Reportáže v regionech
Žarošice
Žarošice – obec nedaleko jihomoravského Kyjova – udělají tečku nedělnímu toulání s kamerou. O městečku jste možná nikdy neslyšeli, a to i přesto, že tady mají opravdu prazvláštní a dost originální muzeum. Muzeum, pro něž se těžko hledá označení.
Je to muzeum, které shromažďuje všechno, co má něco společného se životem v Žarošicích. Najdete tady celkem šest stálých expozic, které mapují různé oblasti života na venkově – vystavované předměty ale musejí splňovat jednu podmínku: všechny musejí pocházet ze Žarošic.
I když jedna výjimka se přece jen najde – co by to bylo za jihomoravské muzeum, kdyby v něm chyběl lis na víno. Ten zdejší je z dubového dřeva a našel se v Archlebově, ale ten je vzdálen bratru jen dva kilometry od Žarošic.
Žarošice
Arabela
Skončíme pohádkově. Skončíme v Brně. Svět pohádek totiž zavládl v Letohrádku Mitrovských. V Brně tak odstartovalo putování unikátní kolekce pohádkových kostýmů a rekvizit úspěšného seriálu Československé televize Arabela.
Myšlenku na pohádkovou výstavu měl náš průvodce Petr Lukas od chvíle, kdy si pronajal Letohrádek. A jasno si udělal v tom, kteráže z pohádek by tady měla ožít. To že zvolil Arabelu, vysvětluje tak, že právě v tomhle pohádkovém seriálu se najdou vlastně všechny pohádky v jedné a zároveň se díky tomu můžeme podívat zpět do sedmdesátých let minulého století.
Výstava mu ale zabrala víc času i prostředků, než očekával. I přesto se mu ale podařilo v polovině února zpřístupnit dětem i dospělým originální expozici věnovanou jedinečnému seriálu, který už zhlédly tisíce dětí nejen v naší republice. A nelituje, i když ne všechno je tak, jak to bylo opravdově v seriálu.
Takže pro velké znalce Arabely: třeba vám neuniknou drobné odlišnosti v nábytku. Filmaři si totiž takovouto běžně užívanou stěnu maličko upravili. A pokud u Mayerových posedíte a budete se dívat na jeden z dílů, možná sami objevíte, co je v seriálu jinak.
Arabela
Výstava Bojná
Brněnské Moravské zemské muzeum vystavuje unikátní sbírku archeologických předmětů ze slovenského hradiště Bojná z dob vzniku Velké Moravy. Lokalita nedaleko západoslovenského města Topoľčany se stala známou teprve před dvěma lety díky nálezům zvonů a pozlacených plaket s raně křesťanskými motivy z přenosného oltáře.
Mnohé z více než 400 exponátů jsou vůbec poprvé vystaveny mimo území Slovenska. Archeologové o lokalitě věděli už dřív, ale kvůli nedostatku peněz se do výzkumu pouštět nechtěli. Archeologické práce tady začaly teprve předloni, každý rok se zde najdou tisíce artefaktů z 9. století, kdy vznikala Velká Morava.
V okolí obce Bojná se dodnes dochoval prstenec mohutných dřevohliněných valů, jejichž výška přesahuje pět metrů. Četné nálezy v hradišti jsou pro archeology unikátní tím, že dokládají písemné prameny z dob vzniku Velké Moravy. Většina nálezů z této doby pochází z Moravy.
Historická centra na území Slovenska, například Nitra, byla zastavěna a pochází odsud pouze nálezy menšího rozsahu. Bojná je proto pro archeology učiněný ráj, nachází se v zalesněném a kopcovitém území. Říkají archeologové – uvidíte sami, že mají důvod říkat tahle slova.
Výstava Bojná
Kyjovské údolí
Kyjovské údolí Českého Švýcarska, kde nedělní výlet zakončíme, je pro někoho tím nejzajímavějším, co tahle lokalita může nabídnout. Je to nádherný kus přírody, čistá řeka obklopená pískovcovými sloupy, vysoké smrky, divoce rostoucí mechy a spousta sytě zelené uklidňující barvy.
