Reportáže v regionech
Kyjovská svatba
V následující reportáži uslyšíte zvláštní češtinu. Rozumět jí ale budete. Obojek, pávka, drnda nebo kordulka – povinná slovní výbava na Kyjovsku, a frekventovaná slova i našeho dalšího průvodce pana Ladislava Lunga, který je vlastníkem u nás možná největší sbírky krojů.
Jeho nashromážděné skvosty navíc můžete obdivovat i vy: v konírně milotického zámku na výstavě tradiční stylové kyjovské svatby. Ladislav Lunga sbírá kyjovské kroje prakticky celý život. Teď jeho sbírka čítá neuvěřitelných dva tisíce kusů, a ty nejstarší z nich pocházejí z konce 18. století. A uvidíte sami, že tehdejší móda nebyla příliš praktická. Než se takové děvče patřičně obléklo, trvalo to! A na parádu si potrpěli i muži. Mladí šohajové ty největší šperky nosili na hlavě.
Kyjovská svatba
Památníčky
Podíváme se taky do Brna. Zaujala nás tam jedna výstava, která se zaměřuje na památníky, památníčky. Ty, které známe i dnes, měly u nás ale docela na růžích ustláno.
Zkrátka a dobře: rádi jsme si už v minulosti psali různé vzkazy, které právě tyhle papírové knížečky uchovávají. Památníky zůstávají. Dřív to byly malé kartičky osmerkového formátu, které byly vkládány do ozdobných etuí.
Co se ale proměňuje taky, jsou vzkazy do nich vnášené. Tak třeba, kohopak by napadlo dnes připomínat: nezapomeň, že jsi dcerou českou.
Nejstarší památníky známe ze 16. století. Teprve v průběhu 19. století se ale tahle lidská záliba a kratochvíle dostala do prostředí měšťanského, které jí v období biedermayeru přineslo památníčkový rozkvět.
Památníčky
Žarošice
Žarošice – obec nedaleko jihomoravského Kyjova – udělají tečku nedělnímu toulání s kamerou. O městečku jste možná nikdy neslyšeli, a to i přesto, že tady mají opravdu prazvláštní a dost originální muzeum. Muzeum, pro něž se těžko hledá označení.
Je to muzeum, které shromažďuje všechno, co má něco společného se životem v Žarošicích. Najdete tady celkem šest stálých expozic, které mapují různé oblasti života na venkově – vystavované předměty ale musejí splňovat jednu podmínku: všechny musejí pocházet ze Žarošic.
I když jedna výjimka se přece jen najde – co by to bylo za jihomoravské muzeum, kdyby v něm chyběl lis na víno. Ten zdejší je z dubového dřeva a našel se v Archlebově, ale ten je vzdálen bratru jen dva kilometry od Žarošic.
Žarošice
Arabela
Skončíme pohádkově. Skončíme v Brně. Svět pohádek totiž zavládl v Letohrádku Mitrovských. V Brně tak odstartovalo putování unikátní kolekce pohádkových kostýmů a rekvizit úspěšného seriálu Československé televize Arabela.
Myšlenku na pohádkovou výstavu měl náš průvodce Petr Lukas od chvíle, kdy si pronajal Letohrádek. A jasno si udělal v tom, kteráže z pohádek by tady měla ožít. To že zvolil Arabelu, vysvětluje tak, že právě v tomhle pohádkovém seriálu se najdou vlastně všechny pohádky v jedné a zároveň se díky tomu můžeme podívat zpět do sedmdesátých let minulého století.
Výstava mu ale zabrala víc času i prostředků, než očekával. I přesto se mu ale podařilo v polovině února zpřístupnit dětem i dospělým originální expozici věnovanou jedinečnému seriálu, který už zhlédly tisíce dětí nejen v naší republice. A nelituje, i když ne všechno je tak, jak to bylo opravdově v seriálu.
Takže pro velké znalce Arabely: třeba vám neuniknou drobné odlišnosti v nábytku. Filmaři si totiž takovouto běžně užívanou stěnu maličko upravili. A pokud u Mayerových posedíte a budete se dívat na jeden z dílů, možná sami objevíte, co je v seriálu jinak.
Arabela
Výstava Bojná
Brněnské Moravské zemské muzeum vystavuje unikátní sbírku archeologických předmětů ze slovenského hradiště Bojná z dob vzniku Velké Moravy. Lokalita nedaleko západoslovenského města Topoľčany se stala známou teprve před dvěma lety díky nálezům zvonů a pozlacených plaket s raně křesťanskými motivy z přenosného oltáře.
Mnohé z více než 400 exponátů jsou vůbec poprvé vystaveny mimo území Slovenska. Archeologové o lokalitě věděli už dřív, ale kvůli nedostatku peněz se do výzkumu pouštět nechtěli. Archeologické práce tady začaly teprve předloni, každý rok se zde najdou tisíce artefaktů z 9. století, kdy vznikala Velká Morava.
V okolí obce Bojná se dodnes dochoval prstenec mohutných dřevohliněných valů, jejichž výška přesahuje pět metrů. Četné nálezy v hradišti jsou pro archeology unikátní tím, že dokládají písemné prameny z dob vzniku Velké Moravy. Většina nálezů z této doby pochází z Moravy.
Historická centra na území Slovenska, například Nitra, byla zastavěna a pochází odsud pouze nálezy menšího rozsahu. Bojná je proto pro archeology učiněný ráj, nachází se v zalesněném a kopcovitém území. Říkají archeologové – uvidíte sami, že mají důvod říkat tahle slova.