedna z nejkrásnějších novogotických katedrál u nás. Je zasvěcena patronovi naší země svatému Václavovi. Vyrostla v románských časech v místech, kde před ní stával hrad Přemyslovců. Jméno svatého Václava nese od roku 1131. Prošla gotickou přestavbou a v 19. století se dočkala podoby novogotické. Tehdy vyrostla také věž, která je se svými zhruba dvěma metry přes stovku druhou nejvyšší v Čechách a nejvyšší na Moravě. Jméno přemyslovského knížete Václava nese také zvon, který ve věži najdeme. Dodnes se na něj zvoní ručně a pochlubit se může i tím, že po legendárním Zikmundovi je druhý největší u nás. Prohlédneme si i interiér významné stavby.
Katedrála svatého Václava
Zámek Jánský Vrch
K chloubám Javorníku na severu Olomouckého kraje patří zámek Jánský vrch. První zmínky o něm bychom našli v roce 1307. Tehdy to ovšem byl hrad, jmenoval se Javorník a patřil svidnickým knížatům. Později se stal majetkem vratislavských biskupů a těm sloužil až do dvacátého století. Za jejich éry se dočkal přejmenování na Jánský vrch a také přestavby na zámek. Při jeho návštěvě si připomeneme staré časy i vybavení, které tu sloužilo každodennímu životu. Turisty sem ale láká také expozice dýmek, která patří k největším u nás. Šestnáct stovek vystavených exponátů je místních, doplňují je pak kousky dovezené z muzeí. Při prohlídce expozice se dozvíme o historii výroby dýmek, jejíž počátky jsou v Evropě spojeny s Angličany a Holanďany. Dozvíme se, jaký byl původní tvar a také to, z jakých materiálů se nejčastěji vyráběly.