Reportáže v regionech
Nový hrad u Blanska
Nový hrad v lesích mezi Blanskem a Adamovem míval prý za úkol chránit strategickou cestu z Brna blanenským údolím. Před nepřáteli býval dobře ukrytý, ale svým strážcům nabízel skvělý rozhled do okolí. Říkalo se o něm dokonce, že je nedobytný. Přesto jej ale dobyli Švédové během třicetileté války. Těm ale k úspěchu pomohl zrádce, který je provedl tajnou chodbou a dopřál jim tak bohatou kořist. Nicméně za to byl alespoň krutě potrestán. Zajímavostí bychom v několikasetleté historii našli celou řadu, stejně jako různé pověsti. Při prohlídce hradu nám o nich povypráví současný hradní pán Robert Vančura.
Nový hrad u Blanska
Hrad Veveří
První zmínka o mohutném hradu Veveří, který najdete nedaleko Brna, pochází z roku 1234 a svědčí o tom, že byl založen markrabětem Přemyslem, bratrem krále Václava I., hned v prvních letech jeho vlády. Hradní komplex je tvořen kromě vlastního hradu na západní straně předhradím, odděleným příkopem a kamenným mostem. Původní románský zeměpanský lovecký hrad byl velmi prostý a kromě obvodové hradby jej představovala masivní hranolová věž (donjon) s obytným prostorem v patře. Již ve 13. století se stavba rozšířila o přední hrad tvořený válcovou věží s břitem a dnes nedochovaným palácem.
Hrad stojící stranou veškerého dění byl oblíbeným místem, kde poskytoval Přemysl Otakar II. svým odpůrcům nedobrovolné útočiště. Ještě na konci 13. století byla vně severní hradby vystavěna kaple sv. Prokopa, později sv. Václava. Přilehlý palác současně s parkánem vznikl až v polovině 14. století na vstupní straně hradu. Pozdní gotika přinesla plošně trojnásobné rozšíření hradu a uzavřela je hradbou s hranolovými věžemi. Hrad byl dvakrát obléhán, a to roku 1424 husity a roku 1645 Švédy, nikdy však nebyl dobyt. Po třicetileté válce byly palác a kaple upraveny v raně barokním slohu. Dnešní podoba pochází z přelomu 18. a 19. století, kdy byla stržena poslední část původního přemyslovského paláce. Na jejím místě vybíhá visutá vyhlídková terasa. Hrad v průběhu staletí často měnil majitele, od roku 1925 je v majetku státu. A proč se jmenuje Veveří? Legenda, kterou vám řekneme, má i v tomhle jasno.
Hrad Veveří
Velké Bílovice
Velké Bílovice jsou největší vinařskou obcí v Česku. Vinice se tady pěstují téměř na 800 hektarech. Patří mezi největší obce na Břeclavsku a řadí se k nejmladším městům České republiky, staly se jím v roce 2001. První písemná zmínka je z roku 1306, ale archeologické nálezy potvrzují osídlení už od neolitu. Městu dominuje farní kostel Narození Panny Marie, který stojí na mírném návrší na Žerotínově náměstí. Ve městě je několik dochovaných habánských sklepů, z nichž největší a nejznámější se nachází v areálu vinných sklepů směrem na obec Čejkovice. Sklepy pochází z 16. století z doby, kdy se zde usadili Habáni, kteří velkou měrou přispěli ke zdejšímu rozvoji vinařství. Nedaleko Velkých Bílovic uprostřed vinic na vyvýšenině Hradišťku stojí kaplička zasvěcená sv. Urbanu, sv. Václavu a sv. Cyrilu a Metoději.
Směrem na Čejkovice se nachází rozsáhlý areál vinných sklepů tvořen 37 ulicemi, třemi náměstíčky a celkem 650 sklepy. Za tímto areálem se v údolí nachází rybník Velký Bílovec (41 ha), oblíbený a známý zejména u rybářů. Velké Bílovice nabízí ideální podmínky pro turistiku a cykloturistiku. Cyklistům nabízí menší i větší okruhy pro cyklistické výlety. Mohou si vybrat z nabídky podle vlastní chuti, například jednodenní výlet sady a vinicemi po Velkopavlovické vinařské stezce nebo 242 kilometrů dlouhou trasu po červeně značené Moravské vinné stezce od svahů Bílých Karpat na východě až po národní park Podyjí na západě. Blízko je i Lednicko-valtický areál zapsaný na seznamu UNESCO.
Velké Bílovice
Baron Trenck
A pro tentokrát skončíme v Brně. Řeč se stočí hlavně na jednoho pána, pana Trencka. Jméno Františka barona Trencka přežilo o dvě stě šedesát let záhadnou smrt svého ukrutného nositele. Nejvýznamnější moravské a brněnské kulturní i společenské instituce se spojily, aby vám pomohly pohlédnout na Brno očima baroka.
Barona Trencka zkuste v naší reportáži využít jako svého průvodce, díky němuž objevíte skvosty barokní architektury, jimiž město okázale kvetlo a které se dnes skrývají našim neznalým pohledům. Výstava Brno v době Barona Trencka je pojata jako umělecko-historická pouť po městské památkové rezervaci.
Jednotlivé expozice jsou zaměřeny na hodnotné dobové solitéry z majetku spolupracujících institucí. Kromě barokních soch a obrazů můžete zhlédnout ojediněle vystavovaná díla užitého i sakrálního umění, lidového či uměleckého řemesla, zbraně a stranou nezůstanou ani dobové archiválie. Slovníček, který je součástí této brožurky, vám pomůže seznámit se s dobovými pojmy, s nimiž se setkáte při své cestě výstavou. Celou výstavu projdeme a o všem zajímavém si budeme povídat s jejím organizátorem Petrem Lukasem.
Baron Trenck
Hrad Bítov
Stavba velké dyjské přehrady s vysoko vzedmutou hladinou vod, omývajících boky bítovského hradního vrchu, nenávratně změnila osobitý ráz údolí, do něhož po staletí shlíží středověký jihomoravský hrad Bítov. První zastávka naší kamery bude právě tady.
Dnešní podoba původně panovnického hradu, jehož existence je bezpečně doložena k roku 1185, i když kořeny sahají daleko hlouběji, je výsledkem mnoha stavebních proměn, takže původní středověký ráz jednotlivostí i celku je značné porušen.
Nejstarší zachované raně gotické články, klínová věž v západní části velkého nádvoří a podobná, dnes stavebně začleněná do jihovýchodního nároží hradního paláce, svědčí o rozsáhlé výstavbě hradu v druhé polovině 13. století, nejspíše v době velkého opevňování hranice proti Rakousům za Přemysla Otakara II. Obratnou politikou, kterou učinila na sobě finančně a vojensky závislým i krále, získávala šlechta zástavou rozsáhlá území i královské hrady. To se stalo roku 1307 také s Bítovem, jejž obdržel lénem poslední královský správce bítovského kraje Rajmund z Lichtenburka.
Hrad Bítov, vytvářející zajímavou romantickou kulisu v podivuhodné přírodní podyjské scenerii, inspiroval četné malíře (Zvěřina, Havelka). Je přesvědčivým dokladem architektonického vývoje původně panovnické, později šlechtické pevnostní stavby. Odjinud převezené vnitřní novogotické zařízení dokresluje vhodně ráz interiérů z 19. století, jiné prostory zaplňuje rozsáhlá bítovská zbrojnice, založená na začátku 18. století.