Reportáže v regionech
Světelský oltář v Adamově
V posledním zastavení zavítáme do Adamova na Blanensku. Důvod naší cesty s kamerou byl jednoduchý: světelský oltář. Devět metrů krásy vyřezané z lipového dřeva spatřilo světlo světa v 16. století. Do Adamova ho přivezli Lichtensteinové. Za své jméno vděčí německému městu Zwettl (Světlo). Odborníci ho označují jako jeden z evropských unikátnů pozdní gotiky s prvky baroka. Neznámý umělec v duchu vizionářské tradice a podunajské školy, která se vyznačovala rostlinnými ornamenty, plně uplatnil symbol onoho zázračného dubu, jehož ústředním motivem se stala legenda z 5. století o nanebevzetí Panny Marie. Z původního světelského oltáře je dochována pouze střední část a je umístěna v kostelíku sv. Barbory právě v Adamově u Brna.
Světelský oltář v Adamově
Moravský kras
Nejznámější jeskynní komplex Moravského krasu tvoří čtveřice jeskyní: Punkevní, Sloupsko-sošůvská, Kateřinská a Balcarka. Teď k nim přibude pátá – Výpustek. Nejde o nově objevený útvar, naopak, první speleologové si ji mohli prohlédnout už v 19. století a dějepisné učebnice ji pak traktují jako naleziště pravěkých lvů a medvědů. S Jiřím Habelkou a Robertem Dvořáčkem se do jeskyně podíváme. Možná vás překvapí, že tady sídlila dokonce německá armáda, která tady vyráběla součástky pro letecké motory, a pak i Rudá armáda.
Moravský kras
Těšanští kováři
Ve druhé reportáži vám ukážeme, jak v jihomoravských Těšanech vítají kováře. Každoročně si totiž právě tady dávají dostaveníčko, a to proto, aby si ukázali, kdo z nich toho ví nejvíc o damascénské oceli. Pod záštitou brněnského Technického muzea. Touha a vlastně i potřeba spojit dva druhy kovu proto, aby se zvýšila jeho tvrdost i pevnost, je stará už víc než tři tisíce let. Pravá damscénská ocel se vyráběla v Indii, v Damašku se falšovala, říká jeden z našich průvodců Ladislav Laska. Těšanská kovárna slouží zároveň jako expozice kovářství a kolářství.
Těšanští kováři
Stezka Lovci mamutů
Lovci mamutů – známý titul slavné knihy. V Dolních Věstonicích tak navíc pojmenovali i tzv. naučnou archeostezku. Lokalita, kterou proslavil v roce 1925 nález profesora Absolona, se tak může pyšnit cestou, která návštěvníkům ukazuje nejen památky ukryté pod skleněnými vitrážemi, ale i ta místa, kde byly skvosty a poklady nalezeny.
Stezka Lovci mamutů
Pravěká těžba
V dalším zastavení vás pozveme pod zem. Nebude to poprvé, kdy budeme vizitýrovat krásu naší země jaksi z druhé strany. Vypravili jsme se do Krumlovského lesa na Znojemsku, kde místní archeologové zkoumají pozůstatky pravěké těžby. Tým profesionálních archeologů překvapily těžební jámy z doby bronzové – rohovec, který se tady těžil, se totiž už v té době příliš nepoužíval. Těch teorií, proč se k téhle dřině naši předci vrátili, je několik. Jedna z nich protežuje vliv magie a potřeba dát najevo úctu k předkům.