Reportáže v regionech
Baron Trenck
A pro tentokrát skončíme v Brně. Řeč se stočí hlavně na jednoho pána, pana Trencka. Jméno Františka barona Trencka přežilo o dvě stě šedesát let záhadnou smrt svého ukrutného nositele. Nejvýznamnější moravské a brněnské kulturní i společenské instituce se spojily, aby vám pomohly pohlédnout na Brno očima baroka.
Barona Trencka zkuste v naší reportáži využít jako svého průvodce, díky němuž objevíte skvosty barokní architektury, jimiž město okázale kvetlo a které se dnes skrývají našim neznalým pohledům. Výstava Brno v době Barona Trencka je pojata jako umělecko-historická pouť po městské památkové rezervaci.
Jednotlivé expozice jsou zaměřeny na hodnotné dobové solitéry z majetku spolupracujících institucí. Kromě barokních soch a obrazů můžete zhlédnout ojediněle vystavovaná díla užitého i sakrálního umění, lidového či uměleckého řemesla, zbraně a stranou nezůstanou ani dobové archiválie. Slovníček, který je součástí této brožurky, vám pomůže seznámit se s dobovými pojmy, s nimiž se setkáte při své cestě výstavou. Celou výstavu projdeme a o všem zajímavém si budeme povídat s jejím organizátorem Petrem Lukasem.
Baron Trenck
Hrad Bítov
Stavba velké dyjské přehrady s vysoko vzedmutou hladinou vod, omývajících boky bítovského hradního vrchu, nenávratně změnila osobitý ráz údolí, do něhož po staletí shlíží středověký jihomoravský hrad Bítov. První zastávka naší kamery bude právě tady.
Dnešní podoba původně panovnického hradu, jehož existence je bezpečně doložena k roku 1185, i když kořeny sahají daleko hlouběji, je výsledkem mnoha stavebních proměn, takže původní středověký ráz jednotlivostí i celku je značné porušen.
Nejstarší zachované raně gotické články, klínová věž v západní části velkého nádvoří a podobná, dnes stavebně začleněná do jihovýchodního nároží hradního paláce, svědčí o rozsáhlé výstavbě hradu v druhé polovině 13. století, nejspíše v době velkého opevňování hranice proti Rakousům za Přemysla Otakara II. Obratnou politikou, kterou učinila na sobě finančně a vojensky závislým i krále, získávala šlechta zástavou rozsáhlá území i královské hrady. To se stalo roku 1307 také s Bítovem, jejž obdržel lénem poslední královský správce bítovského kraje Rajmund z Lichtenburka.
Hrad Bítov, vytvářející zajímavou romantickou kulisu v podivuhodné přírodní podyjské scenerii, inspiroval četné malíře (Zvěřina, Havelka). Je přesvědčivým dokladem architektonického vývoje původně panovnické, později šlechtické pevnostní stavby. Odjinud převezené vnitřní novogotické zařízení dokresluje vhodně ráz interiérů z 19. století, jiné prostory zaplňuje rozsáhlá bítovská zbrojnice, založená na začátku 18. století.
Hrad Bítov
Vranovská kamenina
S úspěchem napodobovala světově proslulou anglickou kameninu. V třicátých letech se v továrně vyráběl široký sortiment zboží, od běžné produkce až po luxusní kameninu zdobící šlechtická sídla. V naší reportáži se též ocitneme na krásném vranovském zámku, který patří k nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka.
Slavnou vranovskou keramickou továrnu na výrobu kameninového zboží zakládá v roce 1799 Josef Weiss. V roce 1816 ji kupuje majitel vranovského dominia Stanislav Mniszek, který přijímá nové zaměstnance, rozšiřuje sortiment a zlevňuje a zdokonaluje technologii. V roce 1828 získává výhradní oprávnění k produkci nových druhů wedgwoodů a okolo roku 1832 zavádí i levnou, působivou a tehdy módní metodu tištěného dekoru.
Ve Vranově přicházely na svět jak předměty denní potřeby, tak dekorativní sloužící pro výzdobu interiéru. K oblíbeným motivům patřily v období biedermeieru ještě geometrické tvary, lovecké náměty anebo inspirace antikou. Průvodkyní nám bude Miroslava Janíčková.
Vranovská kamenina
Znojemské podzemí
Končit budeme ve Znojmě. Město se totiž pyšní důmyslným systémem podzemních chodeb a štol. Zkrátka vítejte ve znojemském podzemí, které patří k unikátním historickým památkám nejen v Česku, ale i v rámci střední Evropy. Turistům je zpřístupněna soustava sklepů a chodeb, budována pravděpodobně mezi 14. a 15. stoletím. Podzemní sklepy a chodby byly využívány k uložení a ke skladování potravin.
V době, kdy bylo Znojmo jednou z hraničních pevností, se chodby staly součástí pevnostního systému města. Při budování téměř 12 km chodeb bylo vytěženo okolo 50 až 55 tisíc metrů krychlových skály. Ve znojemském podzemí můžete od března 2009 navštívit novou prohlídkovou expozici, která je věnovaná pohádkovým a hororovým postavám.
Nově, mimo klasickou prohlídkovou trasu, čeká na návštěvníky podzemí překvapení: těšit se můžete na pohádkové postavy, alchymistickou dílnu, oživlé skály, netopýry, či ukázku vězeňských kobek.
Znojemské podzemí
Moravská Sahara
Pak se podíváme na Slovácko. Konkrétně zamíříme na Moravskou Saharu. Tímhle označením se pyšní už od 18. století. Kdysi tady totiž rostly dubové lesy, místní je ale vykáceli, a tím uvolnili písek. A záhy tu začaly zuřit i písečné bouře a narůstaly duny či přesypy.
Národní přírodní památka Váté písky je součástí přírodního parku Strážnické Pomoraví. Nachází se mezi po obou stranách železniční trati mezi stanicemi Bzenec-přívoz a Rohatec-kolonie v šířce až 100 m a v délce 5-6 km a zabírá plochu asi 34 ha. A dokonce bychom mohli uvažovat i o tom, že jde o území zasahující až k řece Moravě. Zkrátka jsme na poušti, i když v Česku, jsme v oblasti Moravské Sahary.
Vznik tohoto úkazu je vysvětlován různě. Podle některých sem koncem doby ledové větry odkudsi navály deseti až dvacetimetrovou vrstvu písku. Ve skutečnosti ale písky pocházejí ze sedimentů řeky Moravy, které byly z Moravy později vyváty a místy dosahují mocnosti až 30 metrů.
Vyhláškou ONV Hodonín z 25. 10. 1990 zde byla zřízena národní přírodní rezervace na ploše 94,56 ha a od roku 1992 přímo národní přírodní památka Váté písky.