V Českém Švýcarsku se nabízí pohádkové skalní útvary, lesy, údolí řek. Navštívit můžete i nejníže položenou obci na našem území – Hřensko, které se stalo pomyslnou vstupní branou do Českého Švýcarska. A co teprve Pravčická brána.
Samotný Kyjov se nachází na východním cípu národního parku České Švýcarsko. Z Prahy je zřejmě nejjednodušší cesta po silnici číslo 9 (směr Mělník, Česká Lípa). V obci Studánka se odbočuje doleva na Krásnou Lípu, odkud už je to do Kyjova co by kamenem dohodil, asi pět kilometrů.
V Krásné Lípě je také nádraží Českých drah (mají tam dokonce dvě, což by do takového malého města řekl málokdo). V Kyjově se může autem parkovat přímo u vchodu do Kyjovského údolí. Tím se táhne turistická asfaltová (později šotolinová) silnice, která je jako stvořená pro cyklistiku, ale ani pěší turista – fotograf – by neměl pohrdnout.
Podél Křinice se dá dojít až do Zadní Doubice. Pokud máte čas, vyplatí se celým údolím projít nebo si ho projet na kole a vytipovat si zajímavá místa. A když budete šikovně odbočovat i z hlavních cest, pak možná narazíte na překrásné skalní útvary, kterými jsou například: Klenotnice nebo Kyjovský hrádek.
Kyjovské údolí
Arboretum Šmelcovna
Pak změníme téma a pozveme vás na východní okraj města Boskovice, do údolního zářezu říčky Bělé, při západním okraji Drahanské vrchoviny. Právě tady totiž po roce 1965 na jihovýchodním svahu v nadmořské výšce 375-425 m. n. m. začal budovat zkušený zahradník pan Ladislav Vlk sbírkovou zahradu okrasných dřevin.
V započaté práci bylo cílevědomě pokračováno následným majitelem panem Josefem Janků. On bude taky naším průvodcem po celé té kráse. V roce 1992 se sbírková zahrada stala samostatnou součástí jím založeného soukromého Zahradnického podniku Šmelcovna. Současně se stala nedílnou součástí významného krajinného prvku Dva dvory – Šmelcovna.
V roce 1999 podstatnou část pozemků významného krajinného prvku od města Boskovice Josef Janků odkoupil se záměrem vybudovat v této lokalitě provozně-výrobní arboretum za dodržení podmínek stanovených agenturou ochrany přírody s ohledem na provoz VKP. Z neobdělávaných pozemků byly odstraněny nežádoucí porosty, nevhodné náletové dřeviny a vykáceny přestárlé a nemocné ovocné stromy.
Odborně provedené hrubé přípravné práce přinesly první výsledek. Pod odstraněnými náletovými porosty se objevil přirozeně velmi zajímavě modelovaný terén, pod plevelnými ruderálními porosty na konci léta a začátkem podzimu vykvetly tisíce ocúnů (Colchicum autumnale). V roce 2001 bylo vysazeno 15 000 ks cibulovin, vesměs ze sortimentu pana Ing. Václava, které svým překrásným květenstvím obohacují poměrnou část nových výsadeb. V roce 2002 se zdařilo vysadit více než 460 soret rodu Iris (kosatec) a Hemerocallis (denivka).
Pro návštěvníky jsou vysázeny další nové sbírkové plochy okrasných travin, azalek, rododendronů, cizokrajných okrasných dřevin a trvalek. Modelové výsadby okrasných rostlin jsou doplněny širokým sortimentem bobulového, jádrového a peckového ovoce v obnovovaném historickém sadu. Od roku 2006 je areál doplněn o zookoutek s vybranými druhy exotických a hospodářských zvířat. V prostoru zahradního centra je pak možné si odpočinout pod slunečníky a občerstvit se chlazenými či teplými nápoji a něčím malým k snědku.