Reportáže v regionech
Vláčky ve Zbýšově
Zbýšov u Brna se stal rájem průmyslové železnice. V místním muzeu tu můžete obdivovat víc než tři desítky motorových lokomotiv, pět parních a pět elektrických. Připomínají časy poněkud zašlé časy důlních nebo továrních vláčků, které jezdívaly na úzkém rozchodu kolejí. Ten, na který se specializovali nadšení budovatelé muzea, měří 600 milimetrů a byl nejužším rozchodem pro důlní a průmyslové železnice v Rakousku-Uhersku. Prohlédneme si jednotlivé mašinky i vagónky a prozradíme něco o jejich historii. A budeme se zajímat také o to, kolik času a práce zabere oprava a případně zprovoznění mašiny nebo vagonku. Prý dokáže spolykat 500 až 800 hodin, což představuje takřka celou zimu strávenou při práci v depu.
Vláčky ve Zbýšově
Automuzeum Znojmo
I když je muzeum automobilů a různých dalších strojů, motorů, spoučástek a doplňků ve Znojmě rájem především pro pány, při prohlídce vzácných exponátů musíme vzdát hold ženě. Konkrétně manželce zakladatele a majitele Jana Drozda paní Daně, která se zřekla pohodlí nového domu ve prospěch haly, jež se postupně změnila v muzeum. Na začátku celého příběhu ale samozřejmě stálo nadšení jejího chotě pro staré auťáky. Tím prvním byla Škodovka Populár ze 30. let a pak už to jelo. Přibyla Tatrovka, Aerovka a nakonec se sbírka rozšířila i na motory a další stroje. Dnes je v expozici k vidění stovka aut a patnáctkrát víc strojů a ostatních exponátů souvisejících s motorismem. Na co se můžete těšit? K největším pokladům pana Drozda patří například Praga Sharon vyrobená v roce 1908.
Automuzeum Znojmo
Bednář
Víno v dřevěných sudech dozrávalo po staletí a klasické bečky patří pořád k ozdobám vinných sklepů. Bednářů je ovšem čím dál méně a těch, kteří si řemeslo předávají z generace na generaci, ještě míň. Patří mezi ně Eduard Bařina, za kterým se vypravíme do Čejkovic na Hodonínsku. Řemeslu se věnuje už dvě desítky let a prozŕadí nám, co všechno je potřeba k tomu, aby dřevo mohlo dodávat nezaměnitelnou chuť moku z hroznů. Začneme samozřejmě výrobou jednotlivých dužin neboli lubů, pak si sestavíme sud v pracovních obručích a nevynecháme ani vypalování. Až bude hotovo, zjistíme, že pan Bařina své sudy taky krásně zdobí. A pokud byste výsledky jeho práce chtěli vidět na vlastní oči a ochutnat k tomu lahodné víno, vězte, že máte šanci například ve slavných historických sklepech přímo v Čejkovicích.
Bednář
Moravská vesnička
Do brněnského kláštera kapucínů se nedávno přestěhovala Moravská vesnička. Konkrétně soubor staveb a figurek, který vytvořil Miroslav Mužík. Práci s dřevem se věnuje už dvě desítky let, když tvořil první vodní mlýn, určitě sám netušil, jak velké dílo jednou bude představovat veřejnosti. V celém souboru je osm stovek figurek, z toho polovina pohyblivých. V budoucnu by se měly rozhýbat postavičky všechny. Vzhledem k tomu, že jsme byli u stěhování, mohli jsme pěkně zblízka sledovat, jak všechno funguje. Prohlédneme si, jak jsou jednotlivé části poháněny, jak to autor vymyslel, aby se figurky mohly hýbat a dozvíme se i to, jaký materiál vedle dřeva pan Mužík používá. Pokud budete mít po prohlédnutí nějaký nápad na doplnění, vězte, že jste vítáni.
Moravská vesnička
Tkadlena
Paní Hana Buchtelová se věnuje tkaní součástí lidových krojů. V Malé Vrbce na Horňácku, kde žije, má tkaní dlouhou tradici. Tkalcovské stavy bychom dřív našli v mnoha chalupách. Své už ma odpracováno i stav, který paní Buchtelová používá. Její předkové ho pořídili po první světové válce, ale to už měl stav odpracováno přibližně sto let. Budeme mít příležitost se přiučit, paní Hana nám totiž ukáže, jak se na stavu pracuje a také nám prozradí, co všechno má vliv na konečný výsledek. Dozvíme se to, že dřív ručně tkané polštáře bývaly cennou součástí výbavy nevěsty a na bohatství rodiny záleželo, kolik takových kousků si dcerka z domova odnesla.