Reportáže v regionech
Stezka železa
Železné rudy se v okolí Blanska na jihu Moravy těžily ještě dřív, než vzniko samotné město. To je prvně zmiňováno ve starých pramenech v roce 1136. Historii města jako takového se ale tentokrát věnovat nebudeme, projdeme si Stezku železa, která nám připomene významná místa a momenty spojené právě s těžbou a zpracováním už zmíněných rud. Nejprve zavítáme na blanenský zámek. Na něm žili i pánové z Gellhornu a Salmu, kteří se významně podíleli na rozvoji místního hutnictví. Projdeme se Arnoštovým údolím, kde všechny významné hutě stávaly a prohlédneme si i kostel svatého Martina. Z jeho věže se do světa ozývá Poledník, jeden z nejstarších zvonů na Moravě vyrobený nejspíš už ve 13. století.
Blansko
Technická herna
Především milovníky her potěší naše návštěva v brněnském Technickém muzeu. I když je tam k vidění víc než desítka expozic, my se zdržíme hlavně v tamní technické herně. V ní se totiž všichni zájemci mohou přesvědčit o tom, že taková škola hrou je metodou opravdu zajímavou. Každý si může vyzkoušet kladkostroje, vlnostroj, fukar i zapojení jednoduchých elektrických zařízení. Jak který exponát funguje, to se všichni dozvědí z informačních tabulí a teoretické znalosti si následně mohou doplnit doma z učebnic. Technické muzeum letos slaví kulaté padesáté narozeniny a při příležitosti oslav přidá návštěvníkům ještě jednu možnost pohrát si. Nabídne totiž projekt Play, kterou si už užívali Pražané.
Technické muzeum v Brně
Plesy, bály, masopusty
Pánové, zadejte se. Tuhle větu zná většina z nás maximálně z tanečních. Dřív ovšem bývala běžnou součástí zahájení plesů. Obvyklé bývaly i takzvané taneční pořádky, které pánům zajišťovaly, že od k tanci vyzvané dámy nedostanou košem a dámám zase to, že nebudou smutně během tance posedávat v koutě. Tohle všechno se dozvíme na výstavě Plesy, bály, masopusty, kterou připravili v Moravském zemském muzeu v Brně. Jak už název napovídá, řeč nebude jen o tanci, ale také o masopustních veselicích, jejichž období právě pomalu končí. Dozvíme se, jak to bylo s maskami, které nepoužívali jen prostí lidé, ale i šlechtici na svých zábavách. Ti prý dokonce pro výběr svého plesového převleku mívali speciální katalogy.
Výstava masopustů, Brno
Koloniál pana Bajzy
Koloniál pana Bajzy najdete nejen v knize Karla Poláčka, ale také v Dětském muzeu v Brně. Návštěvníci výstavy tu uvidí, jak takové obchodování za časů našich babiček vypadalo. Co všechno musel majitel koloniálu ovládat, jaké zboží míval na skladě, jaké měl možnosti pro reklamu svého podniku a čím vším ještě se ještě snažil zákazníka upoutat, aby si ho udržel. V druhé části výstavy se pak zájemci mohou postavit za pult prvorepublikového stánku na tržišti nebo koloniálu, který bychom mohli nazvat předchůdcem dnešních supermarketů. Kdo chce, ten si tedy práci prodavače může vyzkoušet na vlastní kůži.
Koloniál pana Bajzy
Ema Destinnová
Ema Destinnová byla uznávanou operní pěvkyní, ale přesto se její život neskládal jen ze samých radostných dnů. Hodně zajímavostí o životním příběhu dcery bohatého pražského mecenáše umění se máte šanci dozvědět na výstavě, která právě probíhá v brněnském letohrádku Mitrovských. A samozřejmě vás tam čekají také zajímavé exponáty. Tak třeba obraz, který představuje Emu jako Černou paní ze Stráže nebo exlibris s námětem smrti, připomíná, že zpěvačka našla zálibu nejen v historii a umění, ale také v okultismu. Těšit se můžeme také na kostýmy, které si operní diva nechávala šít na zakázku a dokonce i na vlasy, které jí v den smrti ustřihl její manžel.