Reportáže v regionech
Mohelnice
První zmínka o Mohelnici, tehdy Mogilnici, pochází z roku 1131. Městem se stala o půl druhého století později. A krátce na to tady vznikla zřejmě první škola na území severní Moravy. Místní dominantou je kostel Tomáše Becketa se 72 metrů vysokou věží. Zajímavostí této věže je, že nikdy nepatřila církvi, vždy náležela městu. Zpočátku sloužila jako hláska. Nabízí unikátní výhled na trojici hradů a zámků Úsov, Bouzov a Mírov. Musíte však zdolat 36 pískovcových a 136 dřevěných schodů. Kostel byl mnohokrát pobořen nebo vypálen. Ale vždy ho postavili a vysvětili znovu. Společně si prohlédneme i další chlouby města, které bývalo centrem nejsevernějších držav olomouckých biskupů.
Mohelnice
Zámek Úsov
Hrad v Úsově byl vybudován někdy na začátku 13. století po vzoru francouzského kastelu. Podobných staveb je v Česku asi jenom šest. Během třicetileté války byl téměř celý vypálen a vydrancován. Od konce 16. století až do roku 1945 patřil Lichtenštejnům. Právě oni vestavěli mezi čtyři zbylé gotické věže honosný barokní palác, dnešní zámek. A postupně své sídlo přebudovávali na lovecko-lesnické muzeum které tu funguje do současnosti. Panstvo do něj soustředilo lovecké trofeje ze svých panství v Evropě i z výprav do Afriky. Zejména preparáty savců, ptactva, ryb, obojživelníků i plazů. Ve zdejších sbírkách byste našli několik tisíc kusů. Při prohlídce expozice se navíc dozvíme, že na zámku údajně straší.
Zámek Úsov
Evangelický kostel v Hrabové
Do kostela, nebo na hvězdárnu, nebo to spojíme? Spojíme! Podíváme se totiž do Hrabové na Šumpersku, do tamního svatostánku, který asi v Česku nemá obdoby. Jednak je mimořádný
po architektonické stránce a jednak tam už za první republiky vznikla malá astronomická observatoř. Zasloužil se o to pokrokový kněz Rudolf Šedý, který v kostele řadu let působil a staral se o věci pozemské
i nebeské s mimořádným zápalem.
Evangelický kostel v Hrabové
Franz Schubert
Slavného hudebního skladatele Franze Schuberta zná nejspíš každý z nás. Narodil se ve Vídni, proto je samozřejmě chloubou Rakušanů. Víte ale, že své kořeny měl u nás? Konkrétně v malé moravské vísce v podhůří Jeseníků. Ve Vysoké na Šumpersku. Pochází z ní totiž jeho dědeček a otec. A dokonce i Franzova matka se narodila na Jesenicku, ve Zlatých Horách. S umělcovým otcem se ale seznámila až v rakouské metropoli. Nicméně takřka neznámá minulost rodiny láká do Vysoké návštěvníky ze všech koutů naší země, ale taky třeba z Polska nebo právě Rakouska. A zlákala taky nás. Prohlédneme si nejen expozici tomuto tématu věnovanou, ale samozřejmě taky vesničku. Údajně sem ve svých deseti letech zavítal i budoucí věhlasný skladatel a hrál tu na varhany, ale oficiální dokumenty o této události nic neříkají.
Franz Schubert
Lipník nad Bečvou
V samém srdci Moravské brány leží starobylé město Lipník nad Bečvou. Odpradávna těžilo ze své polohy na významné obchodní stezce směřující z pobřeží Baltu na jih Evropy. Dnes je jeho historické centrum městskou památkovou rezervací s víc než stovkou chráněných objektů. Jedním z nich je renesanční zvonice z roku 1609, která ukrývá technický poklad – hodinový stroj. Pozornost si zaslouží taky zámecký park. Vybudován byl jako okrasný a rostly v něm ovocné stromy. Teprve později byl upraven v anglickém stylu. Jedna zahrada byla zrekonstruovaná do původní podoby. Ta na střeše zámecké konírny. V době jejího vzniku šlo o první dílo svého druhu na sever od Alp.
