Reportáže v regionech
Znojemské podzemí
Končit budeme ve Znojmě. Město se totiž pyšní důmyslným systémem podzemních chodeb a štol. Zkrátka vítejte ve znojemském podzemí, které patří k unikátním historickým památkám nejen v Česku, ale i v rámci střední Evropy. Turistům je zpřístupněna soustava sklepů a chodeb, budována pravděpodobně mezi 14. a 15. stoletím. Podzemní sklepy a chodby byly využívány k uložení a ke skladování potravin.
V době, kdy bylo Znojmo jednou z hraničních pevností, se chodby staly součástí pevnostního systému města. Při budování téměř 12 km chodeb bylo vytěženo okolo 50 až 55 tisíc metrů krychlových skály. Ve znojemském podzemí můžete od března 2009 navštívit novou prohlídkovou expozici, která je věnovaná pohádkovým a hororovým postavám.
Nově, mimo klasickou prohlídkovou trasu, čeká na návštěvníky podzemí překvapení: těšit se můžete na pohádkové postavy, alchymistickou dílnu, oživlé skály, netopýry, či ukázku vězeňských kobek.
Znojemské podzemí
Moravská Sahara
Pak se podíváme na Slovácko. Konkrétně zamíříme na Moravskou Saharu. Tímhle označením se pyšní už od 18. století. Kdysi tady totiž rostly dubové lesy, místní je ale vykáceli, a tím uvolnili písek. A záhy tu začaly zuřit i písečné bouře a narůstaly duny či přesypy.
Národní přírodní památka Váté písky je součástí přírodního parku Strážnické Pomoraví. Nachází se mezi po obou stranách železniční trati mezi stanicemi Bzenec-přívoz a Rohatec-kolonie v šířce až 100 m a v délce 5-6 km a zabírá plochu asi 34 ha. A dokonce bychom mohli uvažovat i o tom, že jde o území zasahující až k řece Moravě. Zkrátka jsme na poušti, i když v Česku, jsme v oblasti Moravské Sahary.
Vznik tohoto úkazu je vysvětlován různě. Podle některých sem koncem doby ledové větry odkudsi navály deseti až dvacetimetrovou vrstvu písku. Ve skutečnosti ale písky pocházejí ze sedimentů řeky Moravy, které byly z Moravy později vyváty a místy dosahují mocnosti až 30 metrů.
Vyhláškou ONV Hodonín z 25. 10. 1990 zde byla zřízena národní přírodní rezervace na ploše 94,56 ha a od roku 1992 přímo národní přírodní památka Váté písky.
Moravská Sahara
Uherčice
V zámeckém areálu v Uherčicích, který se rozprostírá asi 40 km západně od Znojma, skončíme naše putování. Jde o největší zámecký komplex ve zdejší oblasti. K zámku je přilehlý rozsáhlý park. Od roku 1996 je část zámku zpřístupněna. V současné době je v rekonstrukci.
Projdeme renesanční arkádové nádvoří, zámeckou kapli, několik reprezentačních místností, komorní divadlo, velký taneční sál a další interiéry s cennou štukovou a malířskou výzdobou a částečně vybavenými původním mobiliářem. K vidění jsou i ukázky postupů stavebních a restaurátorských prací.
Původní gotická tvrz, vybudovaná na konci 15. století, byla v polovině 16. století Krajíři z Krajku přestavěna na renesanční zámek. Za Štrejnů ze Švarcenavy byl zámek rozšířen. Od roku 1628 patřil zámek Brechtoldům, kteří provedli drobné barokní úpravy.
Další barokní úpravy byly pak ještě provedeny za dalších majitelů na přelomu 17. a 18. století. V 18. století byl upraven a rozšířen barokní park, nejprve ve francouzském stylu a později se proměnil v přírodně krajinářský park s loveckým altánem a zděným obeliskem.
V letech 1768–1945 vlastnili zámek Collaltové. V roce 1945 byl zámek zkonfiskován. Od roku 1948 byl zámek využíván jako státní statek a sídlo vojenské posádky. Časy se ale změnily, a snad to prospělo i zámku samému.
Uherčice
Slovanská epopej
S myšlenkou vytvořit výtvarný odkaz slovanství v dějinách si Alfons Mucha pohrával dlouho. Inspirací mu byla i Světová výstava v Paříži v roce 1900, kde navrhl pavilon Bosny a Hercegoviny. Jeho vnitřek totiž pojal jako oslavu nadějí jižních slovanských národů a jejich tradic.
Mucha zemřel před sedmdesáti lety. Zůstalo po něm dílo, které ve světě nemá zřejmě obdoby. V muzeu v Moravském Krumlově si prohlédneme soubor dvaceti pláten, jimiž Mucha připomněl slovanské milénium.
Vlastní práce na cyklu obrazů započal po návratu ze Spojených států. Zpátky ho přivedla zakázka na výzdobu tehdy dokončovaného Obecního domu. Maloval na lodní plachty, které si nechal dovážet z Belgie.
Ty největší Muchovy obrazy čítají 6x8 metrů a my si o nich budeme povídat s Miroslavem Houštím, který je akademickým malířem a rovněž znalcem Muchova díla a odkazu.
Slovanská epopej
Výstava Venuší
Brněnský Pavilon Anthropos se rozhodl potěšit své návštěvníky ojedinělou výstavou, která mapuje nejstarší umění střední Evropy, jehož nejznámější ukázkou jsou venuše. Tedy sošky žen vytvářené lovci doby kamenné.
A k vidění bude i ta venuše nejznámější, Venuše věstonická; a navíc tu jsou k vidění vzácné nálezy nejen z Česka, ale i Rakouska, Německa, Polska a Slovenska. Jde o předměty, které vytvářejí kulturní základ Evropy.
Výstavu pořádá Moravské zemské muzeum v pavilonu Anthropos věnovanému nejstarším dějinám lidstva. Tvoří ji 200 předmětů – sošek, přívěšků a kostí zdobených rytinami zvířat. Všechno jsou originály. A pokud se ptáte na cenu – je nevyčíslitelná.
Mnohé z předmětů poprvé opustily země, v nichž byly nalezeny. Jednání o zápůjčkách byla složitá. Muzeum dokonce muselo kvůli bezpečnosti exponátů koupit speciální vitríny, v nichž jsou vystavovány. A není se čemu divit: výjimečné kousky vznikly v mladší době kamenné, tedy v období 35 000 až 10 000 let před naším letopočtem.