Reportáže v regionech
Výstava Bojná
Brněnské Moravské zemské muzeum vystavuje unikátní sbírku archeologických předmětů ze slovenského hradiště Bojná z dob vzniku Velké Moravy. Lokalita nedaleko západoslovenského města Topoľčany se stala známou teprve před dvěma lety díky nálezům zvonů a pozlacených plaket s raně křesťanskými motivy z přenosného oltáře.
Mnohé z více než 400 exponátů jsou vůbec poprvé vystaveny mimo území Slovenska. Archeologové o lokalitě věděli už dřív, ale kvůli nedostatku peněz se do výzkumu pouštět nechtěli. Archeologické práce tady začaly teprve předloni, každý rok se zde najdou tisíce artefaktů z 9. století, kdy vznikala Velká Morava.
V okolí obce Bojná se dodnes dochoval prstenec mohutných dřevohliněných valů, jejichž výška přesahuje pět metrů. Četné nálezy v hradišti jsou pro archeology unikátní tím, že dokládají písemné prameny z dob vzniku Velké Moravy. Většina nálezů z této doby pochází z Moravy.
Historická centra na území Slovenska, například Nitra, byla zastavěna a pochází odsud pouze nálezy menšího rozsahu. Bojná je proto pro archeology učiněný ráj, nachází se v zalesněném a kopcovitém území. Říkají archeologové – uvidíte sami, že mají důvod říkat tahle slova.
Výstava Bojná
Kyjovské údolí
Kyjovské údolí Českého Švýcarska, kde nedělní výlet zakončíme, je pro někoho tím nejzajímavějším, co tahle lokalita může nabídnout. Je to nádherný kus přírody, čistá řeka obklopená pískovcovými sloupy, vysoké smrky, divoce rostoucí mechy a spousta sytě zelené uklidňující barvy.
V Českém Švýcarsku se nabízí pohádkové skalní útvary, lesy, údolí řek. Navštívit můžete i nejníže položenou obci na našem území – Hřensko, které se stalo pomyslnou vstupní branou do Českého Švýcarska. A co teprve Pravčická brána.
Samotný Kyjov se nachází na východním cípu národního parku České Švýcarsko. Z Prahy je zřejmě nejjednodušší cesta po silnici číslo 9 (směr Mělník, Česká Lípa). V obci Studánka se odbočuje doleva na Krásnou Lípu, odkud už je to do Kyjova co by kamenem dohodil, asi pět kilometrů.
V Krásné Lípě je také nádraží Českých drah (mají tam dokonce dvě, což by do takového malého města řekl málokdo). V Kyjově se může autem parkovat přímo u vchodu do Kyjovského údolí. Tím se táhne turistická asfaltová (později šotolinová) silnice, která je jako stvořená pro cyklistiku, ale ani pěší turista – fotograf – by neměl pohrdnout.
Podél Křinice se dá dojít až do Zadní Doubice. Pokud máte čas, vyplatí se celým údolím projít nebo si ho projet na kole a vytipovat si zajímavá místa. A když budete šikovně odbočovat i z hlavních cest, pak možná narazíte na překrásné skalní útvary, kterými jsou například: Klenotnice nebo Kyjovský hrádek.
Kyjovské údolí
Arboretum Šmelcovna
Pak změníme téma a pozveme vás na východní okraj města Boskovice, do údolního zářezu říčky Bělé, při západním okraji Drahanské vrchoviny. Právě tady totiž po roce 1965 na jihovýchodním svahu v nadmořské výšce 375-425 m. n. m. začal budovat zkušený zahradník pan Ladislav Vlk sbírkovou zahradu okrasných dřevin.
V započaté práci bylo cílevědomě pokračováno následným majitelem panem Josefem Janků. On bude taky naším průvodcem po celé té kráse. V roce 1992 se sbírková zahrada stala samostatnou součástí jím založeného soukromého Zahradnického podniku Šmelcovna. Současně se stala nedílnou součástí významného krajinného prvku Dva dvory – Šmelcovna.
V roce 1999 podstatnou část pozemků významného krajinného prvku od města Boskovice Josef Janků odkoupil se záměrem vybudovat v této lokalitě provozně-výrobní arboretum za dodržení podmínek stanovených agenturou ochrany přírody s ohledem na provoz VKP. Z neobdělávaných pozemků byly odstraněny nežádoucí porosty, nevhodné náletové dřeviny a vykáceny přestárlé a nemocné ovocné stromy.
