Reportáže v regionech
Babí lom
Vrchol Babího lomu v Adamovské vrchovině začal lákat turisty už koncem 19. století. A tehdy na něm také vyrostla rozhledna. Vlastně hned dvě, jedna také trochu stranou na hřebeni. Za první republiky začaly ale chátrat a zdálo se, že krásný výhled z nich bude zapomenut. Až v šedesátých letech vznikl nápad postavit rozhlednu novou. Nikdy by ale nevyrostla bez nadšení desítek místních sokolů. Ti zhruba sto metrů pod stavbou umíchaný beton v kbelících vynášeli nahoru. Takže nebyla potřebná žádná mechanizace. Z rozhledny dohlédneme k vrcholkům Bílých Karpat a za ideálních podmínek prý až k Alpám. A pokud vás zajímá, jak Babí lom přišel ke svému jménu, tak i na to se zeptáme. Nabídneme hned dvě verze.
Babí lom
Černá hrnčířina
Hlavně nádoby na mléko nebo třeba na povidla vyrábí ve své dílně v Bukovanech na Kyjovsku Ivo Nimrichter. Ač se vyučil zámečníkem, před lety mu učarovala černá neboli zakuřovaná keramika a její výrobě se věnuje dosud. Hlínu si chodí sám kopat do starých hlínic v okolí Bukovan. V jeho dílně pak kromě hrnčířského kruhu najdeme také pec, které říká kaselka. Je to pec kasselského typu, jejíž specifika nám samozřejmě popíše. Nádoby se v ní pálí až 16 hodin, kouř jim pak dodává specifickou barvu. Pan Nimrichter nám prozradí i to, že inspiraci získává například díky nálezům starých střepů. Pokud vás jeho hrnčířina zaujme natolik, že byste se třeba chtěli přiučit, dozvíte se, kdy a kde máte šanci.
Černá hrnčířina
Baťův kanál
Když Tomáš Baťa ve třicátých letech minulého století nechal vykopat Baťův kanal, nejspíš sotva tušil, že tohle místo bude o pár desítek let později oblíbeným cílem turistů. Přes padesát kilometrů dlouhý kanál, který byl vykopaný ručně, sloužil tehdy k čistě průmyslové přepravě. V současnosti se po něm plaví hlavně po relaxu a poznání toužící návštěvníci. Dozvědí se, jak tohle unikátní dílo fungovalo a užijí si okolní krásné přírody. Někdo se vypraví třeba až do slovenské Skalice, další pak zvolí kratší trasu. A lákavou možností je i ubytování na hausboatu. Milovníci historie se mohou projet i šlapací drezínou po dráze, po níž se ke kanálu vozíval z Ratíškovic vytěžený lignit, aby dál mohl putovat po vodě.
Baťův kanál
Vodní mlýn Slup
První vodní mlýny u nás vyrostly nejspíš na přelomu prvního a druhého tisíciletí. V období vrcholného středověku pak už klapáče byly běžnou součástí krajiny. Ještě před druhou světovou válkou jich fungovala skoro tisícovka, dnes bychom se při počítání dostali přes dvě stovky. Na počátku 16. století se začala psát historie mlýnu v obci Slup na jihu Moravy, který se časem dočkal opravdu velkolepého rozšíření. Mlynář tu měl k dispozici hned čtyři vodní kola. Prohlédneme si vlastní stavbu i expozici mlýnského zařízení. A možná vás překvapíme tím, že rčení o tom, že má někdo něco za lubem, pochází právě z mlýnského prostředí.
Vodní mlýn ve Slupi
Vranov nad Dyjí
Do Vranova na Dyjí tentokrát nevyrazíme na prohlídku oblíbeného zámku, ale za památkou mnohem starší. Románský kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší památkou svého druhu na Moravě. Vyrostl už ve třináctém století a je stavbou vskutku monumentální. Jeho velikost nasvědčuje tomu, že místo, kde stojí, muselo být hodně významným. Po drancování Švédů v období třicetileté války vyhořel a při obnově se románský svatostánek dočkal barokní výzdoby i vybavení v tehdy módním stylu. Opravdu vzácných kusem jsou varhany, které se ovšem poprvé v plné kráse rozezněly až po nedávné rekonstrukci. Kvůli nedostatku peněz totiž v době svého vzniku nebyly dokončeny.