Reportáže v regionech
Kašny Olomouc
Ochladit se v letních vedrech můžete i v barokní perle Moravy. Netušíte, o čem je řeč? Tuhle přezdívku si vysloužila Olomouc. Její centrum zdobí řada památek z tohoto období, mimo jiné šest historických kašen. Soubor je to natolik unikátní, že se místní pokusili před 25 lety o to, aby byl zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO. To se jim sice nepodařilo, ale monumentální díla jsou i tak velkým turistickým lákadlem.
Kašny Olomouc
Park Přerov
Zelenou oázu klidu najdete také v Přerově. A to dokonce jen kousek od centra města. Území, kterému dlouho vládly močály lužního lesa, se v 19. století začalo měnit v park. U jeho zrodu stál místní okrašlovací spolek sdružující nejvýznamnější osobnosti od starosty, přes majitele cukrovaru až po ředitele gymnázia. Podobu mu pak dali přední zahradní architekti. Areálem o rozloze 20 hektarů, který dostal jméno Michalov, se můžete projít třeba po naučné stezce Pňovský luh. Nabízí pěti nebo dvanáctikilometrovou trasu.
Park Přerov
Hrad Sovinec
Hrad Sovinec vybudovali v první třetině 14. století bratři Pavel a Vok z rodu Hrutoviců. K jeho stavbě si vybrali místo na výrazné skalnaté ostrožně nedaleko Bruntálu v Nízkém Jeseníku. Název prý dostal podle soví královny, spící věčným spánkem ve stříbrné rakvi hluboko ve skále. Kdo ji najde, na toho údajně čeká
velké bohatství. Později bylo sídlo obehnáno rozsáhlým barokním opevněním, jedním z největších svého druhu u nás.
Hrad Sovinec
Olomouc
Olomouc je historicky nejvýznamnějším městem Moravy. Ve středověku byla třetím největším městem zemí Koruny české. Stala se sídlem moravských biskupů. Po Praze má u nás druhou největší památkovou rezervaci. A v přepočtu na obyvatele taky největší počet kostelů a kaplí v Česku. V dalších minutách si projdeme krátký okruh historickým centrem největšího města na řece Moravě.
Olomouc
Plumlov
Zámek Plumlov na Prostějovsku rozhodně není typickým barokním sídlem. S devíti podlažími se majestátně vypíná do výšky 65 metrů nad hladinou místního rybníka a připomíná spíš starobylý věžák. Na nádvoří prý bývá v noci k vidění černá paní. Jde o kněžnu Marii, která v 16. století pobývala se svým chotěm Vratislavem II. z Pernštejna na hradě, jenž dřív stával v těchto místech a svůj někdejší domov stále hledá. Při prohlídce interiérů se pak dozvíte, kdo dal památce velmi neobvyklou podobu.
