Reportáže v regionech
Stezka Elišky z Kunštátu
Eliška z Kunštátu byla v 15. století majitelkou panství v okolí tvrze Lysov mezi Seničkou a Cakovem na Olomoucku. U místních byla velmi oblíbená, protože své pozemky rozdělila a prodala zdejším obyvatelům – tím je zbavila povinnosti robotovat. Byla také velmi zbožná, takže každý den jezdila na bohoslužbu do Senice na Hané do kostela. Její nejčastější trase se dodnes říká Eliščina a podle legendy nikdy nezaroste travou. Projít se cestou, kterou pravidelně urazila, můžete po 11 kilometrů dlouhé naučné stezce, která na devíti zastaveních umožňuje poznat přírodu i historii kraje na pomezí úrodné Hané a Drahanské vrchoviny.
Stezka Elišky z Kunštátu
Hanácké Vánoce
V hanáckém skanzenu v Příkazech na Olomoucku, ve statku z roku 1875, se přeneseme do časů starodávných zvyků, kdy se křesťanství mísilo s pohanskou mytologií. Různé rituály měly zajistit hlavně zdraví, hojnost a úrodu. Spousta z nich provázela i Vánoce a hlavně Štědrý den. Než třeba hospodyně prostřela stůl, dala na něj hrst slámy. Byla zlatá a symbolizovala bohatství. Na misku před stolovníky, se sypala sůl, aby nikdo nepoznal hlad a bídu. Chybět nesměly ani pytlíčky s obilím, hrnek másla a medu, cibule, česnek nebo ovoce. Nohy stolu byly spoutány řetězem. To proto, aby rodina zůstala další rok pohromadě, ale také proto, aby dobytek nenapadli vlci nebo nepotkala nějaká pohroma.
Hanácké Vánoce
Muzeum Adolfa Kašpara
Boženu Němcovou, Aloise Jiráska nebo Jana Nerudu zná bezpochyby každý z nás. Asi nejslavnějším ilustrátorem literárních příběhů zmíněných autorů a mnoha dalších spisovatelů byl Adolf Kašpar. Pracoval pro přední české vydavatele. Byl jedním z prvních výtvarníků, kterým se podařilo povýšit obrazový doprovod na plnohodnotnou součást knih. Pocházel z Moravy a v Lošticích, kde v letech 1911 – 1934 často pobýval, najdeme jeho muzeum. V něm si připomeneme život i tvorbu talentovaného výtvarníka.
Muzeum Adolfa Kašpara
Ze Zálesí do polského Ladeku
Osadu Zálesí v Rychlebských horách historické prameny poprvé zmiňují v souvislosti s kolonizací kraje vratislavskými biskupy v 16. století. Tehdy byla uváděna jako Waldeg. Její rozvoj ovlivňovala poloha v těsné blízkosti hranic, v 19. století v ní žilo na 600 obyvatel, bylo tu několik hospod a taky pobočka banky. Pohromou pro Zálesí byla druhá světová válka a následné vysídlení. V roce 1989 dokonce přišla o svou chloubu - barokního kostel sv. Barbory. Dnes ale opět pomalu ožívá. Své putování krajem na pomezí naší země a Polska začneme právě v ní a pak vás zavedeme do městečka Ladek – Zdrój, které se mimo jiné pyšní jedněmi z nejstarších lázní v Evropě.
Ze Zálesí do polského Ladeku
Čarodějnická cyklotrasa
K temným historickým obdobím Jesenicka patří sedmnácté století, kdy se tu odehrávaly čarodějnické procesy. Přišlo při o život několik stovek nevinných lidí. Žádnou jinou oblast u nás nepostihl hon na čarodějnice víc. Tuhle etapu zdejších dějin se rozhodli zmapovat autoři naučné čarodějnické cyklotrasy. Měří 138 kilometrů, začíná v Mohelnici a pokračuje až do Zlatých hor. My si projedeme její část ze Šumperku do Jeseníku. Vyrazit na ni můžete i na elektrokole. Po cestě byly totiž nedávno rozmístěny nabíječky, takže se nemusíte bát ani těch nejnáročnějších výšlapů. Cestou se dozvíme třeba to, co stálo u zrodu procesů a co je dodnes připomíná.
