Reportáže v regionech
Půvaby orientálního salonu
Půvaby orientálního salonu – okázalý, ale trefný název pro výstavu, kterou hostí moravská metropole Brno. Dálný východ byl po dlouhou dobu opravdu pro Evropany daleko, a proto i jeho umění bylo nedostupné. O to víc ale pak uchvátilo. Možná jedním z prvních, kdo měl možnost kochat se orientálním uměním, byl cestovatel Marco Polo. Byl to totiž jeho cestopisný dokument Milion, kde se poprvé objevilo slovo porcelán. Do Evropy ale začal pronikat až později. Křehká krása z východu byla drahým špásem. Víc ale ví náš průvodce, pan Suchomel z Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze.
Půvaby orientálního salónu
Gramofony
Diváci nedělní Toulavky určitě budou pamatovat na gramofonové desky. Černá elpíčka se dávala na gramofon, který byl vlastně dvourychlostní. Časy se mění, technika taky. CD a DVD jsou pro dnešní mladší srozumitelnějšími slovy než LP deska. Technické muzeum v Brně se rozhodlo zkusit říct ne, ne… staré časy nejsou zapomenuty a uspořádalo výstavu Dědeček gramofon. Ta si všímá vývoje od začátku prvních fonografů 20. století po dnešek. Klasické desky, jejichž výroba se dodnes nezměnila, se vrací zpět na výsluní.
Gramofony
Šustí
Když něco děláte víc než třicet let, může vás to začít nudit, nebo naopak. Získáte větší rutinu a zdokonalujete svoje nápady. Paní Zina Juřicová z Valtic už tři desítky let pracuje se šúpolím. Mnozí z vás jistě ani netuší, co to je, a přitom je to vlastně odpad – suché kukuřičné listí, z něhož lidová umělkyně vyrábí figurky. Podle velikosti postaviček dokáže tipnout, kolik šúpolí nebo také šustí bude potřebovat. Klasy pak musí vyprat, vybělit a usušit – teprve pak s nimi může pracovat.
Šustí
Podmalba na sklo
S obrázky na skle se setkáváme již v 70. letech 18. století i na severu a severovýchodě Čech. Ve své době byly velmi oblíbené – prodávali je na poutních místech, na jarmarcích a trzích, někdy je roznášeli i podomní obchodníci. Technika zhotovení obrázku na skle spočívala v tzv. podmalbě. Pod sklo se nejprve položila šablona (často rytina nebo malovaný obrázek), jež sloužila jako předloha, kterou autor kopíroval. My vás v Toulavé kameře pozveme do Břeclavi, kde nám Slávka Floretová ukáže, jak tuhle kumštařinu zvládá ona.
Podmalba na sklo
Černvírský most
Čas letí jako bláznivý. A nezastavil se před barokními mosty v údolí řeky Svratky nedaleko Pernštejna. Ten černvírský slouží už tři staletí a jde o nejstarší most na Moravě. Dodnes se jich v celém Česku dochovalo už jen třicet a postupně se opravují. A věřte, že sehnat ten správný materiál, který by se k takové nápravě hodil, není jednoduché. Kryté dřevěné mosty si to ale zaslouží.
