Reportáže v regionech
Gramofony
Diváci nedělní Toulavky určitě budou pamatovat na gramofonové desky. Černá elpíčka se dávala na gramofon, který byl vlastně dvourychlostní. Časy se mění, technika taky. CD a DVD jsou pro dnešní mladší srozumitelnějšími slovy než LP deska. Technické muzeum v Brně se rozhodlo zkusit říct ne, ne… staré časy nejsou zapomenuty a uspořádalo výstavu Dědeček gramofon. Ta si všímá vývoje od začátku prvních fonografů 20. století po dnešek. Klasické desky, jejichž výroba se dodnes nezměnila, se vrací zpět na výsluní.
Gramofony
Šustí
Když něco děláte víc než třicet let, může vás to začít nudit, nebo naopak. Získáte větší rutinu a zdokonalujete svoje nápady. Paní Zina Juřicová z Valtic už tři desítky let pracuje se šúpolím. Mnozí z vás jistě ani netuší, co to je, a přitom je to vlastně odpad – suché kukuřičné listí, z něhož lidová umělkyně vyrábí figurky. Podle velikosti postaviček dokáže tipnout, kolik šúpolí nebo také šustí bude potřebovat. Klasy pak musí vyprat, vybělit a usušit – teprve pak s nimi může pracovat.
Šustí
Podmalba na sklo
S obrázky na skle se setkáváme již v 70. letech 18. století i na severu a severovýchodě Čech. Ve své době byly velmi oblíbené – prodávali je na poutních místech, na jarmarcích a trzích, někdy je roznášeli i podomní obchodníci. Technika zhotovení obrázku na skle spočívala v tzv. podmalbě. Pod sklo se nejprve položila šablona (často rytina nebo malovaný obrázek), jež sloužila jako předloha, kterou autor kopíroval. My vás v Toulavé kameře pozveme do Břeclavi, kde nám Slávka Floretová ukáže, jak tuhle kumštařinu zvládá ona.
Podmalba na sklo
Černvírský most
Čas letí jako bláznivý. A nezastavil se před barokními mosty v údolí řeky Svratky nedaleko Pernštejna. Ten černvírský slouží už tři staletí a jde o nejstarší most na Moravě. Dodnes se jich v celém Česku dochovalo už jen třicet a postupně se opravují. A věřte, že sehnat ten správný materiál, který by se k takové nápravě hodil, není jednoduché. Kryté dřevěné mosty si to ale zaslouží.
Černvírský most
Světelský oltář v Adamově
V posledním zastavení zavítáme do Adamova na Blanensku. Důvod naší cesty s kamerou byl jednoduchý: světelský oltář. Devět metrů krásy vyřezané z lipového dřeva spatřilo světlo světa v 16. století. Do Adamova ho přivezli Lichtensteinové. Za své jméno vděčí německému městu Zwettl (Světlo). Odborníci ho označují jako jeden z evropských unikátnů pozdní gotiky s prvky baroka. Neznámý umělec v duchu vizionářské tradice a podunajské školy, která se vyznačovala rostlinnými ornamenty, plně uplatnil symbol onoho zázračného dubu, jehož ústředním motivem se stala legenda z 5. století o nanebevzetí Panny Marie. Z původního světelského oltáře je dochována pouze střední část a je umístěna v kostelíku sv. Barbory právě v Adamově u Brna.
