Reportáže v regionech
Výstava Záhady a tajemství světa
Lákají vás záhady a tajemství světa, na které je i dnešní věda krátká? Třeba pověstná křišťálová lebka, Turínské plátno nebo bájný meč krále Artuše? Nemusíte za nimi cestovat nijak daleko, stačí navštívit stejnojmennou expozici ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Unikátní sbírka tajuplných předmětů a nevysvětlitelných nálezů vznikla díky českému výstavnímu projektu. Jde sice v uvozovkách „jen“ o kopie, ale tak mistrovsky zhotovené, že jsou k nerozeznání od originálů. A v hanácké metropoli jich je hned patnáct soustředěných na jednom místě. V tak velkém rozsahu jsou v Česku k vidění poprvé. Dominantou výstavy je obří socha z Velikonočního ostrova, kde podobných mají téměř 900 a největší měří 21 metrů.
Výstava Záhady a tajemství světa
Černá Voda
Černá Voda na Jesenicku leží v údolí mezi Žulovskou pahorkatinou a Sokolím hřbetem, který je součástí Rychlebských hor. Její název je odvozen od barvy vody či dna místního toku. Nejstarší historie obce je spjata s hradem Kaltenštejnem ze 13. století, který býval centrem rozsáhlého panství vratislavských biskupů. Věž bývalého panského sídla na temeni kopce vzdáleného sotva 2 km od Černé Vody kdysi vévodila širokému okolí. Stával tu i palác, pravděpodobně se 4 místnostmi. Součástí areálu byl pivovar, stáje, větrný mlýn a hospodářství. Když zdejším krajem během husitských válek táhli kališníci, nezůstal v okolí kámen na kameni. Hrad jejich plenění odolal, vojsko se prý dokonce o jeho dobytí ani nepokusilo.
Černá Voda
Stezka Elišky z Kunštátu
Eliška z Kunštátu byla v 15. století majitelkou panství v okolí tvrze Lysov mezi Seničkou a Cakovem na Olomoucku. U místních byla velmi oblíbená, protože své pozemky rozdělila a prodala zdejším obyvatelům – tím je zbavila povinnosti robotovat. Byla také velmi zbožná, takže každý den jezdila na bohoslužbu do Senice na Hané do kostela. Její nejčastější trase se dodnes říká Eliščina a podle legendy nikdy nezaroste travou. Projít se cestou, kterou pravidelně urazila, můžete po 11 kilometrů dlouhé naučné stezce, která na devíti zastaveních umožňuje poznat přírodu i historii kraje na pomezí úrodné Hané a Drahanské vrchoviny.
Stezka Elišky z Kunštátu
Hanácké Vánoce
V hanáckém skanzenu v Příkazech na Olomoucku, ve statku z roku 1875, se přeneseme do časů starodávných zvyků, kdy se křesťanství mísilo s pohanskou mytologií. Různé rituály měly zajistit hlavně zdraví, hojnost a úrodu. Spousta z nich provázela i Vánoce a hlavně Štědrý den. Než třeba hospodyně prostřela stůl, dala na něj hrst slámy. Byla zlatá a symbolizovala bohatství. Na misku před stolovníky, se sypala sůl, aby nikdo nepoznal hlad a bídu. Chybět nesměly ani pytlíčky s obilím, hrnek másla a medu, cibule, česnek nebo ovoce. Nohy stolu byly spoutány řetězem. To proto, aby rodina zůstala další rok pohromadě, ale také proto, aby dobytek nenapadli vlci nebo nepotkala nějaká pohroma.
Hanácké Vánoce
Muzeum Adolfa Kašpara
Boženu Němcovou, Aloise Jiráska nebo Jana Nerudu zná bezpochyby každý z nás. Asi nejslavnějším ilustrátorem literárních příběhů zmíněných autorů a mnoha dalších spisovatelů byl Adolf Kašpar. Pracoval pro přední české vydavatele. Byl jedním z prvních výtvarníků, kterým se podařilo povýšit obrazový doprovod na plnohodnotnou součást knih. Pocházel z Moravy a v Lošticích, kde v letech 1911 – 1934 často pobýval, najdeme jeho muzeum. V něm si připomeneme život i tvorbu talentovaného výtvarníka.