Odborně provedené hrubé přípravné práce přinesly první výsledek. Pod odstraněnými náletovými porosty se objevil přirozeně velmi zajímavě modelovaný terén, pod plevelnými ruderálními porosty na konci léta a začátkem podzimu vykvetly tisíce ocúnů (Colchicum autumnale). V roce 2001 bylo vysazeno 15 000 ks cibulovin, vesměs ze sortimentu pana Ing. Václava, které svým překrásným květenstvím obohacují poměrnou část nových výsadeb. V roce 2002 se zdařilo vysadit více než 460 soret rodu Iris (kosatec) a Hemerocallis (denivka).
Pro návštěvníky jsou vysázeny další nové sbírkové plochy okrasných travin, azalek, rododendronů, cizokrajných okrasných dřevin a trvalek. Modelové výsadby okrasných rostlin jsou doplněny širokým sortimentem bobulového, jádrového a peckového ovoce v obnovovaném historickém sadu. Od roku 2006 je areál doplněn o zookoutek s vybranými druhy exotických a hospodářských zvířat. V prostoru zahradního centra je pak možné si odpočinout pod slunečníky a občerstvit se chlazenými či teplými nápoji a něčím malým k snědku.
Arboretum Šmelcovna
Klášter Louka
V okurkové sezóně se vypravíme – jak příznačně a symbolicky – do Znojma, do města, které kdysi znojemská okurka i okurek proslavily. Důvodem naší cesty ale nebyly zelené po zemi se kroutící dužinaté plody, ale klášter Louka.
Premonstrátský klášter byl založen už v roce 1190 českým knížetem Konrádem Otou (syn údělného knížete Konráda II. Znojemského) a jeho matkou Marií (dcera srbského velkoknížete Uroše a švagrová uherského krále Bély II.) nedaleko znojemského hradu u řeky Dyje.
Hned od svého počátku byl štědře nadán, čímž se stal největším znojemským klášterem a také jedním z nejvýznamnějších na Moravě. Znojmo bylo roku 1226 povýšeno Přemyslem Otakarem I. na královské město a získávalo od své vrchnosti řadu práv a výsad. Neméně tolik byla ovšem obdarovávána i Louka a řada privilegií se oběma stranám překrývala, vzájemně je poškozovala a dávala jim pravomoc zasahovat do kompetencí svého souseda.
Klášteru se pak vedlo různě. Zásadní rozhodnutí ale učinil až Josef II., který klášter zrušil. Po dvě stě let pak sloužil areál různě, jako továrna, ale i jako kasárna. V posledních desetiletích však ožívá. Pomalu a po částech. Do některých prostor je možné znovu nahlédnout.
Návštěvníci během prohlídky zavítají i do románské krypty. Je to jedna ze sedmi románských krypt v České republice. Byl zpřístupněna a objevena před sto lety, předtím byla schována. Sloužila jako vězení pro mnichy. Dodnes jsou tam uchovány různé nápisy. A řeč bude i o víně, ale to už se na Znojemsku jaksi předpokládá automaticky.
Klášter Louka
Historická lékárna
Pak zavítáme do nemocnice Milosrdných bratří v Letovicích. Ta je umístěna v historické budově bývalého kláštera Řádu Milosrdných bratří vybudovaného v druhé polovině 18. století.
Pomocné provozy jako prádelna, údržba a administrativa jsou umístěny v přilehlých budovách.
Součástí areálu jsou pozemky (ovocný sad, pole, ostatní plochy, skleník, nádvoří) obehnané původní kamennou zdí a jsou využívány pro potřebu nemocnice.
Důvodem naší návštěvy byla ale prohlídka Historické lékárny, která je chráněnou kulturní památkou. Vybudována byla v roce 1784.
Stěny lékárny obklopují vestavěné lékárenské skříně s policemi a asi 270 zásuvkami, členěné pilastry a vyřezávanými rokajemi, završené průběžně profilovanou římsou a vyřezávanými vázami.
Lunety a klenby pokrývají figurální kompozice s náměty vyjadřujícími poslání řádu. Ve špaletách oken jsou malované rokaje, úponky a zvonečkové motivy.