Reportáže v regionech
Bednář
Víno v dřevěných sudech dozrávalo po staletí a klasické bečky patří pořád k ozdobám vinných sklepů. Bednářů je ovšem čím dál méně a těch, kteří si řemeslo předávají z generace na generaci, ještě míň. Patří mezi ně Eduard Bařina, za kterým se vypravíme do Čejkovic na Hodonínsku. Řemeslu se věnuje už dvě desítky let a prozŕadí nám, co všechno je potřeba k tomu, aby dřevo mohlo dodávat nezaměnitelnou chuť moku z hroznů. Začneme samozřejmě výrobou jednotlivých dužin neboli lubů, pak si sestavíme sud v pracovních obručích a nevynecháme ani vypalování. Až bude hotovo, zjistíme, že pan Bařina své sudy taky krásně zdobí. A pokud byste výsledky jeho práce chtěli vidět na vlastní oči a ochutnat k tomu lahodné víno, vězte, že máte šanci například ve slavných historických sklepech přímo v Čejkovicích.
Bednář
Moravská vesnička
Do brněnského kláštera kapucínů se nedávno přestěhovala Moravská vesnička. Konkrétně soubor staveb a figurek, který vytvořil Miroslav Mužík. Práci s dřevem se věnuje už dvě desítky let, když tvořil první vodní mlýn, určitě sám netušil, jak velké dílo jednou bude představovat veřejnosti. V celém souboru je osm stovek figurek, z toho polovina pohyblivých. V budoucnu by se měly rozhýbat postavičky všechny. Vzhledem k tomu, že jsme byli u stěhování, mohli jsme pěkně zblízka sledovat, jak všechno funguje. Prohlédneme si, jak jsou jednotlivé části poháněny, jak to autor vymyslel, aby se figurky mohly hýbat a dozvíme se i to, jaký materiál vedle dřeva pan Mužík používá. Pokud budete mít po prohlédnutí nějaký nápad na doplnění, vězte, že jste vítáni.
Moravská vesnička
Tkadlena
Paní Hana Buchtelová se věnuje tkaní součástí lidových krojů. V Malé Vrbce na Horňácku, kde žije, má tkaní dlouhou tradici. Tkalcovské stavy bychom dřív našli v mnoha chalupách. Své už ma odpracováno i stav, který paní Buchtelová používá. Její předkové ho pořídili po první světové válce, ale to už měl stav odpracováno přibližně sto let. Budeme mít příležitost se přiučit, paní Hana nám totiž ukáže, jak se na stavu pracuje a také nám prozradí, co všechno má vliv na konečný výsledek. Dozvíme se to, že dřív ručně tkané polštáře bývaly cennou součástí výbavy nevěsty a na bohatství rodiny záleželo, kolik takových kousků si dcerka z domova odnesla.
Tkadlena
Templštejn
Letos si připomínáme sedmisté výročí zrušení templářského řádu. Vypravili jsme se společně na výstavu rytířům s křížem ve znaku věnovanou a tentokrát vás zavedeme na jih Moravy. Právě tam zanechali templáři nejvíc stop, připomínajících jejich pobyt na našem území. Sklepy v Čejkovicích jsou nejspíš místem nejznámějším, nedaleko Moravského Krumlova pak můžeme obdivovat torzo mohutného hradu, který se ke zmiňovanému řádu hlásí i názvem. Templštejn vyrostl na konci 13. století a podle některých tezí na něm dokonce sídlil nejvýznamnější představitel řádu v našich končinách – komtur Ekko. Po zrušení řádu hrad obývali a také upravovali další majitelé, ale nejvýznamnější období své existence zažil nejspíš přece jen na přelomu 13. a 14. století, tedy za templářů. Možná z jejich časů pocházejí i některé archeologické objevy, které patří k chloubám muzea v Moravském Krumlově.
Templštejn
Za Muchou do Ivančic
Ivančice má většina z nás v paměti uložené jako rodiště herce Vladimíra Menšíka. Jeho jméno nese i rozhledna. Tentokrát si na jihu Moravy připoneme jiného ivančického rodáka – Alfonse Muchu. A pozor, i jeho jméno nese rozhledna. Je jednou z nejmenších u nás, ale poskytuje krásný výhled. Začneme ale pod ní ve městě, konkrétně u budovy bývalé radnice, později soudu, kde pracoval Muchův otec. V přístavku se tu slavný malíř narodil. A v budově je mu věnována expozice. Na ní najdeme nejen ukázky děl, ale také předměty, které používal. Například břitvu nebo rubášku, kterou rád nosíval, když tvořil. A také fotografie, které mu sloužily jako předlohy k tvorbě Slovanské epopeje i skicy ke slavnému souboru. Jednu připomínku toho, že zde Mucha skutečně žil, najdeme také v kostele.