Reportáže v regionech
Jurkovičova vila
Architekt Dušan Jurkovič zanechal své stopy na mnoha místěch naší země. Jednou z nich je vila nesoucí architektovo jméno dokončená v roce 1906. Najdeme ji v brněnských Žabovřeskách a hned dodáme, že je v současné době opět přístupná pro návštěvníky. Co mohou obdivovat? Samozřejmě exotický vzhled, pro nějž čerpal Jurkovič inspiraci v moderních trendech za hranicemi. A taky to, jaké technické vymoženosti nabízelo bydlení v něm. Svítilo se tu plynem a elektřinou vyráběnou generátorem v suterénu. Největším skvostem je schodištní hala, kde sedával Jurkovič se svými hosty. A našli bychom mezi nimi řadu významných osobností. Za pozornost stojí i prostory, které měli pro sebe pán domu i jeho choť.
Jurkovičova vila
Borkovanské kraslice
K pomlázce dřív patřila vajíčka plněná, duté kraslice přišly do módy později. I ony ale okouzlují koledníky už hodně dlouho. Doslova mistryně jejich zdobení se rodí už po generace v moravských Borkovanech. Tradice je tu tak silná, že se kraslice dostala i na obecní prapor. My jsme zavítali do rodiny Lukášových, kde se zdobení kraslic věnuje už čtvrtá generace. Necháme se poučit, jak zdejší doslova umělecká díla vznikají. Najdeme na nich kytičky, často tulipány nebo kopretiny, ale také třeba zajíčky. A dozvíme se i to, že malování je doslova společenskou událostí. Aby práce šla lépe od ruky a nedostavila se únava, schází se maléreček hned několik a je z toho beseda třeba jako při draní peří. Představte si, že z Borkovan se každoročně do světa vydá na sto tisíc kraslic, což je množství opravdu úctyhodné.
Borkovanské kraslice
Stezka železa
Železné rudy se v okolí Blanska na jihu Moravy těžily ještě dřív, než vzniko samotné město. To je prvně zmiňováno ve starých pramenech v roce 1136. Historii města jako takového se ale tentokrát věnovat nebudeme, projdeme si Stezku železa, která nám připomene významná místa a momenty spojené právě s těžbou a zpracováním už zmíněných rud. Nejprve zavítáme na blanenský zámek. Na něm žili i pánové z Gellhornu a Salmu, kteří se významně podíleli na rozvoji místního hutnictví. Projdeme se Arnoštovým údolím, kde všechny významné hutě stávaly a prohlédneme si i kostel svatého Martina. Z jeho věže se do světa ozývá Poledník, jeden z nejstarších zvonů na Moravě vyrobený nejspíš už ve 13. století.
Blansko
Technická herna
Především milovníky her potěší naše návštěva v brněnském Technickém muzeu. I když je tam k vidění víc než desítka expozic, my se zdržíme hlavně v tamní technické herně. V ní se totiž všichni zájemci mohou přesvědčit o tom, že taková škola hrou je metodou opravdu zajímavou. Každý si může vyzkoušet kladkostroje, vlnostroj, fukar i zapojení jednoduchých elektrických zařízení. Jak který exponát funguje, to se všichni dozvědí z informačních tabulí a teoretické znalosti si následně mohou doplnit doma z učebnic. Technické muzeum letos slaví kulaté padesáté narozeniny a při příležitosti oslav přidá návštěvníkům ještě jednu možnost pohrát si. Nabídne totiž projekt Play, kterou si už užívali Pražané.
Technické muzeum v Brně
Plesy, bály, masopusty
Pánové, zadejte se. Tuhle větu zná většina z nás maximálně z tanečních. Dřív ovšem bývala běžnou součástí zahájení plesů. Obvyklé bývaly i takzvané taneční pořádky, které pánům zajišťovaly, že od k tanci vyzvané dámy nedostanou košem a dámám zase to, že nebudou smutně během tance posedávat v koutě. Tohle všechno se dozvíme na výstavě Plesy, bály, masopusty, kterou připravili v Moravském zemském muzeu v Brně. Jak už název napovídá, řeč nebude jen o tanci, ale také o masopustních veselicích, jejichž období právě pomalu končí. Dozvíme se, jak to bylo s maskami, které nepoužívali jen prostí lidé, ale i šlechtici na svých zábavách. Ti prý dokonce pro výběr svého plesového převleku mívali speciální katalogy.