Reportáže v regionech
Rádlo
Na Rádle v okrese Jablonec nad Nisou jsme byli s kamerou poměrně nedávno. To místní sousoší Getsemanskou zahradu i roubenky pokrýval sníh a z rozhledny bylo vidět sotva na pár metrů. Ale nejen proto se tam vrátíme. Tentokrát se vydáme na procházku po nové stezce, která nás zavede k zajímavým místům obce, do lesa a polí, ale navíc i do vlastního nitra. Eldorádlo – Hojnosti cesta, jak se trasa nazývá, je totiž plná zastavení inspirujících k zamyšlení. Její Miroslav autor Novák nám ji osobně představí. Zastavíme se také u přírodní památky, kde kvetou orchideje, masožravé rosnatky i další vzácné rostliny.
Rádlo
Zámek Jánský vrch
Dominantou severomoravského města Javorník je zámek Jánský vrch. První zmínky o něm pocházejí už z roku 1307. Tehdy měl ovšem podobu gotického hradu. O zhruba čtyřicet let později ho získali vratislavičtí biskupové, v jejichž majetku zůstal až do konce druhé světové války. V průběhu staletí prošel mnoha proměnami, ve stylu baroka byl přestavěn za působení Filipa Gottharda Schaffgotsche. Ten se zasloužil i o vznik rozlehlého parku, okrasné zahrady a hudebního altánku. Díky němu se navíc areál stal centrem hudebního života ve Slezsku. Po prohlídce zámku se vydáme k Čertovým kazatelnám a prozradíme vám, co podle pověsti způsobil pekelník převlečený za mnicha.
Zámek Jánský vrch
Muzeum gramofonů
Loštice na Olomoucku má většina z nás neodmyslitelně spjaté s vyhlášenými tvarůžky, které se ve městě už déle než sto let vyrábějí a mají tu dokonce své muzeum. Nedávno byla ale v městě otevřena další zajímavá expozice. Bývalí zaměstnanci nedaleké Tesly Litovel v ní shromáždili přes tři stovky gramofonů. Ty představují průřez historií firmy i výroby těchto přístrojů vůbec. Připomínají dobu, kdy jsme s nimi dobývali svět. Představíme si největší unikáty z produkce továrny, která sice už neexistuje, ale má pokračovatele. Možná si i vy vzpomínáte na ohromný hit – kufříkové gramofony. Těch se vyrobilo bezmála 350 tisíc kusů.
Muzeum gramofonů
Poutní kostel Panny Marie Pomocné
Na hranicích s Polskem leží slezské město Zlaté Hory. Jižně od něj na svahu Příčného vrchu najdete poutní kostel Panny Marie Pomocné. Jeho historie se podle legendy začala psát v době třicetileté války, kdy sem před švédskými vojsky uprchla Anna Tannheiserová a pod skálou porodila syna Martina. Jeho dcera tu potom roku 1718 na otcovo přání nechala z vděčnosti pověsit obraz Panny Marie, základ celého budoucího areálu. V roce 1729 u obrazu nad údajně zázračným pramenem vyrostla dřevěná kaple, k níž přicházelo stále víc poutníků. A tak byl vybudován svatostánek kamenný. Prohlédneme si ho a zjistíme, kdo se zasloužil o jeho záchranu.
Poutní kostel Panny Marie Pomocné
Skanzen Zlaté Hory
Zlaté Hory ve Slezsku nepřišly ke svému jménu náhodou. Okolní kopce totiž ukrývají bohatství v podobě tohoto vzácného kovu a jeho částečky se ukládaly i v náplavách tamních potoků. První písemné zmínky o těžbě sice pocházejí až z počátku 13. století, ale podle některých historiků znali zdejší naleziště už Keltové. Představu o tom, jak se zlato z útrob země kdysi dobývalo, si můžete udělat ve středověkém skanzenu, který vyrostl v Údolí ztracených štol. Bude nás zajímat, kdo stál u jeho zrodu, co všechno se v něm dozvíme a samozřejmě i to, co si tam mohou zvídaví návštěvníci sami vyzkoušet.
