Reportáže v regionech
Arboretum
Zhruba 450 jehličnanů a 600 listnatých stromů a keřů nás přivítá v arboretu v Hranicích. Historie tohohle zeleného království se začala psát na konci 19. století, kdy tu vznikla lesnická škola. Slouží především jako pomůcka při výuce jejích žáků. U jeho zrodu stál zahradní architekt František Thomayer, který první výsadbu dovezl z vídeňské botanické zahrady ze Schönbrunu. Projdeme se kolem vzácných exponátů, ty nejstarší pamatují počátky budování arboreta. Ke zdejším pokladům patří zmarličník japonský. Pyšní se třemi kmeny a jeho na podzim opadané listí při rozkladu voní po pečených buchtách. Na informačních tabulích se dozvíme další zajímavosti nejen o stromech a keřích, ale taky o včelařství, ornitologii a nahlédneme i do historie Moravské brány.
Arboretum
Rabštejn u Rýmařova
Rabštejn u Rýmařova na Jesenicku je největším skalním městem na severní Moravě. Láká nejen turisty, ale taky horolezce. Ti si užívají výhledu do kraje z řady skalních věží. K dispozici mají na 200 tras. Některé jsou poměrně mladé, ale jiné vznikly už před válkou. Bude nás zajímat, čemu tu říkají Cesta piva do džbánu, Výlet pana Broučka nebo Z Čech až na konec světa. Cestou narazíme na rozvaliny, které jsou vzpomínkou na strážní hrad. Ten vyrostl už ve 14. století. Jmenuje se stejně jako celé město. O vzniku jeho názvu vypráví pověst. Podle ní měl hradnímu pánovi poté, co upadl do zajetí, přinést havran prsten, který věnoval své milé a ona ho zahodila. Jak celý příběh dopadl, to vám prozradíme až na místě. Naše toulky skončíme u několik stovek roků staré hájenky.
Rabštejn u Rýmařova
Zámek Čechy pod Kosířem
Rod Silva–Tarouců vtiskl podobu zámku v Čechách pod Kosířem. Patřil mu od poloviny 19. století až do druhé světové války. Naši prohlídku začneme v zámeckém parku. Panstvo totiž mělo ke krajině a jejím úpravám velmi vřelý vztah. Nemineme ani rozhlednu nebo jeskyni, z níž prý vede chodba až na vrch Kosíř. Altán nesoucí jméno malíře Josefa Mánesa připomíná, že umělec tady nejednou pobýval a ve větším ze zdejších rybníků se prý dokonce naučil plavat. Prozradíme vám, kdy a jak tu vyrostla rodinná hrobka a proč v ní nějakou dobu panstvo spící věčným spánkem nemělo klid. Zavedeme vás samozřejmě i do zámeckých komnat a sálů. Těšit se můžete například na 14 obrazů už zmiňovaného slavného českého malíře.
Zámek Čechy pod Kosířem
Odrlice na Moravě
Víte, kdy se u nás začal pěstovat chmel? A proč Karel IV. zakázal vývoz jeho sazenic? To všechno vám prozradíme při našem výletu do malé vesničky Odrlice na Moravě. Prohlédneme si tam starou sušárnu našeho pověstného zeleného zlata. Je opravdovým unikátem, moc podobných byste u nás nenašli, proto je taky chráněnou památkou. Vybudoval ji na konci 19. století prozíravý místní zemědělec Jan Staroštík, který měl i vlastní chmelnici a česačku. V časech první republiky jeho syn objekt upravil a zavedl sušení teplým vzduchem. Později rodina o svůj majetek přišla a se stavbou už to vypadalo bledě. Dokonce hrozilo, že se zřítí. Naštěstí se dočkala obnovy a její současní majitelé mají v okolí i další zajímavé plány.
Odrlice na Moravě
Keltské oppidum
Keltové začali na naše území přicházet ve čtvrtém století před naším letopočtem z Německa, Francie a Švýcarska. Mnozí se usadili na Moravě. Jen na té střední najdeme 150 lokalit, na nichž zanechali své stopy. A vyrostlo tam taky jejich velké oppidum. Konkrétně u obce Malé Hradisko na Prostějovsku. Podle odhadů ho obývalo až 5 000 lidí. Dodnes tu můžeme najít vzpomínky na dávné časy v podobě obranných valů zarostlých křovinami nebo náhorní plošiny a hlavní cesty. Abychom si udělali představu, jak se tam žilo a co všechno jeho obyvatelé uměli, vypravíme se ještě na výstavu do prostějovského muzea. Tam se dozvíme, která řemesla Keltové ovládali, jaké novinky k nám přinesli a jak na tom byli s uměleckým nadáním.
